Čeští vědci budou s Japonci spolupracovat na výzkumu nádorů mozku

Japonské přístroje pomohou českým vědcům s analýzami nádorů. Mezinárodní spolupráce mezi asijskou vědeckou velmocí a Českou republikou se rozvíjí.

Zástupci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) podepsali za přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky během jeho návštěvy Japonska dvě dohody s japonskými partnery. S Tokyo Women's Medical University budou spolupracovat na výzkumu v oblasti kardiologie, spolupráce s firmou Shimadzu se zaměří na výzkum nádorových onemocnění plazmatických buněk a nádorů mozku. Premiér dnes v Kjótu s podnikatelskou delegací společnost Shimadzu navštívil.

Firma Shimadzu se zabývá výrobou analytických a měřicích přístrojů a vyrábí také lékařské a laboratorní přístroje. V současné době má 11 000 zaměstnanců a pobočky v mnoha zemích světa. Její zaměstnanec Koiči Tanaka získal v roce 2002 společně s dvěma kolegy Nobelovu cenu za chemii.

Japonské přístroje pomohou s analýzami nádorů

„Díky evropským dotacím máme k dispozici špičkový přístroj firmy Shimadzu pro hmotnostní spektrometrii. Plánujeme s ní spolupracovat na vývoji nových metod analýzy myelomů (nádorových onemocnění, která postihují buňky kostní dřeně), mozkových nádorů nebo degenerativních změn v mozku při demenci nebo Alzheimerově chorobě,“ uvedl ředitel FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

„Myslím si, že je to dobrý příklad toho, jak rozvíjet spolupráci v oblasti vědy a výzkumu a jakým způsobem také zajišťovat aktivity pro nová výzkumná centra, která byla postavena i za evropské prostředky. Je to významná infrastruktura, která by nám do budoucna měla pomoci, abychom do České republiky přilákali výrobu s vyšší mírou přidané hodnoty a globálně založené výzkumné projekty,“ zhodnotil dnešní podpis dohody s firmou Shimadzu premiér Sobotka.

FNUSA-ICRC je nové výzkumné centrum financované převážně z prostředků EU, jež se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku. Cílem výzkumu centra je nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu v kardiovaskulární medicíně a neurologii.

„(Hmotnostní spektrometr) umí analyzovat růst tkáně do velké hloubky jako málokterý přístroj na světě. Jestli si pamatujete, v roce 1959 dostal profesor Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu za chemii za zlepšení polarografické analýzy. Tento přístroj je trochu podobný a v roce 2002 dostal pracovník této firmy (Shimadzu) Nobelovu cenu za zlepšení metody hmotnostní spektroskopie,“ vysvětlil při návštěvě firmy Rene Samek z centra FNUSA-ICRC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...