Chorvatsko povolilo vstup českým turistům bez testů. Řecko chce pro Čechy přístup bez karantény

Do Chorvatska by se čeští turisté měli dostat bez nutnosti předložení negativních testů. Pro Český rozhlas to řekl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který zároveň dodal, že se Češi budou muset prokázat rezervací ubytování. Slovinská vláda jako první v Evropě oficiálně oznámila, že pandemie koronaviru v zemi skončila. Do země by mohli občané EU i bez nucené týdenní karantény.

Chorvatský ostrov Korčula
Zdroj: ČTK/PA Autor: Grgo Jelavic/PIXSELL

Čeští turisté by se měli do Chorvatska dostat bez nutnosti předložit negativní testy na covid-19 a pouze na základě rezervace ubytování. Náměstek Smolek řekl Radiožurnálu, že to vyplývá z vyjádření chorvatských úřadů.

Chorvatsko je tradičně nejoblíbenější zahraniční destinací Čechů. Podle údajů Českého statistického úřadu o cestách delších než čtyři dny tam v roce 2018 přijelo 813 tisíc českých turistů.

Slovinsko jako první v Evropě ohlásilo konec pandemie

Slovinsko se stalo první zemí v Evropě, která ohlásila konec pandemie. Tamní vláda se pro tento krok rozhodla poté, co během dvou týdnů země zaznamenávala méně než sedm nových případů nákazy za den.  

„Slovinsko zkrotilo epidemii během dvou měsíců. Slovinsko má teď nejlepší epidemiologickou situaci v Evropě, což dovoluje zrušit stav epidemie,“ prohlásil premiér Janez Janša ve čtvrtek v parlamentu.

Rakouská agentura APA napsala, že díky otevření slovinských hranic se všemi sousedními zeměmi „letní dovolené na chorvatském pobřeží Jadranu prakticky už nic nebrání“.  Asi dvacetikilometrový úsek Jaderského moře má i zhruba dvoumilionové Slovinsko. 

Občané Evropské unie nebudou muset po příjezdu do země trávit čas v karanténě, naopak cestující ze zemí mimo EU dále nastoupí nejméně na 14 dnů do karantény, s výjimkou diplomatů či řidičů přepravujících náklad. 

Jezero Bled ve Slovinsku patří k vyhledávaným turistickým destinacím
Zdroj: Isifa/Rex Features
Autor: Soren Wibeck
  

Řecko chce zrušit karanténu pro turisty, jedná i s Českem

Řecko plánuje zrušit povinnost dvoutýdenní karantény pro návštěvníky z některých zahraničních zemí, jedná o tom mimo jiné i s Českem, Německem nebo Rakouskem. Informovala o tom agentura DPA. Jihoevropská země chce zachránit turistickou sezonu, která je tahounem ekonomiky. „Turistika s karanténou nemůže fungovat,“ řekl vládní mluvčí Stelios Petsas televizní stanici Mega.

Kdy se země pro turisty otevře, zatím není úplně jasné. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve čtvrtek řekl, že vláda zatím vychází z toho, že se pro zahraniční návštěvníky otevře 1. července. Od 25. května se restrikce uvolní pro řecké občany, kteří budou smět cestovat za rekreací na ostrovy, zároveň se od začátku června otevřou hotely a další ubytovací zařízení.  

Turistika v Řecku loni vykázala nový rekord co do tržeb i počtu návštěvníků. Zemi navštívilo 30,12 milionu lidí, což jí vyneslo přes 16 miliard eur (410 miliard korun). Z České republiky jezdí v posledních letech do Řecka podle portálu Czech Travel Press v průměru 300 až 350 tisíc turistů ročně.

Naopak Španělsko karanténu pro cestovatele zavádí. Všechny osoby, které do země přijedou ze zahraničí, mají dva týdny zůstat doma či v hotelu.

Litva, Lotyšsko a Estonsko otevírají společné hranice 

Trojice zemí v Pobaltí otevřela úderem páteční půlnoci společné hranice. Litevský premiér Saulius Skvernelis označil nově vzniklý prostor volného pohybu mezi jeho zemí, Estonskem a Lotyšskem za „pobaltskou cestovní bublinu“. Ta podle něj umožní oživení ekonomik všech tří států. 

Zatímco se občané a lidé, kteří v Litvě, Estonsku a Lotyšku trvale žijí, budou moci po svém i ve zbylých dvou státech pohybovat volně, všichni, kdo přijedou do kterékoli ze zemí ze zahraničí, budou muset do dvoutýdenní domácí izolace.

