Jaká bude letošní hurikánová sezona? Experti předpovídají až čtyři bouře s ničivou silou

Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu. Se sedmdesátiprocentní pravděpodobností podle nich přijde až 16 silných bouří. Nejméně jedna z nich zesílí na masivní hurikán.

Předpověď na tento rok je poměrně neurčitá. Vědci předvídají:

  • 35procentní pravděpodobnost nadprůměrně silné sezony
  • 40procentní pravděpodobnost průměrně silné sezony
  • 25procentní pravděpodobnost podprůměrně silné sezony
Výhled atlantických hurikánů na rok 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Letošní hurikánová sezona oficiálně začíná 1. června a skončí 1. listopadu. „S tím, jak se od minulého roku zlepšilo přístrojové vybavení, je schopnost vědců NOAA předvídat cestu bouří a současně varovat Američany opravdu mimořádná,“ uvedl Wilbur Ross, tajemník organizace. „Ničivá hurikánová sezona roku 2017 ukázala na nutnost rychlé a správné schopnosti předvídat tyto události.“

Nahrávám video

NOAA uvádí, že na 70 procent letos přijde 10–16 silných bouří, které dostanou jména – vítr při nich dosáhne rychlosti nad 63 kilometrů za hodinu. Z nich se 5–9 stane hurikány, u nichž bude vítr dosahovat rychlosti nad 120 kilometrů za hodinu. Mezi nimi bude zřejmě 1–4 hurikán s opravdu ničivou silou, v němž vítr dosáhne rychlosti 178 kilometrů za hodinu.

Průměrná hurikánová sezona má přitom 12 pojmenovaných bouří, z nichž se stane 6 hurikánů, včetně 3 silných hurikánů.

Původ čísel?

Z čeho tato předpověď vychází? NOAA uvádí, že k této předpovědi ji vede především slabý vývoj jevu El Nino a také průměrné teploty povrchové vody v Atlantiku a Karibiku. Právě tyto dva faktory měly ve vývoji hurikánů podle dat analyzovaných od roku 1995 nejsilnější dopad na reálný stav a sílu bouří.

Ve zprávě, kterou k tomu NOAA vydala, se uvádí, že letošní model předpovědi by měl být zatím vůbec nejpřesnější a nejkomplexnější. Vychází z kombinace modelů vzniklých na těch nejsilnějších počítačích planety a satelitních dat i údajů z meteorologických bójí umístěných v oceánu.

Agentura také zveřejnila seznam jmen, které letos hurikány dostanou. Tento seznam vzniká vždy stejným způsobem: první bouřka roku začíná jménem A, pak se podle abecedy střídají vždy mužské a ženské jméno. Názvy těch nejvíce smrtících bouří se přitom vyřazují a nemohou se tedy již znovu objevit – už nikdy tak svět nezasáhnou hurikány se jmény Andrew, Katrina, Irma nebo Harvey.

Přehled jmen atlantických tropických cyklonů v roce 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 18 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 21 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 21 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 23 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Evropský pohled