Jsme první generací v dějinách člověka, která nevidí a nezná hvězdy. Světelné znečištění je po planetě stále rozšířenější a brání lidstvu vidět to, co je nad námi.
Pod pojmem světelné znečištění (nebo také světelný smog) se chápe jakékoliv člověkem vytvořené světlo, které má nějaké nechtěné vedlejší účinky. Nejčastěji jsou to světla městských aglomerací, která jsou tak jasná, že pro ně není vidět obloha.
Vědci z institucí NOAA a CIRES pod vedením Fabia Falchiho využili data z celého světa a vytvořili na základě těchto údajů velký interaktivní atlas světelného znečištění, jenž ukazuje, která místa jím trpí nejméně anebo nejvíce. V České republice jsou na tom nejlépe Jizerka v Jizerských horách a Beskydská oblast.
PODÍVEJTE SE NA 3D VERZI ATLASU
Největší vliv na vznik tohoto znečištění mají světla veřejného osvětlení, ale přibývá také negativního vlivu světel v budovách. Může se zdát, že nejhorším dopadem tohoto jevu je psychologický dopad na člověka nebo na astronomická pozorování, ale vlivů je mnohem více – přemíra umělého osvětlení ovlivňuje zvířata i rostliny.
Například studie biologů z cornwallské University of Exeter zveřejněná letos v červnu v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B ukázala, jak zásadní je vliv světelného znečištění na živé tvory. V místech se silným světelným znečištěním přichází jaro až o 7,5 dní dříve než jinde.
Některé evropské země již uvažují o omezování světelného znečištění, řada jich dokonce zkouší tento jev omezovat.
