USA uvalí od srpna 25procentní clo na zboží z Indie, řekl Trump

Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil. Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady. Trump později dodal, že USA s Indií jednají.

„Indie má v současné době jedno z nejvyšších cel na světě a jsou ochotni ho výrazně snížit. Uvidíme, jak se situace vyvine,“ nechal se slyšet americký prezident po oznámení uvalení cel. Dříve na sociální síti napsal, že Indie sice je „náš přítel, ale v průběhu let jsme s ní uzavřeli relativně málo obchodů. Má nejnáročnější a nejnepříjemnější nepeněžní obchodní bariéry ze všech zemí“.

Kromě toho Indie vždy nakupovala převážnou většinu svého vojenského vybavení od Ruska a je spolu s Čínou také největším odběratelem energií z Ruska, napsal Trump. „A to v době, kdy všichni chtějí, aby Rusko zastavilo zabíjení na Ukrajině,“ uvedl Trump a dodal: „Indie tedy bude od 1. srpna platit 25procentní clo a navíc sankci za výše uvedené.“

Šéf Bílého domu ve středu také napsal, že Spojené státy neprodlouží termín 1. srpna pro zavedení takzvaných recipročních cel pro zbývající obchodní partnery. „Termín 1. srpna znamená 1. srpna – platí a nebude prodloužen. Velký den pro Ameriku!!!“ napsal Trump velkými písmeny.

Podle ekonomického poradce Bílého domu Kevina Hassetta je americký prezident průběhem obchodních jednání s Indií frustrován. Trump podle poradce věří, že jeho oznámení o zavedení 25procentního cla situaci pomůže, napsal Reuters.

Oznámení o clu pro Indii přichází po sérii vyjednaných obchodních rámcových dohod s Evropskou unií, Japonskem, Filipínami a Indonésií. Americký prezident o nich prohlašuje, že otevřou trhy pro americké zboží a že Spojeným státům umožní zvýšit dovozní cla. Prezident považuje příjmy z cel za způsob, jak vykompenzovat nárůst rozpočtového deficitu, který částečně souvisí s jeho nedávným snížením daní z příjmu. Slibuje si od nich také, že vytvoří více pracovních míst v amerických továrnách.

Dopad na indicko-americké vztahy

Trumpovo rozhodnutí zmařilo naděje na uzavření omezené obchodní dohody mezi oběma zeměmi, o níž se jednalo několik měsíců, napsala agentura Reuters. Američtí a indičtí obchodní vyjednavači vedli několik kol jednání s cílem vyřešit sporné otázky, zejména ohledně přístupu na trh pro americké zemědělské a mléčné výrobky.

Současný neúspěch přichází navzdory dřívějším závazkům indického premiéra Naréndry Módího a Trumpa uzavřít první fázi obchodní dohody do podzimu 2025 a do roku 2030 rozšířit bilaterální obchod na pět set miliard dolarů ze 191 miliard v roce 2024. Indičtí představitelé již dříve uvedli, že považují USA za klíčového strategického partnera, zejména pokud jde o vyvažování Číny. Zdůraznili však, že je třeba zachovat prostor pro její politiku v oblasti zemědělství, správy dat a státních dotací.

Indie si chce udržet své nástroje

Navzdory pokroku v některých oblastech se indičtí představitelé bránili otevření domácího trhu pro dovoz pšenice, kukuřice, rýže a geneticky modifikované sóji s odkazem na rizika pro živobytí milionů indických zemědělců.

Podle analytika Ranena Banerdžího ze společnosti PwC India budou cla pro Indii problém, protože jsou vyšší, než jaká platí státy, s nimiž si Dillí konkuruje. „Očekává se však, že obchodní dohoda bude brzy uzavřena, a proto by období platnosti těchto vyšších cel mohlo být krátké,“ řekl analytik.

Ještě není konec?

„Ačkoli se zdá, že jednání zkrachovala, nemyslíme si, že vyjednávání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi už je u konce. Vnímáme to spíše z geopolitického hlediska než z čistě ekonomického a vidíme, že obě strany usilují o uzavření dohody, i když se mocenské poměry mohou mírně posunout ve prospěch USA,“ domnívá se analytička Mádhavi Aroraová ze společnosti Emkay Global.

Očekává se, že nová cla budou mít dopad na indický vývoz zboží do USA, který se za rok 2024 odhaduje na přibližně 87 miliard dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun), včetně výrobků náročných na pracovní sílu, jako jsou oděvy, léčiva, drahokamy a šperky a petrochemické výrobky.

Spojené státy měly za loňský rok s Indií v obchodování se zbožím deficit 45,7 miliardy dolarů. Indie má pátou největší ekonomiku na světě.

Představitel indické vlády řekl agentuře Reuters, že Indie stále pokračuje v jednání se Spojenými státy o uzavření dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Netflix odmítl zvýšit svou nabídku na koupi filmových studií a streamovací divize mediálního konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). V noci na pátek to uvedly agentury Reuters a AP. Označily to za překvapivý krok, který po několikaměsíční bitvě o převzetí otevírá dveře k akvizici slavného hollywoodského rivala společnosti Paramount Skydance.
03:21AktualizovánoPrávě teď

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 2 hhodinami

Pákistán podle AFP zaútočil na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu

Pákistánské letectvo zaútočilo na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny z Kábulu a provincií Kandahár a Paktía. Podle Islámábádu jde o odvetu za afghánské údery podél společné hranice. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od loňského října, kdy při hraničních střetech zahynuly desítky lidí. Pákistán viní svého souseda z podpory odnože hnutí Taliban, která chce svrhnout vládu v Islámábádu a nahradit ji režimem radikálního islámu.
00:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nemám informace o Epsteinových zločinech, ptejte se Trumpa, řekla Clintonová výboru

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 12 hhodinami
Načítání...