USA oznámily diplomatický bojkot olympijských her v Pekingu kvůli porušování lidských práv

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her oznámil Bílý dům, který rozhodnutí odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.

„Vysláním diplomatického nebo oficiálního zastoupení by USA přistupovaly k těmto hrám jako k obvyklé záležitosti tváří v tvář nehoráznému porušování lidských práv Čínou a zvěrstvům v Sin-ťiangu, a to jednoduše nemůžeme udělat,“ řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

„Sportovci v týmu USA mají naši plnou podporu. Budeme za nimi stát na sto procent a budeme jim fandit z domova,“ dodala.

O možnosti diplomatického bojkotu se ve Washingtonu hovořilo několik týdnů a již dříve jej podpořili republikánští i demokratičtí politici. Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová například na jaře označila neúčast amerických činitelů za správnou odpověď na jednání Číny vůči obyvatelům Hongkongu, Tibetu a provincie Sin-ťiang.

Vztahy USA a Číny jsou dlouhodobě napjaté. Peking před oficiálním oznámením zprávy o chystaném bojkotu označil za „otevřenou politickou provokaci“. „Aniž by byli pozvaní, američtí politici neustále propagují takzvaný politický bojkot zimní olympiády v Pekingu,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.

Zmínil přitom, že Čína v případě vyhlášení bojkotu přijme „rozhodná protiopatření“, blíže je však nespecifikoval. Spojené státy budou hostit letní olympiádu v roce 2028 v Los Angeles, čínská reakce by se mohla týkat například účasti na těchto hrách, spekulují média.

Výzvy k bojkotu se ozývají i jinde

Volání po bojkotu na diplomatické úrovni přitom nezaznívá jen z USA, ale také z Evropské unie či Velké Británie. Nezávaznou rezoluci v tomto směru v létě schválil Evropský parlament, podobně se vyjádřili i britští poslanci. Na konci listopadu pak přišel list Sydney Morning Herald s informací, že neúčast vládních představitelů na hrách zvažuje Austrálie.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA diskutují se svými spojenci a partnery o společném postupu ohledně oficiální účasti na hrách právě kvůli porušování lidských práv v Číně.

Šéf Kremlu Vladimir Putin je jediným lídrem významné světové mocnosti, který zatím účast na olympiádě v Pekingu potvrdil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 46 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 57 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...