Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.
Evropské volby budou zkouškou i příležitostí pro demokracii, pronesl prezident Pavel
Projev Petra Pavla v Evropském parlamentu (zdroj: ČT24)
„Rád bych na úvod svého projevu poděkoval evropské rodině za veškerou podporu, kterou poskytla mé zemi. Evropská integrace byla hlavní hnací silou naší politické a hospodářské transformace na přelomu minulého století,“ řekl Pavel na plénu EP.
Úkol politiků je dle Pavla vysvětlovat Evropu lépe a zapojit občany. „Pokud ji chceme spoluutvářet, potřebujeme, aby jí lidé doma rozuměli,“ poznamenal.
„Síla Evropy spočívá v naší jednotě a zároveň rozmanitosti, to je klíčové směrem k míru a prosperitě. Není překvapivé, že naši nepřátelé toto vědí,“ zdůraznil. Proto se dle prezidenta snaží podkopávat morální a politické hodnoty.
Události: Pavel promluvil před europoslanci (zdroj: ČT24)
Volební kampaň před hlasováním do Evropského parlamentu dle Pavla prověří demokracie členských států EU. „Já doufám, že bude sloužit jako příležitost. abychom ukázali, že evropský demokratický duch je skutečně živý,“ podotkl s tím, že by politici neměli nabízet populistické sliby, ale říkat věci tak, jak jsou. V této souvislosti odkázal na svou úspěšnou prezidentskou kampaň.
Evropu prezident zároveň označil za „nikdy nekončící úkol“. Česko podle něj „chápe, že být součástí Evropy jde rukou v ruce se zodpovědností“.
Evropa nedokázala zlo odhalit včas, prohlásil Pavel
Důvěru občanů podle Pavla neustále podrývají dezinformace, právní stát ale nelze nahradit „právem silnějšího“. Pokud se tak stane, mělo by to podle hlavy státu nedozírné následky pro celou Evropu. Hlavní otázkou podle prezidenta je, jak zachovat otevřenost a zároveň posílit odolnost evropských demokracií.
„Před 23 lety jeden z mých předchůdců a skutečný evropský a světový občan Václav Havel právě v této budově hovořil o potřebě neustále reflektovat a kriticky zkoumat evropské hodnoty, ideály a principy. Od té doby se naléhavost tohoto úkolu nezměnila,“ uvedl Pavel.
Podotkl, že EU je někdy označována za pomalou a neefektivní, ačkoliv se opakovaně ukázalo, že je schopna společně reagovat na výzvy a nalézat kompromisy. To se podle prezidenta ukázalo nejen za pandemie nemoci covid-19, ale například také v oblasti energetické bezpečnosti či pomoci Ukrajině.
Za selhání Evropy označil Pavel její neschopnost zavčas rozpoznat zlo v podobě úmyslů Moskvy s Ukrajinou. Citoval Havla, který v roce 2000 na půdě Evropského parlamentu řekl, že zlu je třeba čelit v zárodku. „Stávající ruská invaze není ničím jiným než cynickým pokusem vymazat Ukrajinu, její obyvatele a kulturu z mapy světa,“ prohlásil Pavel.
Zopakoval, že ruská agrese je porušením mezinárodních norem a nesmí zůstat nepotrestána. Kyjevu by se podle něj mělo dostat vší možné pomoci, neboť „bezpečnost Ukrajiny je i naší bezpečností a v sázce je naše svoboda“. Vyzdvihl také, že Česko v přepočtu na obyvatele přijalo více ukrajinských uprchlíků než kdokoliv jiný.
Pavel odmítl výzvy k ústupkům Rusku v zájmu dosažení míru na Ukrajině. „Míru nelze nikdy dosáhnout za podmínek agresora. Pokud agresor uspěje jednou, bude se snažit uspět znovu a dále,“ upozornil. „Pevně doufám, že se mír na Ukrajinu vrátí. A doufám, že se tak stane brzy. Naděje ale není strategie,“ řekl.
Prezident se rovněž vyslovil pro zachování silných transatlantických vazeb a vytvoření „celosvětového spojenectví “ demokracií. Evropa by podle něj měla navázat „pragmatická a vzájemně výhodná“ partnerství se zeměmi, které jsou již nyní vystaveny vysoké míře politických, hospodářských a klimatických problémů. V opačném případě nechává otevřený prostor pro své strategické soupeře.
Na závěrečném brífinku po návštěvě evropských institucí Pavel vyzdvihl kolektivní práci na projevu, na němž se podílela jeho kancelář či ministerstvo zahraničí. „Vzhledem k tomu, že to jsou témata, kterými žijeme každý den, ale ne vždy dokážeme pojmenovat problémy pravými jmény, tak jsem měl pocit, že to padlo na úrodnou půdu,“ podotkl k ovacím vstoje, kterých se mu na plénu europarlamentu dostalo.
Prezident Pavel po návštěvě evropských institucí (zdroj: ČT24)
Slyšela jsem tam havlovský podtón, říká Jourová
„Slyšela jsem tam havlovský podtón: Evropa jako úkol. Hodně mluvil o společné práci a odpovědnosti,“ okomentovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová projev prezidenta. Jourová také míní, že Pavel svými vyjádřeními ujistil partnery v EU, že Česko sdílí evropské hodnoty a je připravené přijmout velký kus spoluzodpovědnosti.
