Modlitba za válku. Patriarcha Kirill stojí neochvějně za Putinem, padlým na Ukrajině slibuje odpuštění hříchů

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Naposledy podpořil patriarcha Kirill ruskou válečnou mašinérii tuto neděli po vysvěcení svatostánku věnovaného ruským národním gardám ve městě Balašicha nedaleko Moskvy. Mimo jiné řekl, že modlitby za vedení země a za ruské ozbrojené síly by neměly být pronášeny „mechanicky“, píše portál Ukrajinska pravda s odkazem na prokremelskou zpravodajskou agenturu Interfax.

Výzva k procítěnějším modlitbám ovšem byla pouze začátkem. Vzápětí totiž Kirill přišel s mnohem silnějším prohlášením. „Tyto prosby nemůžeme ignorovat, zvlášť když lidé stojí tváří v tvář nebezpečí. Nebezpečí, které ohrožuje samotnou existenci naší země,“ hřímal duchovní vůdce, podle nějž síly mimo Rusko chtějí v zemi vyvolat vnitřní rozbroje. 

Tyto snahy mají podle Kirilla jediný cíl – oslabit svatou Rus, do které zahrnul kromě samotného Ruska rovněž napadenou Ukrajinu a také Bělorusko. Patriarcha se také nechal slyšet, že „někteří politici nejsou dost chytří na to, aby poznali, odkud vane vítr“.

Lavrov recitátorem

Představa, že součástí širokého ruského lidu jsou i Bělorusové a Ukrajinci, je přitom mezi ruskými špičkami rozšířená a hlouběji zakořeněná. Před týdnem další blízký Putinův spojenec, ministr zahraničí Sergej Lavrov, předčítal v televizním pořadu Slovo klasika části Puškinovy básně.

Verše, v nichž se hovoří o ohrožování Ruska, televize doplnila například záběry amerického prezidenta Joea Bidena nebo obrázky ze zasedání zemí G7. Zároveň ale diváci mohli během Lavrovovy recitace sledovat symboly ruské „velikosti“ – památky na Rudém náměstí, vojenskou přehlídku či Putina při zpěvu národní hymny s vůdci čtyř ruských okupačních správ na Ukrajině během ceremoniálu, při němž Rusko formálně připojilo ke svému území právě okupované regiony Ukrajiny. Tento krok ale drtivá většina světa odmítla a obvinila Kreml z porušování mezinárodního práva.

Svůj přednes zakončil šéf ruské diplomacie verši, v nichž svět vyzval, ať nechá Rusko na pokoji, protože cizinci nerozumějí těmto „rodinným sporům“. Představy o velkém slovanském národě, do nějž kromě Rusů patří i Bělorusové a Ukrajinci, přitom má i přímo Putin.

V roce 2009 totiž doporučoval jednomu novináři, aby si přečetl deníky generála Antona Ivanoviče Děnikina, který proslul jako bílý generál bojující proti bolševikům v ruské občanské válce na počátku 20. století, připomíná ukrajinský historik Serhij Plochyj v knize Ztracené království: Historie ruského nacionalismu od Ivana Hrozného po Vladimira Putina. V denících se mimo jiné píše: „Žádné Rusko, reakční ani demokratické, republikánské ani autoritářské, nikdy nedovolí odtržení Ukrajiny. Bláznivý, neopodstatněný a zvenku živený spor mezi Moskevskou Rusí a Kyjevskou Rusí je naším vnitřním sporem, netýká se nikoho jiného a vyřešíme si ho sami,“ cituje Děnikina Plochij.

Motivovat Rusy k přímému zapojení do bojů na Ukrajině se delší dobu snaží už zmiňovaný patriarcha Kirill. Například na konci září, kdy se v zemi zvedla poměrně ojedinělá vlna nevole poté, co Kreml oznámil částečnou mobilizaci, se vůdce ruské pravoslavné církve opět nezapomněl postavit za Vladimira Putina, píše portál RFE/RL.

Kirill totiž během nedělní mše 25. září mimo jiné řekl, že z těch, kteří „se obětují při plnění svých vojenských povinností, budou smyty všechny hříchy.“ Už předtím pravoslavný patriarcha navíc tvrdil, že zabíjení Ukrajinců je „hrdinský čin“, a trval na tom, že vpád na Ukrajinu je jakýmsi „valem proti dekadentnímu Západu“. Zároveň ovšem Kirill zmínil, že „Rusko nikdy na nikoho nezaútočilo“.

Odsouzení z Ukrajiny

Část pravoslavných věřících z Ukrajiny to ale vidí jinak. Jak připomnělo RFE/RL, po zahájení invaze přibližně čtyři sta farností zpřetrhalo vazby s Moskvou právě kvůli Kirillově postoji k válce. „Nejen, že (Kirill) neodsoudil ruskou vojenskou agresi, ale nedokázal ani najít slova pro utrpení ukrajinského lidu,“ ztrhal v květnu postoj patriarchy k invazi mluvčí ukrajinské pravoslavné církve arcibiskup Kliment. Kirill následně sice prohlásil, že chápe důvody ke zpřetrhání vazeb, jedním dechem ale dodal, že ruské a ukrajinské pravoslavné věřící se snaží od sebe oddělit „zlovolné síly“.

Ruskou invazi na Ukrajinu každopádně neobhajuje pouze sám Kirill, ale s nápady na podpoření vojenské agrese přicházejí i níže postavení ruští kněží. Jedním z nich byl i Michail Vasiljev, který na sebe nedávno přitáhl pozornost výrokem, že kdyby Rusky rodily více dětí, bylo by pro ně snazší posílat syny bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak v televizním vysílání na příběh Rusky, která ukryla syna na Kanárských ostrovech, aby ho uchránila před mobilizací.

V neděli portál Ukrajinska Pravda s odkazem na oficiální stránky ruské pravoslavné církve informoval, že Vasiljev zemřel toho dne ráno na Ukrajině při plnění svých duchovních povinností. Web uvedl, že kněz v minulosti víckrát cestoval do nebezpečných oblastí a podílel se na „mírových operacích“ například v Bosně, Kosovu či Sýrii.

Náboženskou terminologii při referování o válce na Ukrajině poměrně často a rádi využívají také nejvyšší ruští představitelé. Například Putin při výše zmiňovaném ceremoniálu k připojení okupovaných ukrajinských teritorií k Rusku řekl: „Opakuji, že diktatura západních elit je namířena proti všem společnostem, včetně samotných obyvatel západních zemí. Je to výzva pro všechny. Toto naprosté popření člověka, rozvrácení víry a tradičních hodnot a potlačení svobody nabývá rysů 'náboženství naopak' – otevřeného satanismu.“

Pozadu nezůstává ani bývalý ruský prezident a expremiér Dmitrij Medveděv. „Máme schopnost poslat všechny nepřátele do pekelného ohně, ale to není náš úkol,“ napsal v příspěvku Proč je naše věc správná, který publikoval u příležitosti Dne národní jednoty minulý pátek. „Nasloucháme Stvořitelovým slovům v našich srdcích a řídíme se jimi. Tato slova nám dávají náš posvátný cíl. Cílem je zastavit nejvyššího vládce pekla, ať už se jmenuje jakkoliv – Satan, Lucifer nebo Iblís. Jeho cílem je totiž záhuba,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 53 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...