Oligarcha má nejméně 1,86 miliardy korun, píše se v novém ukrajinském zákoně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon proti oligarchům, který má omezit vliv nejbohatších Ukrajinců na politický život země. Vytváří seznam lidí s velkým majetkem a vlivem na média a zavádí povinnost hlásit jejich schůzky s úředníky. Podle kritiků, ke kterým patřil nedávno odvolaný šéf parlamentu Dmytro Razumkov, nový zákon přespříliš posiluje samotného prezidenta, který by mohl novou právní normu použít proti svým odpůrcům.

Právní norma definuje oligarchu splněním tří ze čtyř podmínek: 1) účast na politickém životě, 2) vliv na média, 3) vlastnictví monopolu, 4) majetek více než milionkrát přesahující životní minimum. V současnosti to odpovídá 2,19 miliardy hřiven (asi 1,86 miliardy korun).

Rada národní bezpečnosti, kde má Zelenskyj velký vliv, vytvoří seznam oligarchů. Na ty spadne řada omezení. Nebudou smět financovat politické strany ani se účastnit velké privatizace. Naopak budou muset deklarovat příjmy a hlásit své kontakty s úředníky, na jejichž rozhodnutí závisí osud společnosti nebo rozhodnutí vlády.

„Podepsal jsem zákon proti oligarchům, který zásadně mění vztahy mezi velkým byznysem a politiky. Nyní všichni ekonomičtí hráči budou rovni před zákonem a nebudou si moci kupovat politická privilegia. Nedovolíme porušovat zákon,“ napsal prezident na Twitteru.

„V žádné z úspěšných evropských zemí neexistuje mocenská složka, jako jsou oligarchové. Státy tam pracují v zájmu občanů, a ne hrstky nejbohatších. Právě pro tyto změny na Ukrajině hlasovali naši občané v roce 2019,“ dodal. Ve volbách před dvěma lety se stal Zelenskyj prezidentem.

Zřejmě dojde i na Porošenka

Zákon by se mohl dotknout jak Zelenského příznivce Ihora Kolomojského, tak i odpůrce Petra Porošenka. Bývalý prezident a milionář Porošenko má od předloňského srpna křeslo v parlamentu a vlastní několik televizních stanic, poznamenala agentura DPA.

Zákon, který navrhl sám Zelenskyj, přijali poslanci již v září. Razumkov před schválením zákona předložil pozměňovací návrh, podle kterého by měl mít rozhodování o tom, kdo je oligarcha, na starosti orgán nezávislý na prezidentovi. Podle přijaté verze bude veřejný rejstřík oligarchů doplňovat rada národní bezpečnosti, v níž má Zelenskyj rozhodující slovo, dodala DPA.

Zákon dává velkým podnikům dostatek času na to, aby se přizpůsobily. Po zveřejnění dokumentu začíná ubíhat šestiměsíční lhůta pro plné zavedení normy v platnost.

Agentura Unian zveřejnila výsledky průzkumu veřejného mínění, podle kterého by Zelenskyj nyní jasně vyhrál druhé kolo prezidentských voleb s libovolným vyzyvatelem, ale odstup od soupeřů se ztenčuje a oproti předchozímu, zářijovému průzkumu, se prezidentova podpora mezi voliči zmenšila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.