Cestovní kanceláře nabízejí za letní dovolené hlavně poukazy. Peníze klientům vracet nechtějí

Nahrávám video

Letní dovolenou si už koupilo nebo rezervovalo víc než půl milionu Čechů. Teď řeší, jak získat peníze zpět. To je ale obtížné. Cestovní kanceláře nabízejí spíše jiné termíny, nebo předplacené poukazy s delší dobou využití.

Jednotná pravidla pro náhradu zaplacené dovolené nejsou. Lidé by měli cestovním kancelářím položit tři základní otázky: jaké jsou možnosti náhrady za zaplacenou dovolenou, do kdy má voucher platnost a zda je poukaz pojištěn proti úpadku.

Například v cestovní kanceláři Blue Style teď nabízejí „možnost změnit svůj zájezd až 21 dnů před odletem a změna se může opakovat“. Vedle posunu termínů a změny místa nabízí cestovní kanceláře i poukazy, které platí i na příští rok. Jenže v tuto chvíli nikdo neví,  jak dlouho bude cestování do zahraničí omezené. 

Exim Tours například vydává vouchery s platností na rok, které lze využít i v létě 2021.  Voucher je pojištěn pro případ úpadku stejně jako cestovní kancelář.

  • Poukazy místo hotových peněz jako řešení současné situace navrhlo minulý týden ministerstvo pro místní rozvoj. Kvůli koronaviru a vládním opatřením se cestovní kanceláře potýkají s obrovskými ztrátami.

Přímo u tří největších cestovních kanceláří v zemi si letní dovolenou už koupilo nebo zaplatilo zálohu téměř 400 tisíc Čechů a zhruba tři procenta z nich nechtějí vouchery, ani náhradní termíny, ale peníze. Se svým požadavkem však většina zatím neuspěla. 

A to někdy ani v případě, že byli pojištěni pro případ storna zájezdu. Což byl třeba případ Martiny P., která měla začátkem dubna odcestovat na dovolenou do Jižní Asie. Koupila si letenku, když bylo ale jasné, že kvůli uzavřeným hranicím a zákazu vycestovat nikam nepojede, chtěla od pojišťovny peníze zpět.

„Pojišťovna ale vydala prohlášení, že pokud nelze letět kvůli zavřeným hranicím a není válka nebo teroristický útok, tak prohlášení vlády o zákazu cestování a doporučení do dané destinace necestovat není důvod k proplacení storna,“ popisuje svou zkušenost s pojištěním.

Aerolinka k tomu ale podle ní naštěstí přistoupila férově. „Nabídli voucher a změnu rezervace. Později psali, že je let zrušený, a lze ho tedy zpětně plně refundovat. Pokud by ho ale nezrušili a nebyli sami vstřícní, tak navzdory pojištění bych nedostala ani korunu, maximálně voucher s platností jeden rok,“ dodává. 

Ne všichni vyjíždějí do zahraničí s cestovní kanceláří. Ubytování v hotelu si mnozí rezervují přes on-line systémy. V případech, kdy hotely nemohou přijímat hosty, nabízejí většinou bezplatný posun termínů, případně vracejí peníze zpět na účet.

To potvrzuje i ředitel Czech Tourism Jan Herget. Agentura dohromady registruje téměř třináct tisíc ubytovacích zařízení, z toho zhruba 6300 hotelů a 3600 penzionů. 

Tuzemské cestovní kanceláře zaplatily za zálohy na zájezdy lidí do zahraničí téměř tři miliardy korun

Asociace cestovních kanceláří nicméně v pátek vyzvala klienty cestovních kanceláří, aby místo žádostí o vrácení peněz za již zaplacené zájezdy přijímali od cestovních kanceláří právě zmíněné vouchery na budoucí zájezdy ve výši uhrazených plateb, které již kanceláře vystavují. A upozornila, že nemohou vyhovět prosbám klientů o okamžité refundace zaplacených záloh. 

„Jako člen představenstva Asociace cestovních kanceláří žádám všechny klienty CK, aby v této těžké době přijímali poukázky na budoucí zájezdy ve výši zaplacených plateb, které kanceláře poskytují. Poukazy na zájezd jsou chráněny pojištěním pro případ úpadku CK,“ uvedl Petr Kostka.

Tuzemské cestovní kanceláře zaplatily na letošní sezonu do začátku koronavirové krize zálohy na zájezdy klientů do zahraničí ve výši 2,96 miliardy korun. Další stovky milionů vyplatily na zálohách dopravcům. „Žádný z příjemců záloh v současné bezprecedentní situaci cestovním kancelářím obdržené platby nevrátí. Budou se muset vyčerpat formou zálohovaných služeb. To však v tuto chvíli není možné,“ uvedly v pátek asociace.

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) také v pátek ráno vyzvala cestovní kanceláře, aby dočasně uzavřely provozy a vytvořily přes klienty tlak na vládu. Šíření nákazy podle AČCKA ovlivní celou letošní sezonu a možná i následující. „Uvědomujeme si, že je potřeba konat a že bez podpory státu to nikdo z nás nezvládne. Takže je naprosto logické, že roste nervozita nejen mezi klienty, ale i mezi pracovníky a zejména majiteli cestovních kanceláří a agentur,“ uvedl prezident AČCKA Roman Škrabánek.

Nepříznivě situaci podle něj totiž ovlivnilo nedělní vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který řekl, že by cestování mohlo být omezeno ještě další rok či dva.

AČCKA už dříve upozornila na to, že situace po vyhlášení stavu nouze není v platné legislativě ošetřena. CK by neměly podle ní nést veškerou finanční tíži v případě plošné vyšší moci.  

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek po jednání vlády také připomněl, že se i na cestovní kanceláře vztahuje program kurzarbeit, kdy stát firmám kompenzuje mzdy zaměstnanců, a rovněž mohou využít program na bezúročné půjčky s ročním odkladem COVID II, který by měl být spuštěn v pondělí.

V Česku je teď zavřeno asi 90 procent ubytování. Ministerstvo průmyslu a obchodu už také počítá s přípravou velkého balíku opatření na podporu domácího cestovního ruchu, tak aby motivovalo lidi cestovat v rámci České republiky. A k tomu využije státní agenturu Czech Tourism.

Jak uvedl po mimořádném jednání vlády ve čtvrtek Havlíček, domácí cestovní ruch chce podpořit marketingově, mediálně i finančně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.