Zemětřesení v Indonésii potvrdilo výzkum českých vědců. Popsali rizikové zlomové plochy

Nedávná zemětřesení v severní části ostrova Lombok v Indonésii potvrzují závěry, ke kterým před třinácti lety dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Aleš Špičák, Václav Hanuš a Jiří Vaněk analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země za více než 40 let. Vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Poslední dvě velká zemětřesení jejich teorii potvrzují.

Poslední zemětřesení pod severním Lombokem do tohoto tektonického schématu dobře zapadá – je součástí pásu zemětřesení, táhnoucího se východo-západním směrem,“ řekl Špičák k zemětřesení z konce července. Interpretaci českých vědců potvrzuje i následné zemětřesení z neděle 5. srpna, u něhož však odborníky překvapila jeho síla i načasování.

„Výskyt velmi silných zemětřesení na témže místě bezprostředně po sobě (tj. s odstupem jen několika dnů až týdnů) je neobvyklý a v oblasti Bali a Lomboku dosud taková dvojice silných jevů nebyla pozorována,“ podotkl Špičák. Obě zemětřesení měla epicentra vzdálená jen několik kilometrů od sebe, první dosáhlo síly 6,4 stupně, druhé 6,9 stupně. 

„K oběma zemětřesením došlo stejným způsobem – násunem ostrovního horninového bloku na horninový blok pod mořským dnem severně od Lomboku (Bali Basin) podél zlomové plochy západo-východního směru, ukloněné pod úhlem přibližně 30 stupňů k jihu,“ popsal Špičák.

Polohu i úklon zlomových ploch v Indonésii popsali čeští vědci v roce 2005. Vycházeli přitom z dat z let 1960–2004. Zóny jsou situované severně od Javanského hlubokomořského příkopu.

„Nejintenzivnější zemětřesná činnost probíhá právě pod tímto příkopem a pod jeho pokračováním směrem k severozápadu – příkopem sumatranským. Nejsilnější zemětřesení v této tektonické zóně bývají doprovázena vlnami tsunami, jako například vánoční zemětřesení u Sumatry 26. 12. 2004 o síle 9,1 stupně,“ uvedl ředitel ústavu.

Několikanásobné potvrzení

Závěry, ke kterým čeští vědci před třinácti lety dospěli, už od té doby potvrdilo i ničivé zemětřesení v květnu 2006 na Jávě, při němž zemřelo téměř 5800 lidí. Jak dále upozornil Špičák, silná zemětřesení mohou aktivovat rezervoáry magmatu pod vulkány, a vyvolat tak sopečnou činnost. U nedaleké sopky Rinjani zatím nebyla zaznamenána zvýšená aktivita.

Ostrov Lombok nejprve zasáhlo zemětřesení 29. července. Zemřelo při něm 17 lidí a další stovky byly zraněny. Další, ještě silnější zemětřesení přišlo o týden později, 5. srpna. Jeho dosavadní bilance je 91 obětí, podle jiných zdrojů více než 100. Lombok leží v sousedství ostrova Bali, který patří mezi oblíbené turistické destinace.

České ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že nemá žádné informace o tom, že by mezi zraněnými byli Češi. Agentura AFP s odvoláním na indonéské imigrační úřady uvedla, že mezi zraněnými je jeden český občan, české ministerstvo ale takovou informaci nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 32 mminutami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
před 23 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.