Nejvíc podle Jourové z prezidentova projevu v sále rezonovala věta, že Rusko nesmí vyhrát a mír se netvoří ústupky agresorovi. „Bylo potřeba, aby to poslanci slyšeli, neboť podporu Ukrajiny je čím dál těžší obhajovat. Každý projev, který nás vrátí zpět ke kořenům je nesmírně důležitý,“ dodala.
„Prezident se také věnoval klimatické změně, že je potřeba proti ní bojovat, což chápu jako velmi důležitý vzkaz,“ poznamenal europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). „Na české scéně vidíme občas velkou rezistenci, odpor vůči klimatickým opatřením,“ dodal.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) prezidenta pochválil za to, že se jednoznačně postavil za podporu Ukrajiny a prohlásil, že ruské agresi nelze ustupovat. „Je také dobře, že se přihlásil k Václavu Havlovi,“ podotkl Vondra.
„Po deseti letech jsme se na půdě Evropského parlamentu dočkali projevu českého prezidenta, za který se nemusí stydět,“ řekl k Pavlově vystoupení lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová doufá, že Pavlův „apel zdržet se jednoduchých řešení a prázdných slibů vyslyší především extremisté a populisté“. Prezidentovi také poděkovala za podporu rozšiřování EU. „Možná si i kolegové z Francie, kteří se tomu tak brání, uvědomí, že je to v zájmu i naší bezpečnosti,“ uvedla.
„Projev tady byl velmi pozitivně přijat, slyšeli jsme dlouhé ovace, kolegové na konci vstali, tleskali panu prezidentovi. Myslím, že se ten projev povedl, byl šitý na míru zdejšímu publiku, evropským poslancům. Vystihl to nejdůležitější, hlavní problémy, které Evropa v tuto chvíli má, a přinesl český pohled na tyto problémy,“ řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.).
„Zaznělo to, co zaznít mělo,“ dodal v Událostech komentářích předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Ten projev byl velmi vyvážený. A to, že byl čtrnáctkrát přerušen potleskem a že nakonec poslanci aplaudovali vestoje, mluví samo za sebe. Byl to výborný projev, přišel v pravou chvíli.“
Události, komentáře: Dita Charanzová (nestr.) a Ondřej Benešík (KDU-ČSL) k projevu Petra Pavla ve Štrasburku (zdroj: ČT24)
Metsoalová poděkovala za pomoc Ukrajině
Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou. „Hovořili jsme především o Ukrajině a o potřebě toho, aby Evropa byla rázná, aby naše podpora Ukrajině byla jednoznačná,“ sdělila Metsolaová. Bezpečnost Ukrajiny je také bezpečností Evropy, prohlásila.
Předsedkyně EP poděkovala Česku za pomoc Ukrajině. „Také musím smeknout, co jste udělali pro to, abyste přestali být závislí na fosilních palivech z Ruska,“ doplnila. S Pavlem také hovořila o evropských hodnotách, dezinformacích a populismu, jak uvedla.
Setkání prezidenta Pavla s předsedkyní EP Metsolovou (zdroj: ČT24)
„Máme společné cíle, které jsou nám všem vlastní. A to je spojená Evropa, Evropa, která je prosperující a bezpečná — to je náš hlavní úkol,“ řekl Pavel po jednání s Metsolaovou.
Prezident také varoval, že evropské volby v roce 2024 mohou být poznamenány populismem a „falešnými narativy“. Těm je podle Pavla nutné aktivně čelit. „Pokud nebudeme v této oblasti aktivní, lidé budou zmatení, budou zneužíváni nezodpovědnými politiky,“ řekl novinářům.
Se Šimáčkovou řešil Pavel Istanbulskou úmluvu
Ráno po příjezdu do budovy europarlamentu Pavel posnídal a pohovořil na uzavřeném jednání s českými poslanci Evropského parlamentu. „Zajímal se o to, jak vnímáme témata, která se v Evropě řeší, jak je tu vnímána Česká republika,“ sdělila europoslankyně Dita Charanzová (nestr.).
Ke svému setkání se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou prezident uvedl, že s ní mluvil také o takzvané Istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách či o žalobě Lichtenštejnska proti Česku. Znovu se vyslovil pro to, aby byly na české straně zváženy možnosti, jak majetkový spor mezi oběma zeměmi řešit mimosoudně.
Ve Štrasburku se Pavel setkal také s generální tajemnicí Rady Evropy Marijou Pejčinovičovou Buričovou. Podle prezidenta diskutovali mimo jiné o registru škod, které způsobilo Rusko svou invazí na Ukrajině, či o způsobech zvyšování odolnosti demokracií a o boji proti dezinformacím, kterému se podle Pavla nedostává zasloužené pozornosti.
Do Štrasburku přiletěl Pavel v úterý večer z belgických Brugg, kde promluvil u příležitosti zahájení akademického roku na College of Europe.