Kos černý vymizel z téměř poloviny českých zahrad poté, co v létě udeřilo virové onemocnění Usutu, uvedl Český svaz ochránců přírody. V Praze a středních Čechách tento pták skoro vyhynul, přitom až do loňska byl podle dat o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů nejběžnějším ptákem zahrad.
Kosi v Česku vymírají, ze středních Čech téměř zmizeli. Kosí je africký virus
Zatímco předloni se při vánočním pozorování ptáků především na krmítku kos vyskytoval na 98 zahradách ze sta, nyní už jen zhruba na 58. Pravděpodobnou příčinou úbytku je podle ochránců původně africký virus, na který jsou kosi z prozatím neznámých důvodů náchylnější než jiní ptáci.
Co je virus Usutu?
Usutu virus (USUV) je africký flavivirus, patřící do skupiny japonských encefalitid. Tento ptačí virus přenášejí členovci, především komáři z rodu Culex pipiens. Je dobře známo, že volně žijící ptáci, včetně migrujících druhů, mají potenciál šířit určité patogenní mikroorganismy.
„Usutu virus byl nedávno zanesen do Evropy a šíří se Rakouskem, Maďarskem, Itálií, Španělskem a Švýcarskem a způsobuje onemocnění ptáků a lidí. Tak jako západonilský virus (West Nile virus, WNV), se i USUV může stát rezidentním patogenem v Evropě, a proto by měly být zvažovány důsledky jeho výskytu pro veřejné zdraví,“ varuje Státní zdravotní ústav.
Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii. Od té doby se dostal i do dalších evropských zemí včetně Česka – první mrtvý pták, u kterého se prokázal virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011. Protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé.
Kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí. „Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů. V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje,“ popsala Česká společnost ornitologická.
Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky. „Virus se přenáší i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou,“ dodávají ornitologové.
Českým zahradám vládnou koňadry
Nejčastěji pozorovaným druhem letos byla sýkora koňadra, jež se vyskytovala na 91 procentech zahrad. Český svaz ochránců přírody organizuje program Živá zahrada s cílem pozorovat divoká zvířata na zahradách od roku 2004, účastnit se jej může každý se zahradou. Pozoruje se vždy v určitých termínech, nejbližším je čtvrtý víkend v květnu.