Kosi v Česku vymírají, ze středních Čech téměř zmizeli. Kosí je africký virus

Kos černý vymizel z téměř poloviny českých zahrad poté, co v létě udeřilo virové onemocnění Usutu, uvedl Český svaz ochránců přírody. V Praze a středních Čechách tento pták skoro vyhynul, přitom až do loňska byl podle dat o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů nejběžnějším ptákem zahrad.

Zatímco předloni se při vánočním pozorování ptáků především na krmítku kos vyskytoval na 98 zahradách ze sta, nyní už jen zhruba na 58. Pravděpodobnou příčinou úbytku je podle ochránců původně africký virus, na který jsou kosi z prozatím neznámých důvodů náchylnější než jiní ptáci.

Co je virus Usutu?

Usutu virus (USUV) je africký flavivirus, patřící do skupiny japonských encefalitid. Tento ptačí virus přenášejí členovci, především komáři z rodu Culex pipiens. Je dobře známo, že volně žijící ptáci, včetně migrujících druhů, mají potenciál šířit určité patogenní mikroorganismy.

„Usutu virus byl nedávno zanesen do Evropy a šíří se Rakouskem, Maďarskem, Itálií, Španělskem a Švýcarskem a způsobuje onemocnění ptáků a lidí. Tak jako západonilský virus (West Nile virus, WNV), se i USUV může stát rezidentním patogenem v Evropě, a proto by měly být zvažovány důsledky jeho výskytu pro veřejné zdraví,“ varuje Státní zdravotní ústav.

Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii. Od té doby se dostal i do dalších evropských zemí včetně Česka – první mrtvý pták, u kterého se prokázal virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011. Protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé.

Kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí. „Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů. V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje,“ popsala Česká společnost ornitologická.

Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky. „Virus se přenáší i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou,“ dodávají ornitologové.

Českým zahradám vládnou koňadry

Nejčastěji pozorovaným druhem letos byla sýkora koňadra, jež se vyskytovala na 91 procentech zahrad. Český svaz ochránců přírody organizuje program Živá zahrada s cílem pozorovat divoká zvířata na zahradách od roku 2004, účastnit se jej může každý se zahradou. Pozoruje se vždy v určitých termínech, nejbližším je čtvrtý víkend v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 5 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...