USA uvalí od srpna 25procentní clo na zboží z Indie, řekl Trump

Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil. Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady. Trump později dodal, že USA s Indií jednají.

„Indie má v současné době jedno z nejvyšších cel na světě a jsou ochotni ho výrazně snížit. Uvidíme, jak se situace vyvine,“ nechal se slyšet americký prezident po oznámení uvalení cel. Dříve na sociální síti napsal, že Indie sice je „náš přítel, ale v průběhu let jsme s ní uzavřeli relativně málo obchodů. Má nejnáročnější a nejnepříjemnější nepeněžní obchodní bariéry ze všech zemí“.

Kromě toho Indie vždy nakupovala převážnou většinu svého vojenského vybavení od Ruska a je spolu s Čínou také největším odběratelem energií z Ruska, napsal Trump. „A to v době, kdy všichni chtějí, aby Rusko zastavilo zabíjení na Ukrajině,“ uvedl Trump a dodal: „Indie tedy bude od 1. srpna platit 25procentní clo a navíc sankci za výše uvedené.“

Šéf Bílého domu ve středu také napsal, že Spojené státy neprodlouží termín 1. srpna pro zavedení takzvaných recipročních cel pro zbývající obchodní partnery. „Termín 1. srpna znamená 1. srpna – platí a nebude prodloužen. Velký den pro Ameriku!!!“ napsal Trump velkými písmeny.

Podle ekonomického poradce Bílého domu Kevina Hassetta je americký prezident průběhem obchodních jednání s Indií frustrován. Trump podle poradce věří, že jeho oznámení o zavedení 25procentního cla situaci pomůže, napsal Reuters.

Oznámení o clu pro Indii přichází po sérii vyjednaných obchodních rámcových dohod s Evropskou unií, Japonskem, Filipínami a Indonésií. Americký prezident o nich prohlašuje, že otevřou trhy pro americké zboží a že Spojeným státům umožní zvýšit dovozní cla. Prezident považuje příjmy z cel za způsob, jak vykompenzovat nárůst rozpočtového deficitu, který částečně souvisí s jeho nedávným snížením daní z příjmu. Slibuje si od nich také, že vytvoří více pracovních míst v amerických továrnách.

Dopad na indicko-americké vztahy

Trumpovo rozhodnutí zmařilo naděje na uzavření omezené obchodní dohody mezi oběma zeměmi, o níž se jednalo několik měsíců, napsala agentura Reuters. Američtí a indičtí obchodní vyjednavači vedli několik kol jednání s cílem vyřešit sporné otázky, zejména ohledně přístupu na trh pro americké zemědělské a mléčné výrobky.

Současný neúspěch přichází navzdory dřívějším závazkům indického premiéra Naréndry Módího a Trumpa uzavřít první fázi obchodní dohody do podzimu 2025 a do roku 2030 rozšířit bilaterální obchod na pět set miliard dolarů ze 191 miliard v roce 2024. Indičtí představitelé již dříve uvedli, že považují USA za klíčového strategického partnera, zejména pokud jde o vyvažování Číny. Zdůraznili však, že je třeba zachovat prostor pro její politiku v oblasti zemědělství, správy dat a státních dotací.

Indie si chce udržet své nástroje

Navzdory pokroku v některých oblastech se indičtí představitelé bránili otevření domácího trhu pro dovoz pšenice, kukuřice, rýže a geneticky modifikované sóji s odkazem na rizika pro živobytí milionů indických zemědělců.

Podle analytika Ranena Banerdžího ze společnosti PwC India budou cla pro Indii problém, protože jsou vyšší, než jaká platí státy, s nimiž si Dillí konkuruje. „Očekává se však, že obchodní dohoda bude brzy uzavřena, a proto by období platnosti těchto vyšších cel mohlo být krátké,“ řekl analytik.

Ještě není konec?

„Ačkoli se zdá, že jednání zkrachovala, nemyslíme si, že vyjednávání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi už je u konce. Vnímáme to spíše z geopolitického hlediska než z čistě ekonomického a vidíme, že obě strany usilují o uzavření dohody, i když se mocenské poměry mohou mírně posunout ve prospěch USA,“ domnívá se analytička Mádhavi Aroraová ze společnosti Emkay Global.

Očekává se, že nová cla budou mít dopad na indický vývoz zboží do USA, který se za rok 2024 odhaduje na přibližně 87 miliard dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun), včetně výrobků náročných na pracovní sílu, jako jsou oděvy, léčiva, drahokamy a šperky a petrochemické výrobky.

Spojené státy měly za loňský rok s Indií v obchodování se zbožím deficit 45,7 miliardy dolarů. Indie má pátou největší ekonomiku na světě.

Představitel indické vlády řekl agentuře Reuters, že Indie stále pokračuje v jednání se Spojenými státy o uzavření dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.