Zemětřesení v Indonésii potvrdilo výzkum českých vědců. Popsali rizikové zlomové plochy

Nedávná zemětřesení v severní části ostrova Lombok v Indonésii potvrzují závěry, ke kterým před třinácti lety dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Aleš Špičák, Václav Hanuš a Jiří Vaněk analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země za více než 40 let. Vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Poslední dvě velká zemětřesení jejich teorii potvrzují.

Poslední zemětřesení pod severním Lombokem do tohoto tektonického schématu dobře zapadá – je součástí pásu zemětřesení, táhnoucího se východo-západním směrem,“ řekl Špičák k zemětřesení z konce července. Interpretaci českých vědců potvrzuje i následné zemětřesení z neděle 5. srpna, u něhož však odborníky překvapila jeho síla i načasování.

„Výskyt velmi silných zemětřesení na témže místě bezprostředně po sobě (tj. s odstupem jen několika dnů až týdnů) je neobvyklý a v oblasti Bali a Lomboku dosud taková dvojice silných jevů nebyla pozorována,“ podotkl Špičák. Obě zemětřesení měla epicentra vzdálená jen několik kilometrů od sebe, první dosáhlo síly 6,4 stupně, druhé 6,9 stupně. 

„K oběma zemětřesením došlo stejným způsobem – násunem ostrovního horninového bloku na horninový blok pod mořským dnem severně od Lomboku (Bali Basin) podél zlomové plochy západo-východního směru, ukloněné pod úhlem přibližně 30 stupňů k jihu,“ popsal Špičák.

Polohu i úklon zlomových ploch v Indonésii popsali čeští vědci v roce 2005. Vycházeli přitom z dat z let 1960–2004. Zóny jsou situované severně od Javanského hlubokomořského příkopu.

„Nejintenzivnější zemětřesná činnost probíhá právě pod tímto příkopem a pod jeho pokračováním směrem k severozápadu – příkopem sumatranským. Nejsilnější zemětřesení v této tektonické zóně bývají doprovázena vlnami tsunami, jako například vánoční zemětřesení u Sumatry 26. 12. 2004 o síle 9,1 stupně,“ uvedl ředitel ústavu.

Několikanásobné potvrzení

Závěry, ke kterým čeští vědci před třinácti lety dospěli, už od té doby potvrdilo i ničivé zemětřesení v květnu 2006 na Jávě, při němž zemřelo téměř 5800 lidí. Jak dále upozornil Špičák, silná zemětřesení mohou aktivovat rezervoáry magmatu pod vulkány, a vyvolat tak sopečnou činnost. U nedaleké sopky Rinjani zatím nebyla zaznamenána zvýšená aktivita.

Ostrov Lombok nejprve zasáhlo zemětřesení 29. července. Zemřelo při něm 17 lidí a další stovky byly zraněny. Další, ještě silnější zemětřesení přišlo o týden později, 5. srpna. Jeho dosavadní bilance je 91 obětí, podle jiných zdrojů více než 100. Lombok leží v sousedství ostrova Bali, který patří mezi oblíbené turistické destinace.

České ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že nemá žádné informace o tom, že by mezi zraněnými byli Češi. Agentura AFP s odvoláním na indonéské imigrační úřady uvedla, že mezi zraněnými je jeden český občan, české ministerstvo ale takovou informaci nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 14 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 15 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 18 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 20 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...