USA uvalí od srpna 25procentní clo na zboží z Indie, řekl Trump

Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil. Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady. Trump později dodal, že USA s Indií jednají.

„Indie má v současné době jedno z nejvyšších cel na světě a jsou ochotni ho výrazně snížit. Uvidíme, jak se situace vyvine,“ nechal se slyšet americký prezident po oznámení uvalení cel. Dříve na sociální síti napsal, že Indie sice je „náš přítel, ale v průběhu let jsme s ní uzavřeli relativně málo obchodů. Má nejnáročnější a nejnepříjemnější nepeněžní obchodní bariéry ze všech zemí“.

Kromě toho Indie vždy nakupovala převážnou většinu svého vojenského vybavení od Ruska a je spolu s Čínou také největším odběratelem energií z Ruska, napsal Trump. „A to v době, kdy všichni chtějí, aby Rusko zastavilo zabíjení na Ukrajině,“ uvedl Trump a dodal: „Indie tedy bude od 1. srpna platit 25procentní clo a navíc sankci za výše uvedené.“

Šéf Bílého domu ve středu také napsal, že Spojené státy neprodlouží termín 1. srpna pro zavedení takzvaných recipročních cel pro zbývající obchodní partnery. „Termín 1. srpna znamená 1. srpna – platí a nebude prodloužen. Velký den pro Ameriku!!!“ napsal Trump velkými písmeny.

Podle ekonomického poradce Bílého domu Kevina Hassetta je americký prezident průběhem obchodních jednání s Indií frustrován. Trump podle poradce věří, že jeho oznámení o zavedení 25procentního cla situaci pomůže, napsal Reuters.

Oznámení o clu pro Indii přichází po sérii vyjednaných obchodních rámcových dohod s Evropskou unií, Japonskem, Filipínami a Indonésií. Americký prezident o nich prohlašuje, že otevřou trhy pro americké zboží a že Spojeným státům umožní zvýšit dovozní cla. Prezident považuje příjmy z cel za způsob, jak vykompenzovat nárůst rozpočtového deficitu, který částečně souvisí s jeho nedávným snížením daní z příjmu. Slibuje si od nich také, že vytvoří více pracovních míst v amerických továrnách.

Dopad na indicko-americké vztahy

Trumpovo rozhodnutí zmařilo naděje na uzavření omezené obchodní dohody mezi oběma zeměmi, o níž se jednalo několik měsíců, napsala agentura Reuters. Američtí a indičtí obchodní vyjednavači vedli několik kol jednání s cílem vyřešit sporné otázky, zejména ohledně přístupu na trh pro americké zemědělské a mléčné výrobky.

Současný neúspěch přichází navzdory dřívějším závazkům indického premiéra Naréndry Módího a Trumpa uzavřít první fázi obchodní dohody do podzimu 2025 a do roku 2030 rozšířit bilaterální obchod na pět set miliard dolarů ze 191 miliard v roce 2024. Indičtí představitelé již dříve uvedli, že považují USA za klíčového strategického partnera, zejména pokud jde o vyvažování Číny. Zdůraznili však, že je třeba zachovat prostor pro její politiku v oblasti zemědělství, správy dat a státních dotací.

Indie si chce udržet své nástroje

Navzdory pokroku v některých oblastech se indičtí představitelé bránili otevření domácího trhu pro dovoz pšenice, kukuřice, rýže a geneticky modifikované sóji s odkazem na rizika pro živobytí milionů indických zemědělců.

Podle analytika Ranena Banerdžího ze společnosti PwC India budou cla pro Indii problém, protože jsou vyšší, než jaká platí státy, s nimiž si Dillí konkuruje. „Očekává se však, že obchodní dohoda bude brzy uzavřena, a proto by období platnosti těchto vyšších cel mohlo být krátké,“ řekl analytik.

Ještě není konec?

„Ačkoli se zdá, že jednání zkrachovala, nemyslíme si, že vyjednávání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi už je u konce. Vnímáme to spíše z geopolitického hlediska než z čistě ekonomického a vidíme, že obě strany usilují o uzavření dohody, i když se mocenské poměry mohou mírně posunout ve prospěch USA,“ domnívá se analytička Mádhavi Aroraová ze společnosti Emkay Global.

Očekává se, že nová cla budou mít dopad na indický vývoz zboží do USA, který se za rok 2024 odhaduje na přibližně 87 miliard dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun), včetně výrobků náročných na pracovní sílu, jako jsou oděvy, léčiva, drahokamy a šperky a petrochemické výrobky.

Spojené státy měly za loňský rok s Indií v obchodování se zbožím deficit 45,7 miliardy dolarů. Indie má pátou největší ekonomiku na světě.

Představitel indické vlády řekl agentuře Reuters, že Indie stále pokračuje v jednání se Spojenými státy o uzavření dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 3 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 6 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 7 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 8 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 13 hhodinami
Načítání...