USA uvalí od srpna 25procentní clo na zboží z Indie, řekl Trump

Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil. Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady. Trump později dodal, že USA s Indií jednají.

„Indie má v současné době jedno z nejvyšších cel na světě a jsou ochotni ho výrazně snížit. Uvidíme, jak se situace vyvine,“ nechal se slyšet americký prezident po oznámení uvalení cel. Dříve na sociální síti napsal, že Indie sice je „náš přítel, ale v průběhu let jsme s ní uzavřeli relativně málo obchodů. Má nejnáročnější a nejnepříjemnější nepeněžní obchodní bariéry ze všech zemí“.

Kromě toho Indie vždy nakupovala převážnou většinu svého vojenského vybavení od Ruska a je spolu s Čínou také největším odběratelem energií z Ruska, napsal Trump. „A to v době, kdy všichni chtějí, aby Rusko zastavilo zabíjení na Ukrajině,“ uvedl Trump a dodal: „Indie tedy bude od 1. srpna platit 25procentní clo a navíc sankci za výše uvedené.“

Šéf Bílého domu ve středu také napsal, že Spojené státy neprodlouží termín 1. srpna pro zavedení takzvaných recipročních cel pro zbývající obchodní partnery. „Termín 1. srpna znamená 1. srpna – platí a nebude prodloužen. Velký den pro Ameriku!!!“ napsal Trump velkými písmeny.

Podle ekonomického poradce Bílého domu Kevina Hassetta je americký prezident průběhem obchodních jednání s Indií frustrován. Trump podle poradce věří, že jeho oznámení o zavedení 25procentního cla situaci pomůže, napsal Reuters.

Oznámení o clu pro Indii přichází po sérii vyjednaných obchodních rámcových dohod s Evropskou unií, Japonskem, Filipínami a Indonésií. Americký prezident o nich prohlašuje, že otevřou trhy pro americké zboží a že Spojeným státům umožní zvýšit dovozní cla. Prezident považuje příjmy z cel za způsob, jak vykompenzovat nárůst rozpočtového deficitu, který částečně souvisí s jeho nedávným snížením daní z příjmu. Slibuje si od nich také, že vytvoří více pracovních míst v amerických továrnách.

Dopad na indicko-americké vztahy

Trumpovo rozhodnutí zmařilo naděje na uzavření omezené obchodní dohody mezi oběma zeměmi, o níž se jednalo několik měsíců, napsala agentura Reuters. Američtí a indičtí obchodní vyjednavači vedli několik kol jednání s cílem vyřešit sporné otázky, zejména ohledně přístupu na trh pro americké zemědělské a mléčné výrobky.

Současný neúspěch přichází navzdory dřívějším závazkům indického premiéra Naréndry Módího a Trumpa uzavřít první fázi obchodní dohody do podzimu 2025 a do roku 2030 rozšířit bilaterální obchod na pět set miliard dolarů ze 191 miliard v roce 2024. Indičtí představitelé již dříve uvedli, že považují USA za klíčového strategického partnera, zejména pokud jde o vyvažování Číny. Zdůraznili však, že je třeba zachovat prostor pro její politiku v oblasti zemědělství, správy dat a státních dotací.

Indie si chce udržet své nástroje

Navzdory pokroku v některých oblastech se indičtí představitelé bránili otevření domácího trhu pro dovoz pšenice, kukuřice, rýže a geneticky modifikované sóji s odkazem na rizika pro živobytí milionů indických zemědělců.

Podle analytika Ranena Banerdžího ze společnosti PwC India budou cla pro Indii problém, protože jsou vyšší, než jaká platí státy, s nimiž si Dillí konkuruje. „Očekává se však, že obchodní dohoda bude brzy uzavřena, a proto by období platnosti těchto vyšších cel mohlo být krátké,“ řekl analytik.

Ještě není konec?

„Ačkoli se zdá, že jednání zkrachovala, nemyslíme si, že vyjednávání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi už je u konce. Vnímáme to spíše z geopolitického hlediska než z čistě ekonomického a vidíme, že obě strany usilují o uzavření dohody, i když se mocenské poměry mohou mírně posunout ve prospěch USA,“ domnívá se analytička Mádhavi Aroraová ze společnosti Emkay Global.

Očekává se, že nová cla budou mít dopad na indický vývoz zboží do USA, který se za rok 2024 odhaduje na přibližně 87 miliard dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun), včetně výrobků náročných na pracovní sílu, jako jsou oděvy, léčiva, drahokamy a šperky a petrochemické výrobky.

Spojené státy měly za loňský rok s Indií v obchodování se zbožím deficit 45,7 miliardy dolarů. Indie má pátou největší ekonomiku na světě.

Představitel indické vlády řekl agentuře Reuters, že Indie stále pokračuje v jednání se Spojenými státy o uzavření dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 16 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 21 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 37 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 47 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled