Ukrajina se chystá zdražit tranzit ropy pro Maďarsko a Slovensko, uvedl Bloomberg

Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 korun) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu. Vyšší poplatky se dotknou i České republiky, podle analytiků se však na čerpacích stanicích zásadně nepromítnou.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak v pondělí zopakoval varování, že Rusko přestane dodávat ropu a ropné produkty do zemí, které přijmou opatření ke stanovení cenového stropu. Jeho zavedení prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7.

„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout. Podle listu, který podepsal generální ředitel společnosti Ukrtransnafta, se také zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení.

Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. 

Jak se to dotkne Česka

Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky, zdražení se tak bude týkat i České republiky. Téměř polovina ropy do země proudí právě Družbou a významný objem zdejších paliv se nakupuje v Maďarsku a na Slovensku, sdělil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Zvýšení poplatku o 18 procent na 13,60 eura za tunu však není tak zásadní, aby pohnulo s cenami na čerpacích stanicích. Tuna ropy stojí dnes přibližně 15 tisíc korun, takže zvýšení poplatku přibližně o 60 korun zvyšuje její cenu asi o 0,4 procenta,“ uvedl Tyleček.

Minimální dopad na konečné ceny pohonných hmot v Česku očekává analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že ceny se odvíjejí především od burzovních cen v Rotterdamu, navíc v silném konkurenčním prostředí. „Citelně to sníží zisk maďarskému (podniku) MOL, který provozuje i slovenskou rafinerii Slovnaft. Postihne to ale i české rafinerie vlastněné (firmou) PKN Orlen, i když v menší míře. Polsko i ČR se snaží odchod od ruské ropy urychlit.“ doplnil Gavor. 

Minulý týden se tok ruské ropy do střední Evropy na den zastavil. Bylo to proto, že dělostřelecká palba zasáhla transformátor, který je nutný pro fungování ropovodu Družba na ukrajinském území. Rusko ten den podle kyjevského letectva odpálilo na Ukrajinu asi sto raket.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...