„Není důvod se obávat, že by otevření hranic mělo za následek šíření viru,“ ubezpečil estonský ministr vnitra Mart Helme. Podle lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše by byly dalšími vhodnými kandidáty pro otevření společných hranic Finsko a Polsko.

Evropská komise v týdnu vyzvala, aby členské země EU začaly postupně uvolňovat omezení na hranicích. Zároveň doporučila, aby nejprve na řadu přišlo otevírání hranic mezi těmi státy, kde je vývoj nákazy podobně příznivý. 

Německo chce řešit otevírání hranic skrze videokonferenci

Německý ministr zahraničí Heiko Maas příští týden uspořádá videokonferenci se zástupci deseti zemí, do nichž Němci rádi jezdí na dovolenou, aby se společně pokusili zkoordinovat otevírání hranic. 

Videokonference chystané německou diplomacií se má zúčastnit Španělsko, Itálie, Rakousko, Řecko, Chorvatsko, Portugalsko, Malta, Slovinsko, Kypr a Bulharsko.

V Německu až do 14. června platí varování před cestami do celého světa. Ministr zahraničí Maas počítá s tím, že se po tomto datu bude postupně rušit za předpokladu, že pandemie způsobená koronavirem bude v daných zemích na ústupu. Jako první by se varování mělo zrušit pro evropské státy. 

Už teď německé spolkové země postupně ruší v dubnu zavedené opatření o povinné dvoutýdenní karanténě pro lidi, kteří do spolkové republiky přicestují. V Dolním Sasku ho pozastavil soud, protože podle něj bylo příliš široce pojaté, v Severním Porýní-Vestfálsku ho zase zrušila vláda. Její krok se týká všech občanů zemí EU, Británie, Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu. V dalších dnech ho mají učinit i ostatní spolkové země.


Norsko chce ponechat omezení v cestování až do 20. srpna

Norsko pravděpodobně ponechá v platnosti omezení cestování do země až do 20. srpna, oznámila tamní premiérka Erna Solbergová. Zároveň vyzvala spoluobčany, aby dovolenou strávili ve své zemi. Norské hranice by se však mohly v červnu uvolnit pro cesty ze sousedních zemí a v červenci možná i z dalších vybraných států.

Norsko hledá cestu, jak oživit ekonomickou aktivitu a zároveň předejít nové vlně koronavirové pandemie. Svým občanům skandinávská země nedoporučuje cestovat do zahraničí v jiných než nezbytných případech. Po návratu ze zahraničí lidé musí do desetidenní karantény a většina cizinců se do země vůbec nedostane, pokud tam nebydlí nebo nepracuje.

V Rakousku se otevřely restaurace, musí ale plnit přísné podmínky

V Rakousku se po 59 dnech nuceného uzavření kvůli koronaviru znovu otevřely restaurace a hospody. Hosté i provozovatelé ale musí dodržovat přísná preventivní opatření. Rakušané se na opětovné zprovoznění gastronomických provozů očividně těšili, podle průzkumu portálu Falstaff chce ještě v pátek zajít do restaurace 52 procent respondentů.

Ačkoli restaurace opět fungují, nelze ještě podle rakouských médií kvůli preventivním podmínkám hovořit o návratu k normálu. Mezi stoly musí být zachován minimální rozestup jednoho metru, obsluha pak musí nosit roušky či obličejové štíty. Někde personál využil štíty ke vzkazům pro hosty. 

Protikoronová opatření postavila mnoho provozovatelů před rébus, jak stanoveným podmínkám vyhovět. Rozestupy restauratéři měří metrem, ale někteří zvolili i kreativnější řešení. Výjimkou nejsou dělicí zdi z plexiskla nebo květinové ostrůvky na prázdných místech po odnesených stolech. Několik hostinských využilo figuríny, aby navodilo atmosféru plného lokálu a zároveň jimi vymezilo osobní prostor pro hosty.

Slovensko rozšířilo výjimky z povinné karantény

Do státní karantény při návratu na Slovensko nebudou muset od pondělí nastoupit ani občané, kteří pracují v Česku a Rakousku ve zdravotnictví, pečovatelské činnosti či vědě a výzkumu. Výjimka se vztahuje také na pedagogy nebo na sezonní pracovníky v zemědělství a potravinářství. Novým opatřením o tom rozhodl hlavní hygienik Slovenska.

