V české továrně by Američané mohli vyrábět vakcínu proti koronaviru. Při vývoji hrálo roli genetické inženýrství

Nahrávám video

K očkování se upírají zraky jako k možnému zlomu v boji s koronavirem. Podle Světové zdravotnické organizace se momentálně testuje na lidech 23 látek. Americká společnost Novavax chce využít i továrnu v české Bohumili nedaleko Kostelce nad Černými lesy k výrobě alespoň miliardy dávek vakcíny proti koronaviru každý rok. Pokud látka projde testy, tvorba nástroje proti nejsledovanější nemoci současnosti by v tuzemském závodu měla začít od příštího roku.

Vědci při tomto vývoji vakcíny využili metody genetického inženýrství. Do těla člověka se tak nedostane celý virus, ale pouze jeho malá část – povrchový protein, na který výzkumníci přidávají sacharidy.

„Díky tomu může povrchový protein zajistit, že tělo začne vyrábět protilátky a mělo by se tak koronaviru ubránit,“ popisuje ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Podle něho se kvůli této metodě dá připravit velice čistá vakcína ve velkém množství, což označil jako výhodu moderních vakcín takzvané druhé a třetí generace.

Účinnost látky by měla být vyšší než u tradičních postupů, například když se při očkování dostávají do těla oslabené viry, řekl Grubhoffer.

Prymula: Plnit se bude až v Německu

Ačkoli Novavax koupil závod u Kostelce, v Česku se vakcína zřejmě kompletovat nebude, tvrdí epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Jednotlivé dávky se budou zřejmě plnit v Německu, kde bude k české části vakcíny přidávána posilující látka vyráběná ve Švédsku, popsal.

„Zatím není fixována strategie, jak se ty látky budou dostávat do České republiky,“ dodal Prymula k jednání s firmou Novavax. Z podtextu jednání měl podle svých slov nicméně dojem, že určité dávky se do Česka dostanou. Epidemiolog dodal, že se vedou jednání s dalšími producenty, kteří mapují zájem o vakcíny.

Celosvětově podle Prymuly čtyři země zakoupily kapacitu výroby první avizované vakcíny, která bude vyráběna asi od října. „Od konce roku začne produkce dalších vakcín, které jsou nejblíže registraci, myslím si, že v první polovině příštího roku by se mohlo dostat i na nás,“ konstatoval. 

Primáti, nebo myši?

Než se však jakákoliv vakcína dostane k lidem, musí být předtím testovaná na zvířatech. Podle vědců jsou k testování ideální primáti, přímo v Česku ale takové zařízení chybí.

„Všechny takové experimenty jsou nesmírně drahé. Myší model je nejekonomičtější, nejpraktičtější a lze na něm dělat úplně všechno. Covid-19 ale nevyvolává u myší velké reakce,“ tvrdí vedoucí laboratoře Českého centra pro fenogenomiku BIOCEV Radislav Sedláček.

Výzkumníci proto začali připravovat modifikované myši, do kterých hodlají vpravovat receptor, na který se virus váže. Každá z laboratorních myší v centru BIOCEV má zároveň svůj dokument s důležitými záznamy. Hlodavci přitom žijí ve speciálních boxech v místnosti, která je deset metrů pod zemí. V té je stále stejná teplota a světlo.

Pracovníci v laboratoři také průběžně kontrolují reakce myší na testovanou látku. „Můžeme sledovat jejich srdeční tep, funkci plic i změny v metabolismu. Po úspěšných testech na zvířatech mohou látku zkoušet také lidé v klinických zkouškách. V nich podle statistik uspěje méně než deset procent vakcín,“ nastínil Jan Procházka z Českého centra pro fenogenomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 1 hhodinou

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 2 hhodinami

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 2 hhodinami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.