USA uvalí od srpna 25procentní clo na zboží z Indie, řekl Trump

Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Naznačil také, že k této sazbě ještě přidá další sankce za nákup energií z Ruska, nic bližšího k tomu ale nesdělil. Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady. Trump později dodal, že USA s Indií jednají.

„Indie má v současné době jedno z nejvyšších cel na světě a jsou ochotni ho výrazně snížit. Uvidíme, jak se situace vyvine,“ nechal se slyšet americký prezident po oznámení uvalení cel. Dříve na sociální síti napsal, že Indie sice je „náš přítel, ale v průběhu let jsme s ní uzavřeli relativně málo obchodů. Má nejnáročnější a nejnepříjemnější nepeněžní obchodní bariéry ze všech zemí“.

Kromě toho Indie vždy nakupovala převážnou většinu svého vojenského vybavení od Ruska a je spolu s Čínou také největším odběratelem energií z Ruska, napsal Trump. „A to v době, kdy všichni chtějí, aby Rusko zastavilo zabíjení na Ukrajině,“ uvedl Trump a dodal: „Indie tedy bude od 1. srpna platit 25procentní clo a navíc sankci za výše uvedené.“

Šéf Bílého domu ve středu také napsal, že Spojené státy neprodlouží termín 1. srpna pro zavedení takzvaných recipročních cel pro zbývající obchodní partnery. „Termín 1. srpna znamená 1. srpna – platí a nebude prodloužen. Velký den pro Ameriku!!!“ napsal Trump velkými písmeny.

Podle ekonomického poradce Bílého domu Kevina Hassetta je americký prezident průběhem obchodních jednání s Indií frustrován. Trump podle poradce věří, že jeho oznámení o zavedení 25procentního cla situaci pomůže, napsal Reuters.

Oznámení o clu pro Indii přichází po sérii vyjednaných obchodních rámcových dohod s Evropskou unií, Japonskem, Filipínami a Indonésií. Americký prezident o nich prohlašuje, že otevřou trhy pro americké zboží a že Spojeným státům umožní zvýšit dovozní cla. Prezident považuje příjmy z cel za způsob, jak vykompenzovat nárůst rozpočtového deficitu, který částečně souvisí s jeho nedávným snížením daní z příjmu. Slibuje si od nich také, že vytvoří více pracovních míst v amerických továrnách.

Dopad na indicko-americké vztahy

Trumpovo rozhodnutí zmařilo naděje na uzavření omezené obchodní dohody mezi oběma zeměmi, o níž se jednalo několik měsíců, napsala agentura Reuters. Američtí a indičtí obchodní vyjednavači vedli několik kol jednání s cílem vyřešit sporné otázky, zejména ohledně přístupu na trh pro americké zemědělské a mléčné výrobky.

Současný neúspěch přichází navzdory dřívějším závazkům indického premiéra Naréndry Módího a Trumpa uzavřít první fázi obchodní dohody do podzimu 2025 a do roku 2030 rozšířit bilaterální obchod na pět set miliard dolarů ze 191 miliard v roce 2024. Indičtí představitelé již dříve uvedli, že považují USA za klíčového strategického partnera, zejména pokud jde o vyvažování Číny. Zdůraznili však, že je třeba zachovat prostor pro její politiku v oblasti zemědělství, správy dat a státních dotací.

Indie si chce udržet své nástroje

Navzdory pokroku v některých oblastech se indičtí představitelé bránili otevření domácího trhu pro dovoz pšenice, kukuřice, rýže a geneticky modifikované sóji s odkazem na rizika pro živobytí milionů indických zemědělců.

Podle analytika Ranena Banerdžího ze společnosti PwC India budou cla pro Indii problém, protože jsou vyšší, než jaká platí státy, s nimiž si Dillí konkuruje. „Očekává se však, že obchodní dohoda bude brzy uzavřena, a proto by období platnosti těchto vyšších cel mohlo být krátké,“ řekl analytik.

Ještě není konec?

„Ačkoli se zdá, že jednání zkrachovala, nemyslíme si, že vyjednávání o obchodní dohodě mezi oběma zeměmi už je u konce. Vnímáme to spíše z geopolitického hlediska než z čistě ekonomického a vidíme, že obě strany usilují o uzavření dohody, i když se mocenské poměry mohou mírně posunout ve prospěch USA,“ domnívá se analytička Mádhavi Aroraová ze společnosti Emkay Global.

Očekává se, že nová cla budou mít dopad na indický vývoz zboží do USA, který se za rok 2024 odhaduje na přibližně 87 miliard dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun), včetně výrobků náročných na pracovní sílu, jako jsou oděvy, léčiva, drahokamy a šperky a petrochemické výrobky.

Spojené státy měly za loňský rok s Indií v obchodování se zbožím deficit 45,7 miliardy dolarů. Indie má pátou největší ekonomiku na světě.

Představitel indické vlády řekl agentuře Reuters, že Indie stále pokračuje v jednání se Spojenými státy o uzavření dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 33 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 59 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...