Zmíněná skupina zaměstnanců bude muset mít potvrzení od zaměstnavatele o výkonu práce a potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus ne starší než 96 hodin.

Dosud výjimka platila například na zdravotníky a pečovatelky, jež cestují za prací pouze do vybraných regionů Česka a Rakouska. V platnosti zůstane také obecná výjimka z karantény pro pendlery v oblasti do 30 kilometrů od otevřeného hraničního přechodu. Zároveň se výjimka rozšiřuje na rodinné příslušníky pendlerů, pokud cestují společně. 

Slovenský parlament v pátek také schválil zákon o zavedení takzvané chytré karantény jako náhrady izolace ve státních zařízeních pro lidi, kteří se vracejí na Slovensko a na které se nevztahuje výjimka z povinné karantény. Navrátilci budou moci využívat mobilní aplikaci ke kontrole, zda dodržují izolaci.

Video Události
video

Události: Vývoj kolem koronaviru ve světě

Maďarská vláda se prý zvláštních pravomocí vzdá koncem května

Maďarská vláda předpokládá, že zvláštních pravomocí, které dostala od parlamentu na začátku epidemie spojené s koronavirem, se vzdá koncem května. Podle agentury MTI to v Bělehradu prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kabinet se kvůli těmto pravomocem stal terčem obviňování, že se jimi jen snaží posílit svou moc.

Kontroverzní zákon schválil maďarský parlament koncem března. Vláda díky němu může v době časově neomezeného nouzového stavu vládnout pomocí dekretů. Zároveň stanovuje až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, což umožňuje postihovat například i novináře kritické k vládě.

Italové budou moci od června cestovat po celé zemi

Itálie od začátku června povolí svým občanům bez jakýchkoli omezení cestovat po celé zemi, což kvůli celostátní karanténě a dalším restrikcím nebylo možné od poloviny března.

Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, o kterém informovala italská média. Omezení pohybu v rámci země by podle něj mělo skončit 3. června, místní samosprávy ale budou mít pravomoc lokálně možnost vycestování omezovat, pokud by se někde vyskytla další ohniska koronavirové nákazy.

Už 18. května bude možné volně cestovat v rámci domovských regionů, a tak lidé budou moci vyjet třeba na rekreaci k moři nebo za přáteli. Zatím platí, že cesty jsou možné jen v případě návštěvy rodinných příslušníků. Ve stejný den umožní vláda regionům rozhodovat i o otevření restaurací, barů, obchodů či služeb, což většina z nich pravděpodobně využije. 

Koronavirus se rozšířil v kyjevské internátní škole pro handicapované

Velké ohnisko koronaviru s nejméně 81 nakaženými bylo objeveno v internátní škole pro dívky a ženy se zdravotním postižením v Kyjevě. Informoval o tom  starosta ukrajinského hlavního města Vitalij Kličko.

Mezi infikovanými je 53 pacientů ve věku mezi sedmi a 35 lety v uspokojivém stavu, sdělil podle médií Kličko. Uvedl rovněž, že mezi nemocnými je také 28 členů personálu zařízení, z nichž tři museli být hospitalizováni. Podle starosty úřady už začaly dezinfikovat prostory internátu, jehož vchody nyní střeží policisté. Infekci podle všeho do zařízení zanesla zdravotní sestra.

Od začátku epidemie bylo na Ukrajině celkem zaznamenáno 17 330 nemocných, z nichž 476 zemřelo. Země se 44 miliony obyvatel začala tento týden zmírňovat restriktivní opatření.

Rusko má opět přes deset tisíc nově nakažených

Sousední Rusko ohlásilo 10 598 nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin. Celkový počet nakažených tak dosáhl 262 843, uvedla agentura TASS s odvoláním na krizový štáb. Ve čtvrtek Rusko hlásilo 9974 nových případů, čímž poprvé od 2. května klesl denní přírůstek nových případů pod 10 tisíc.

„Rusko si upevnilo druhou příčku v počtu nakažených na světě,“ poznamenala agentura Interfax s tím, že nové případy jsou hlášeny ze všech 85 regionů nejrozlehlejší země světa s přibližně 146 miliony obyvatel. Dodala, že oproti předchozímu dni nyní stoupl i počet úmrtí z 93 na 113. Od začátku pandemie v Rusku zemřelo 2418 pacientů.

Brazílie a Mexiko hlásí rekordní nárůst počtu případů

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo téměř 14 tisíc potvrzených případů nákazy koronavirem. Země tak zaznamenala nový rekord v počtu nakažených za den. S odvoláním na data místního ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters. S covidem-19 zemřelo v jihoamerické zemi dalších 844 lidí, a celková bilance tak vzrostla na 13 933 zemřelých. 

V mezinárodním srovnání je Brazílie co do počtu infikovaných šestou nejpostiženější zemí světa. V Jižní Americe je na tom Brazílie zdaleka nejhůře. Podle odborníků je navíc pravděpodobně stav pandemie v zemi výrazně horší, než uvádějí oficiální statistiky. Na podhodnocených číslech podle nich nese vinu i nedostatečná testovací kapacita.

Kvůli neshodám s prezidentem Jairem Bolsonarem v pátek oznámil svou rezignaci ministr zdravotnictví Nelson Teich, který přitom do funkce nastoupil teprve před měsícem. Nahradil tehdy Luize Henriqueho Mandettu, jehož Bolsonaro z čela resortu odvolal právě kvůli jeho přístupu k boji s koronavirem. 

V podstatě stejný je podle agentury Reuters i důvod Teichova odchodu. Ministr se s prezidentem neshodl například na tom, jak rychle se mají v zemi uvolňovat restrikce, přičemž Bolsonaro chce kvůli minimalizaci dopadů na ekonomiku zemi otevírat rychleji. Ministr také nesouhlasil s tím, že Bolsonaro prosazuje širší nasazení hydroxichlorochinu, experimentálního léčebného přípravku na covid-19.

Potíže s nemocí mají i v Mexiku. V zemi za den přibylo rekordních 2409 potvrzených případů. Denní přírůstek překonal hranici dvou tisíc vůbec poprvé. „Jsme v okamžiku nejrychlejšího růstu počtu nových případů,“ uvedl zástupce ministerstva zdravotnictví Hugo López-Gatell. Současnou situaci označil za „nejsložitější okamžik první vlny epidemie“.

Uprchlický tábor pro rodiny s dětmi na americko-mexické hranici u města Matamoros
Zdroj: Reuters
Autor: Veronica G. Cardenas

USA čeká „nejtemnější zima,“ tvrdí bývalý zaměstnanec ministerstva

Američané by se kvůli neadekvátní odezvě své vlády na koronavirus měli připravit na „nejtemnější zimu“ v moderní historii, varoval při slyšení v americkém Kongresu bývalý vládní zaměstnanec Rick Bright. Ten byl nedávno odvolán z čela úřadu při ministerstvu zdravotnictví.

„Další kroky musíme opatrně učinit pod dohledem těch nejlepších vědců. Chvíle, kdy můžeme něco udělat, brzy pomine. Pokud teď nezlepšíme náš boj, nezaložíme ho na vědeckých poznatcích, obávám se, že pandemie se zhorší a bude trvat ještě déle,“ uvedl Bright.

Podle něj mohla být čísla nakažených i mrtvých mnohem nižší, kdyby Bílý dům proti šíření nákazy zakročil rychleji. Odborník tvrdí, že již dávno požadoval vytvoření zásob nezbytných zdravotnických materiálů, ze strany administrativy se však setkal jen s „lhostejností“.

Americký prezident Donald Trump, který je zastáncem rychlého oživení ekonomiky, před začátkem slyšení Brighta na Twitteru nazval „nespokojeným zaměstnancem“.

Ve Spojených státech za poslední den v důsledku koronavirové pandemie dalších více než 1700 lidí. Celková bilance zemřelých se tak od začátku pandemie vyšplhala na 86 541, uvedla Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). Potvrzených případů nákazy hlásí země již 1,45 milionu.

Ačkoliv se tento týden na mnoha místech USA postupně uvolňují restrikce, v největším americkém městě New Yorku budou platit nejméně do 28. května. Novým dekretem to nařídil guvernér stejnojmenného státu Andrew Cuomo. Podle starosty New Yorku Billa de Blasia se však omezení pro tamní podniky a shromažďování uvolní až v polovině června.

Trump v pátek uvedl, že vakcínu by země mohla mít do  konce tohoto roku, možná i dříve. Projekt americké vlády na vývoj očkovací látky určené k zastavení současné pandemie je podle něj největší operací od dob projektu Manhattan, v rámci kterého USA za druhé světové války vyvinuly první atomovou bombu. 

