Zemětřesení v Indonésii potvrdilo výzkum českých vědců. Popsali rizikové zlomové plochy

Nedávná zemětřesení v severní části ostrova Lombok v Indonésii potvrzují závěry, ke kterým před třinácti lety dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Aleš Špičák, Václav Hanuš a Jiří Vaněk analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země za více než 40 let. Vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Poslední dvě velká zemětřesení jejich teorii potvrzují.

Poslední zemětřesení pod severním Lombokem do tohoto tektonického schématu dobře zapadá – je součástí pásu zemětřesení, táhnoucího se východo-západním směrem,“ řekl Špičák k zemětřesení z konce července. Interpretaci českých vědců potvrzuje i následné zemětřesení z neděle 5. srpna, u něhož však odborníky překvapila jeho síla i načasování.

„Výskyt velmi silných zemětřesení na témže místě bezprostředně po sobě (tj. s odstupem jen několika dnů až týdnů) je neobvyklý a v oblasti Bali a Lomboku dosud taková dvojice silných jevů nebyla pozorována,“ podotkl Špičák. Obě zemětřesení měla epicentra vzdálená jen několik kilometrů od sebe, první dosáhlo síly 6,4 stupně, druhé 6,9 stupně. 

„K oběma zemětřesením došlo stejným způsobem – násunem ostrovního horninového bloku na horninový blok pod mořským dnem severně od Lomboku (Bali Basin) podél zlomové plochy západo-východního směru, ukloněné pod úhlem přibližně 30 stupňů k jihu,“ popsal Špičák.

Polohu i úklon zlomových ploch v Indonésii popsali čeští vědci v roce 2005. Vycházeli přitom z dat z let 1960–2004. Zóny jsou situované severně od Javanského hlubokomořského příkopu.

„Nejintenzivnější zemětřesná činnost probíhá právě pod tímto příkopem a pod jeho pokračováním směrem k severozápadu – příkopem sumatranským. Nejsilnější zemětřesení v této tektonické zóně bývají doprovázena vlnami tsunami, jako například vánoční zemětřesení u Sumatry 26. 12. 2004 o síle 9,1 stupně,“ uvedl ředitel ústavu.

Několikanásobné potvrzení

Závěry, ke kterým čeští vědci před třinácti lety dospěli, už od té doby potvrdilo i ničivé zemětřesení v květnu 2006 na Jávě, při němž zemřelo téměř 5800 lidí. Jak dále upozornil Špičák, silná zemětřesení mohou aktivovat rezervoáry magmatu pod vulkány, a vyvolat tak sopečnou činnost. U nedaleké sopky Rinjani zatím nebyla zaznamenána zvýšená aktivita.

Ostrov Lombok nejprve zasáhlo zemětřesení 29. července. Zemřelo při něm 17 lidí a další stovky byly zraněny. Další, ještě silnější zemětřesení přišlo o týden později, 5. srpna. Jeho dosavadní bilance je 91 obětí, podle jiných zdrojů více než 100. Lombok leží v sousedství ostrova Bali, který patří mezi oblíbené turistické destinace.

České ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že nemá žádné informace o tom, že by mezi zraněnými byli Češi. Agentura AFP s odvoláním na indonéské imigrační úřady uvedla, že mezi zraněnými je jeden český občan, české ministerstvo ale takovou informaci nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 15 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 17 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 17 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 21 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled