Putin a Si Ťin-pching se vzájemně podpořili. Nelíbí se jim kroky Západu a bojkot olympiády

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se v telefonátu navzájem podpořili v zahraničněpolitických otázkách. Oba podle Kremlu negativně ohodnotili vznik bezpečnostních paktů, v nichž figurují Spojené státy. Podle čínského prezidenta se „jisté síly“ pod rouškou demokracie vměšují do vnitřních záležitostí obou zemí a pošlapávají mezinárodní právo.

Oba prezidenti se navzájem podpořili v několika oblastech. Si Ťin-pching například podle Kremlu vyjádřil Putinovi podporu v jeho snaze získat od Západu bezpečnostní záruky pro Rusko. Moskva žádá po Spojených státech a NATO závazné ujištění, že se Aliance nerozšíří směrem na východ anebo nerozmístí zbraňové systémy na Ukrajině a v dalších zemích sousedících s Ruskem.

Putinův poradce Jurij Ušakov po jednání státníků novinářům řekl, že oba lídři „negativně ohodnotili“ vznik nových vojenských aliancí, jako je bezpečnostní pakt Spojených států s Británií a Austrálií (AUKUS) nebo koalice nazvaná Quad, do které patří kromě Indie a USA také Japonsko a Austrálie. Toto uskupení vzniklo v reakci na rostoucí důraznost Pekingu v indicko-tichomořském regionu.

Čína a Rusko by měly společně více usilovat o ochranu svých bezpečnostních zájmů, řekl čínský prezident svému ruskému protějšku. „Jisté mezinárodní síly“ se v současné době pod rouškou demokracie vměšují do vnitřních záležitostí obou zemí a „brutálně“ pošlapávají mezinárodní právo, prohlásil Si Ťin-pching.

Kreml už v úterý ohlásil, že se lídři chystají probrat mimo jiné napjatou situaci v Evropě a to, co Putinův mluvčí nazval „agresivní rétorikou NATO a Spojených států“. Prezidenti jednali v době zvýšeného napětí mezi oběma zeměmi a Západem. Čína je pod tlakem kvůli nedodržování lidských práv a Rusko v současné době kvůli navyšování vojenských jednotek u hranic s Ukrajinou.

Středeční videohovor lídrů upozornil na to, jak se k sobě Peking a Moskva obracejí ve snaze získat vzájemnou podporu a jednotně odmítají to, co považují za vměšování Západu do svých záležitostí.

Putin se chystá na Hry do Pekingu

Vládce Kremlu ubezpečil svého čínského protějška, že se v únoru 2022 chystá osobně zúčastnit zimních olympijských her v Pekingu. „Jak jsme se dohodli, budeme spolu jednat a poté se zúčastníme slavnostního zahájení Her,“ vzkázal Putin Si Ťin-pchingovi.

Putin se v souvislosti s olympiádou zvlášť věnoval politizaci sportu, poznamenala agentura TASS. „Vždy se navzájem podporujeme v otázkách mezinárodní sportovní spolupráce, včetně odmítání jakýchkoliv pokusů o politizaci sportu a olympijského hnutí,“ citovala agentura ruského prezidenta. Si Ťin-pching, který šéfa Kremlu označil za „starého přítele“, uvedl, že se na únorové setkání těší.

Zimní olympijské hry začínají v Pekingu 4. února a některé západní země na ně oproti zvyklostem nevyšlou žádné diplomatické zastoupení. Ke Spojeným státům, které tento záměr oznámily jako první, se přidala Británie, Austrálie a Kanada.

Diplomatický bojkot zdůvodňují porušováním lidských práv v Číně, mimo jiné v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Peking tyto iniciativy odsuzuje jako politizaci sportovního klání a pohrozil protiopatřením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zažaloval BBC, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer (v noci na úterý SEČ) zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, o níž informují světové tiskové agentury, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy Kč).
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj: Mírový plán zatím není hotov, Ukrajina neuzná Donbas za ruský

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 12 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 14 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 15 hhodinami
Načítání...