Virus HIV. Jak se přenáší, a kde rizika nehrozí?

Když se poprvé objevily informace o viru HIV, mnoho expertů varovalo, že by mohl mít na svědomí stovky milionů lidských životů. Pozdější výzkumy naštěstí prokázaly, že i tato nemoc má slabiny. V české společnosti nicméně stále působí jako stigma, a to i z pohledu některých lékařů.

 Virus HIV má mnoho vlastností, které z něj činí jednu z největších hrozeb, které lidstvo potkaly. Naštěstí není příliš odolný – mimo organismus hostitele v podstatě není schopen delší dobu přežít a obzvlášť nesnáší teplo; nad 60 stupňů Celsia umírá.

Virus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách, zdaleka nejčastěji v krvi, spermatu, preejakulátu a také ve vaginálních sekretech. Lékaři ho však našli také v dalších tělních tekutinách – konkrétně ve slinách, slzách nebo potu. V těch se ale naštěstí vyskytuje jen v podprahovém množství – to znamená, že je ho tak málo, že se mu lidské tělo dokáže ubránit.

U druhé množiny tělních tekutin hrozí nakažení jen teoreticky, v praxi se to neděje. Virus se do lidského těla tedy může dostat čtyřmi způsoby:

  1. pohlavním stykem
  2. sdílením injekčních stříkaček / poraněním předmětem kontaminovaným infikovanou krví 
  3. krevní transfuzí / injekčním podáváním krevních derivátů
  4. z matky na plod

Pohlavní styk

Nejčastějším způsobem přenosu viru HIV je pohlavní styk, homosexuální i heterosexuální. Sliznice pohlavního ústrojí jsou přirozeně značně zranitelné, takže se na tomto místě často vyskytují drobná poranění, záněty nebo léze. A právě ty výrazně usnadňují viru pronuknutí do organismu. Všechny sexuální praktiky, při nichž může dojít k narušení sliznice, jsou tedy rizikové. Riziko také zvyšují veškeré pohlavní nemoci.

Platí přitom, že rektální sliznice je výrazně zranitelnější než sliznice vaginální, takže anální pohlavní styk (ať už mezi dvěma muži nebo mezi mužem a ženou) je pro přenos infekce rizikovější. Nakazit se lze už jen jediným pohlavním stykem. U žen se vzhledem ke krvácení za nejinfekčnější období pokládá menstruace.

Možnost nákazy existuje vzácně také při orálním pohlavním styku, ovšem pouze v případě poranění v ústech nebo na pohlavním orgánu. Naopak při líbání se nakazit nelze.

Přenos krví nebo stříkačkou

Zatímco u pohlavního styku lze přenosu HIV zabránit použitím antikoncepce (kondomu) nebo výběrem vhodných partnerů, u transfuze nebo krevních derivátů je přenos zcela „nespravedlivý“ – nakazit se může každý. Riziko je nicméně v České republice nízké, protože všechny vzorky procházejí kontrolou. Existuje ale minimální pravděpodobnost, že čerstvě nakažený člověk může při vyšetření vypadat jako negativní.

Značné riziko znamená také jakékoliv použití sdílených injekčních stříkaček; týká se to tedy nejen narkomanů, ale třeba také sportovců, kteří tímto způsobem užívají steroidy. Lékaři zatím nepopsali jediný případ, kdy by se virus HIV přenesl pomocí tetovací jehy nebo jehel akupunkturních – velmi dobře se dezinfikují.

Přenos z matky na dítě

K takovému přenosu může dojít v průběhu těhotenství přes placentu nebo při porodu. U HIV pozitivní matky existuje dvaceti- až třicetiprocentní riziko, že se její dítě infikuje. Po porodu je potenciálním zdrojem HIV kojení.

Další způsoby?

Virus je sice obsažený také v dalších tělesných tekutinách, jeho množství je ale malé – zatím tak nebyl prokázán přenos močí ani slzami. K riziku přenosu nedochází ani při normálním kontaktu s nakaženou osobou, třebaže jde o velmi blízkého člověka. Neexistuje také žádný prokázaný případ přenosu infikovaným komárem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 1 hhodinou

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 2 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 18 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.