Kosi v Česku vymírají, ze středních Čech téměř zmizeli. Kosí je africký virus

Kos černý vymizel z téměř poloviny českých zahrad poté, co v létě udeřilo virové onemocnění Usutu, uvedl Český svaz ochránců přírody. V Praze a středních Čechách tento pták skoro vyhynul, přitom až do loňska byl podle dat o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů nejběžnějším ptákem zahrad.

Zatímco předloni se při vánočním pozorování ptáků především na krmítku kos vyskytoval na 98 zahradách ze sta, nyní už jen zhruba na 58. Pravděpodobnou příčinou úbytku je podle ochránců původně africký virus, na který jsou kosi z prozatím neznámých důvodů náchylnější než jiní ptáci.

Co je virus Usutu?

Usutu virus (USUV) je africký flavivirus, patřící do skupiny japonských encefalitid. Tento ptačí virus přenášejí členovci, především komáři z rodu Culex pipiens. Je dobře známo, že volně žijící ptáci, včetně migrujících druhů, mají potenciál šířit určité patogenní mikroorganismy.

„Usutu virus byl nedávno zanesen do Evropy a šíří se Rakouskem, Maďarskem, Itálií, Španělskem a Švýcarskem a způsobuje onemocnění ptáků a lidí. Tak jako západonilský virus (West Nile virus, WNV), se i USUV může stát rezidentním patogenem v Evropě, a proto by měly být zvažovány důsledky jeho výskytu pro veřejné zdraví,“ varuje Státní zdravotní ústav.

Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii. Od té doby se dostal i do dalších evropských zemí včetně Česka – první mrtvý pták, u kterého se prokázal virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011. Protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé.

Kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí. „Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů. V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje,“ popsala Česká společnost ornitologická.

Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky. „Virus se přenáší i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou,“ dodávají ornitologové.

Českým zahradám vládnou koňadry

Nejčastěji pozorovaným druhem letos byla sýkora koňadra, jež se vyskytovala na 91 procentech zahrad. Český svaz ochránců přírody organizuje program Živá zahrada s cílem pozorovat divoká zvířata na zahradách od roku 2004, účastnit se jej může každý se zahradou. Pozoruje se vždy v určitých termínech, nejbližším je čtvrtý víkend v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...