Hranici do Polska se z Běloruska chystá přejít několik tisíc lidí, uvádí Varšava

Horizont ČT24: Napětí na polsko-běloruském pomezí sílí (zdroj: ČT24)

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Situace na hranici se během pondělí zdramatizovala poté, co se u ní shromáždilo velké množství migrantů. Polské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry z vrtulníku, které zachycují situaci u obce Kuźnica. Je na nich vidět kordon členů bezpečnostních složek na polské straně a stovky migrantů na straně běloruské, oddělují je hraniční zátarasy.

Ministerstvo vnitra později oznámilo, že polské síly zabránily pokusu o překonání hranice, a zveřejnilo video od hraničního plotu, na kterém jsou vidět lidé snažící se překonat bariéru a bezpečnostní složky na druhé straně.

Dřívější záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly stovky migrantů s batohy a spacáky, kteří šli po běloruské silnici směrem k hraničnímu přechodu Bruzhi - Kuźnica Białostocka, popsal polský zpravodajský server TVN24. Portál Naša Niva ve svém zpravodajství poznamenal, že kolonu migrantů doprovázeli ozbrojení vojáci.

Varšava: Dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na polské území

„Velmi znepokojivé informace z hranic. V Bělorusku, nedaleko polských hranic, se shromáždila velká skupina migrantů. Právě se přesunuli k polským hranicím. Budou se snažit hromadně vstoupit do Polska,“ napsal na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn. V následujícím příspěvku uvedl, že je to „dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na polské území“.

„Další informace hovoří o tom, že skupina je pod přísnou kontrolou ozbrojených Bělorusů. To oni rozhodují, jakým směrem se skupina vydá,“ uvedl v pozdějším příspěvku Žaryn, jenž současné dění označil za „další běloruskou nepřátelskou akci namířenou vůči Polsku“.

Náměstek šéfa polské diplomacie Piotr Wawrzyk v reakci na zprávy uvedl, že bezpečnostní složky o situaci vědí a jsou na ni připraveny. Polsko podle mluvčí pohraniční stráže posílilo ochranu hranice. Ministr obrany informoval, že ji střeží už dvanáct tisíc vojáků, což je o dva tisíce více než dosud, a další jsou v pohotovosti.

Mluvčí polské pohraniční stráže v pondělí večer uvedla, že v oblasti hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica Białostocka už nedochází k nebezpečným situacím. Potvrdila předchozí informaci polských médií, že lidé na běloruské straně hranice postavili stany. Dodala také, že pokusy o přechod hranice se často dějí v noci.

Polské úřady se rozhodly zmíněný hraniční přechod od úterního rána zavřít. „Očekáváme, že v příštích hodinách budou útoky na naši hranici ze strany skupin stovek lidí obnoveny,“ řekl šéf polského Národního bezpečnostního úřadu (BBN) Pawel Soloch.

Tusk: Varšava by měla zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO

Vůdce polské opozice Tusk uvedl, že by polská vláda měla zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci. „Možná tím nejdůležitějším je zvážit aktivaci článku čtyři smlouvy o NATO, pokud jsou naše hranice pod přímým fyzickým tlakem při zapojení Běloruska, a tím myslím běloruských státních sil,“ řekl Tusk. Čtvrtý článek počítá s konzultacemi mezi členskými státy, pokud některá ze členských zemí cítí, že je ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.

Bývalý premiér, někdejší předseda Evropské rady a současný vůdce polské opozice Tusk uvedl, že opoziční síly jsou velmi znepokojené děním a vývojem na hranici Polska s Běloruskem. Podle něj by vláda měla situaci projednat s opozicí.  Současnou vládu vedenou konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) kritizoval Tusk za to, že „nikdo neví, co chce dělat“. To by podle něj mohlo vést k zhoršení vztahů se členy východního křídla NATO.

K větší podpoře Polska a dalších zemí, jež čelí migračním tlakům z Běloruska, vyzvaly pobaltské státy. „EU musí zrychlit zavedení dalších sankcí (proti Bělorusku) a financovat posílení (své) vnější hranice,“ uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgar Rinkévičs. Podobný názor má i Estonsko. Litevský prezident Gitanas Nauséda vyjádřil Polsku solidaritu.

Belsat: Běloruské bezpečnostní složky zahánějí lidi do lesa

Nezávislý běloruský novinář Tadeusz Giczan v neděli večer na Twitteru uvedl, že v běloruském hlavním městě nejsou „téměř žádní“ migranti. Přesunuli se podle něj z Minsku na hranice.

Podle televize Belsat, vysílající z Polska pro Bělorusy, šlo v koloně několik set osob. Těsně před hraničním přechodem příslušníci běloruských složek, kteří kolonu provázeli, začali zahánět lidi do lesa. Na samotný přechod dorazili příslušníci vojsk ministerstva vnitra, uvedla stanice.

Vývoj situace vyvolal znepokojení také v sousední Litvě. Kvůli pohybu velké kolony migrantů v Bělorusku směrem ke hranicím s Polskem litevská pohraniční stráž přemisťuje své síly, uvedl server Delfi s odvoláním na velitele pohraničníků, který hovořil i o zapojení vojáků. Dodal, že u hraničního přechodu Bruzhi se podle různých zdrojů pohybuje mezi tisícovkou a pěti tisíci migrantů, a tak se Vilnius připravuje na různé možné scénáře.

Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová rovněž podle agentury Reuters uvedla, že litevská vláda by měla jednat o vyhlášení výjimečného stavu v pohraničí.

Migranti zažívají velmi špatné podmínky

„Konečným cílem velké skupiny migrantů, zpozorované u bělorusko-polského hraničního přechodu Bruzhi, zůstává Německo, a ne Polsko,“ napsala v reakci na události běloruská státní agentura Belta s tím, že to tvrdí sami migranti. Ve skupině asi 1500 lidí jsou podle Belty zejména Kurdové.

„Máme sebou děti, těhotné ženy, z nichž některé jsou v osmém či devátém měsíci. Nemáme vodu, ani jídlo. Ale nepouštějí nás přes polskou hranici,“ citovala agentura jednoho z uprchlíků. Někteří z nich se hranici pokusili překročit již několikrát, ale polští vojáci je vrátili.

„Ukažte nás v Německu a ve Francii, vyprávějte o nás v Evropě,“ prosí migranti podle běloruské agentury. Belta také napsala, že podle běloruských pohraničníků „lhostejnost a nelidský přístup polských úřadů“ přiměl migranty k dnešnímu zoufalému pokusu o hromadné překročení hranic.

Náporu migrantů čelí i Litva a Lotyšsko

V polském pohraničním pásmu platí od začátku září výjimečný stav. Varšava se kvůli příchodu zvýšeného množství migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky, kteří se v poslední době pokoušejí dostat do země nelegálně přes Bělorusko, také rozhodla vybudovat 5,5 metru vysokou bariéru, která jim v tom má zabránit. Polská pohraniční stráž od začátku roku zaznamenala více než třicet tisíc pokusů o nelegální překročení hranice z běloruské strany.

Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko. Varšava, Vilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se jí za sankce, které Unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování běloruské opozice. Minsk obvinění z vyvolávání migrační krize opakovaně odmítá.

Minulý týden se situace vyhrotila, když si polské ministerstvo zahraničí předvolalo běloruského diplomata na protest proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. Minsk obvinění Varšavy odmítl jako zinscenované provokace.

Charitativní organizace mezitím upozorňují na to, že migranti čelí při pokusu o překročení hranic otřesným podmínkám, mrazivému počasí a nedostatku jídla, vody a lékařské péče, poznamenal Reuters. Podle polských úřadů bylo na polské straně nalezeno už nejméně sedm mrtvých migrantů, neověřené zprávy hovoří také o dalších úmrtích v Bělorusku.

Nedopusťte humanitární katastrofu, apeluje Brusel

Evropská komise uvedla, že situaci na vnější hranici EU monitoruje. Podle svého mluvčího se unijní diplomacie dlouhodobě pokouší vyjednávat se státy původu migrantů, aby s Lukašenkem nespolupracovaly, což se zatím povedlo v případě Iráku. Sedmadvacítka také připravuje zpřísnění sankcí, které by mohlo zasáhnout také leteckou společnost Belavia cíleně přepravující migranty.

Brusel však zároveň apeluje na Polsko, aby nedopustilo humanitární katastrofu. „Je zásadní zvládnout situaci dobře, to znamená zhostit se jí také humánním a důstojným způsobem,“ prohlásil mluvčí Komise Adalbert Jahnz. Unijní pohraniční agentura Frontex je podle něj připravena polským úřadům pomoci například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Polsko přitom spolupráci s Frontexem od začátku krize odmítá a nechce běžence do země vůbec vpouštět.

NATO: Využívání migrantů jako hybridní taktiky je nepřijatelné

Vyhrocením situace je podle svého nejmenovaného činitele znepokojena Severoatlantická aliance, která sleduje aktuální dění u svých východních hranic. „Využívání migrantů jako hybridní taktiky Lukašenkova režimu je nepřijatelné,“ prohlásil zmíněný činitel NATO podle agentury AFP. Aliance podle něj vyzývá Bělorusko, aby respektovalo mezinárodní právo.

Americké ministerstvo zahraničí vyzvalo Bělorusko, aby přestalo organizovat přesuny migrantů k polské hranici. Odsoudilo také zneužívání migrantů, již se nachází v zranitelné situaci, k politickým účelům ze strany Lukašenkovy vlády. Na vládu autoritářského vůdce je podle USA nutné vyvíjet mezinárodní tlak do té doby, než začne ctít své mezinárodní závazky a přestane podkopávat bezpečnost a mír v Evropě.

Situaci na polsko-běloruské hranici označil na Twitteru za „extrémní“ český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Podle něj Minsk musí přestat používat migranty jako zbraně proti svým sousedům. Šéf tuzemské diplomacie současně vyzval ke zpřísnění sankcí proti představitelům Lukašenkova režimu.

Varšava a pobaltské země viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se za sankce, které Unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování opozice. Bělorusko obvinění z vyvolávání migrační krize opakovaně odmítá.