Zemětřesení v Indonésii potvrdilo výzkum českých vědců. Popsali rizikové zlomové plochy

Nedávná zemětřesení v severní části ostrova Lombok v Indonésii potvrzují závěry, ke kterým před třinácti lety dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Aleš Špičák, Václav Hanuš a Jiří Vaněk analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země za více než 40 let. Vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Poslední dvě velká zemětřesení jejich teorii potvrzují.

„Poslední zemětřesení pod severním Lombokem do tohoto tektonického schématu dobře zapadá – je součástí pásu zemětřesení, táhnoucího se východo-západním směrem,“ řekl Špičák k zemětřesení z konce července. Interpretaci českých vědců potvrzuje i následné zemětřesení z neděle 5. srpna, u něhož však odborníky překvapila jeho síla i načasování.

„Výskyt velmi silných zemětřesení na témže místě bezprostředně po sobě (tj. s odstupem jen několika dnů až týdnů) je neobvyklý a v oblasti Bali a Lomboku dosud taková dvojice silných jevů nebyla pozorována,“ podotkl Špičák. Obě zemětřesení měla epicentra vzdálená jen několik kilometrů od sebe, první dosáhlo síly 6,4 stupně, druhé 6,9 stupně. 

„K oběma zemětřesením došlo stejným způsobem – násunem ostrovního horninového bloku na horninový blok pod mořským dnem severně od Lomboku (Bali Basin) podél zlomové plochy západo-východního směru, ukloněné pod úhlem přibližně 30 stupňů k jihu,“ popsal Špičák.

Polohu i úklon zlomových ploch v Indonésii popsali čeští vědci v roce 2005. Vycházeli přitom z dat z let 1960–2004. Zóny jsou situované severně od Javanského hlubokomořského příkopu.

„Nejintenzivnější zemětřesná činnost probíhá právě pod tímto příkopem a pod jeho pokračováním směrem k severozápadu – příkopem sumatranským. Nejsilnější zemětřesení v této tektonické zóně bývají doprovázena vlnami tsunami, jako například vánoční zemětřesení u Sumatry 26. 12. 2004 o síle 9,1 stupně,“ uvedl ředitel ústavu.

Několikanásobné potvrzení

Závěry, ke kterým čeští vědci před třinácti lety dospěli, už od té doby potvrdilo i ničivé zemětřesení v květnu 2006 na Jávě, při němž zemřelo téměř 5800 lidí. Jak dále upozornil Špičák, silná zemětřesení mohou aktivovat rezervoáry magmatu pod vulkány, a vyvolat tak sopečnou činnost. U nedaleké sopky Rinjani zatím nebyla zaznamenána zvýšená aktivita.

Ostrov Lombok nejprve zasáhlo zemětřesení 29. července. Zemřelo při něm 17 lidí a další stovky byly zraněny. Další, ještě silnější zemětřesení přišlo o týden později, 5. srpna. Jeho dosavadní bilance je 91 obětí, podle jiných zdrojů více než 100. Lombok leží v sousedství ostrova Bali, který patří mezi oblíbené turistické destinace.

České ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že nemá žádné informace o tom, že by mezi zraněnými byli Češi. Agentura AFP s odvoláním na indonéské imigrační úřady uvedla, že mezi zraněnými je jeden český občan, české ministerstvo ale takovou informaci nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 15 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.