AP: Čína už měsíc nezaznamenala nový případ úmrtí na nákazu

Čína už měsíc nezaznamenala žádný nový případ úmrtí pacienta s covidem-19. Informovala o tom agentura AP, podle které naposledy čínské úřady nové úmrtí ohlásily 14. dubna. Ani za čtvrtek žádný nový mrtvý nepřibyl. Nákaza se v zemi s 1,4 miliardy lidí potvrdila u čtyř testovaných, a to v severovýchodní provincii Ťi-lin, která hraničí s KLDR a Ruskem. 

V čínských nemocnicích podle agentury AP zůstává již jen 91 pacientů s covidem-19. Zhruba 600 lidí je v domácí izolaci, neboť u nich panuje podezření na infekci. U některých z nich se již nákaza potvrdila, tito lidé ale nevykazují žádné příznaky choroby covid-19. Nakažených bez příznaků podle čínské zdravotnické komise přibylo ve čtvrtek jedenáct.

V Číně –⁠ a také v Jižní Koreji a Hongkongu –⁠ se přesto nyní objevují nové případy nákazy, které mohou posloužit jako varování. Existuje riziko, že by se koronavirus nepodařilo definitivně vymýtit. Píše o tom agentura Bloomberg. 

„S ohledem na asymptomatickou populaci se budou tyto případy objevovat z nečekaných zdrojů,“ tvrdí Nicholas Thomas, profesor veřejného zdraví na Hongkongské univerzitě. „Restartování jednotlivých zemí nevyhnutelně povede k objevení dalších případů,“ dodal. 

Vatikán chce věřícím v chrámech před mší měřit teplotu

Vatikán chce měřit teplotu všem věřícím, kteří zamíří na mši do jedné ze čtyř papežských bazilik ve Vatikánu a v Římě. Informoval o tom mluvčí církevního státu. Od kdy má opatření přijaté jako prevence dalšího šíření koronaviru platit, zatím není jasné. Konání bohoslužeb bude po dvou měsících karantény v Itálii možné od pondělka.

Mluvčí Matteo Bruni upřesnil, že technologii pro měření tělesné teploty pomocí termálních kamer Vatikán zatím nainstaluje v bazilice svatého Petra a také ve třech chrámech na území Říma. Půjde o baziliku svatého Jana v Lateránu, baziliku svatého Pavla za hradbami a baziliku Panny Marie Sněžné. Ačkoli tyto kostely se nacházejí de facto na italském území, patří pod správu Vatikánu.

Dokument o obnovení bohoslužeb od 18. května podepsala italská vláda s vedením římskokatolické církve před týdnem. Věřící ale budou muset dodržovat řadu pravidel. Kněží si sice budou moci stanovit nejvyšší počet účastníků mší, ale jen tak, aby byl mezi návštěvníky svatostánků alespoň metrový rozestup. Věřící budou muset po dobu mše nosit roušky. Kněží budou této povinnosti zbaveni s výjimkou svatého přijímání, kdy věřícím předávají hostie. Nádoby na svěcenou vodu zůstanou prozatím prázdné a nebude se provádět ani tradiční zdravení mezi věřícími formou podání ruky.

Sloužení mší bude obnoveno ve stejný den, kdy se po celé Itálii otevřou muzea a památky. Zda v pondělí otevřou své brány i vatikánská muzea, zatím není jasné. Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že začnou fungovat o něco později, protože se zatím pracuje na bezpečnostních opatřeních.  

Podle WHO se v Africe nakazí téměř 250 milionů lidí

V Africe by se koronavirem mohlo v prvním roce pandemie nakazit téměř 250 milionů lidí, uvádí studie Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněná v časopise BMJ Global Health. Podle této analýzy virus povede v Africe až k 190 tisícům úmrtí.

Předpověď je optimističtější než dubnová analýza Hospodářské komise OSN pro Afriku (UNECA), jejíž nejhorší scénář počítal s více než miliardou nakažených a třemi miliony úmrtí, nejlepší pak s 300 tisíci mrtvými.

Nynější model WHO se však na rozdíl od starší studie zaměřil pouze na 47 afrických zemí z celkových 54 a nezahrnuje několik států v severní Africe a v oblasti Afrického rohu.

Podle nové studie se koronavirus bude na černém kontinentu šířit pomaleji především díky mladé populaci. Autoři analýzy však varují před rozsáhlými dopady koronaviru na prevenci jiných nemocí a zahlcením zdravotnických systémů jednotlivých zemí.