Virus HIV. Jak se přenáší, a kde rizika nehrozí?

Když se poprvé objevily informace o viru HIV, mnoho expertů varovalo, že by mohl mít na svědomí stovky milionů lidských životů. Pozdější výzkumy naštěstí prokázaly, že i tato nemoc má slabiny. V české společnosti nicméně stále působí jako stigma, a to i z pohledu některých lékařů.

 Virus HIV má mnoho vlastností, které z něj činí jednu z největších hrozeb, které lidstvo potkaly. Naštěstí není příliš odolný – mimo organismus hostitele v podstatě není schopen delší dobu přežít a obzvlášť nesnáší teplo; nad 60 stupňů Celsia umírá.

Virus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách, zdaleka nejčastěji v krvi, spermatu, preejakulátu a také ve vaginálních sekretech. Lékaři ho však našli také v dalších tělních tekutinách – konkrétně ve slinách, slzách nebo potu. V těch se ale naštěstí vyskytuje jen v podprahovém množství – to znamená, že je ho tak málo, že se mu lidské tělo dokáže ubránit.

U druhé množiny tělních tekutin hrozí nakažení jen teoreticky, v praxi se to neděje. Virus se do lidského těla tedy může dostat čtyřmi způsoby:

  1. pohlavním stykem
  2. sdílením injekčních stříkaček / poraněním předmětem kontaminovaným infikovanou krví 
  3. krevní transfuzí / injekčním podáváním krevních derivátů
  4. z matky na plod

Pohlavní styk

Nejčastějším způsobem přenosu viru HIV je pohlavní styk, homosexuální i heterosexuální. Sliznice pohlavního ústrojí jsou přirozeně značně zranitelné, takže se na tomto místě často vyskytují drobná poranění, záněty nebo léze. A právě ty výrazně usnadňují viru pronuknutí do organismu. Všechny sexuální praktiky, při nichž může dojít k narušení sliznice, jsou tedy rizikové. Riziko také zvyšují veškeré pohlavní nemoci.

Platí přitom, že rektální sliznice je výrazně zranitelnější než sliznice vaginální, takže anální pohlavní styk (ať už mezi dvěma muži nebo mezi mužem a ženou) je pro přenos infekce rizikovější. Nakazit se lze už jen jediným pohlavním stykem. U žen se vzhledem ke krvácení za nejinfekčnější období pokládá menstruace.

Možnost nákazy existuje vzácně také při orálním pohlavním styku, ovšem pouze v případě poranění v ústech nebo na pohlavním orgánu. Naopak při líbání se nakazit nelze.

Přenos krví nebo stříkačkou

Zatímco u pohlavního styku lze přenosu HIV zabránit použitím antikoncepce (kondomu) nebo výběrem vhodných partnerů, u transfuze nebo krevních derivátů je přenos zcela „nespravedlivý“ – nakazit se může každý. Riziko je nicméně v České republice nízké, protože všechny vzorky procházejí kontrolou. Existuje ale minimální pravděpodobnost, že čerstvě nakažený člověk může při vyšetření vypadat jako negativní.

Značné riziko znamená také jakékoliv použití sdílených injekčních stříkaček; týká se to tedy nejen narkomanů, ale třeba také sportovců, kteří tímto způsobem užívají steroidy. Lékaři zatím nepopsali jediný případ, kdy by se virus HIV přenesl pomocí tetovací jehy nebo jehel akupunkturních – velmi dobře se dezinfikují.

Přenos z matky na dítě

K takovému přenosu může dojít v průběhu těhotenství přes placentu nebo při porodu. U HIV pozitivní matky existuje dvaceti- až třicetiprocentní riziko, že se její dítě infikuje. Po porodu je potenciálním zdrojem HIV kojení.

Další způsoby?

Virus je sice obsažený také v dalších tělesných tekutinách, jeho množství je ale malé – zatím tak nebyl prokázán přenos močí ani slzami. K riziku přenosu nedochází ani při normálním kontaktu s nakaženou osobou, třebaže jde o velmi blízkého člověka. Neexistuje také žádný prokázaný případ přenosu infikovaným komárem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
před 23 mminutami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 4 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
před 7 hhodinami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
včera v 11:50

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
včera v 11:24

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025
Načítání...