Chceš-li mír, připravuj válku, vysvětluje Kyjev přesun jednotek

Kyjev/Moskva – Za nadějný signál mírového řešení dnes ukrajinský prezident Petro Porošenko označil fakt, že z Ukrajiny prý odešly více než dvě třetiny ruských vojáků. Se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem vyjádřili spokojenost s tím, že na východě země stále trvá příměří, které zástupci Kyjeva a proruských separatistů uzavřeli v pátek v Minsku. Přeskupování ukrajinských jednotek na východě země není podle Porošenka přípravou na útok, ale snahou o posílení obrany. „Chceš-li mír, chystej válku,“ zní zdůvodnění. Podle OBSE budou klid zbraní brzy monitorovat bezpilotní letouny.

„Poslední informace od našeho hlavního vedení rozvědky zní, že 70 procent vojsk Ruské federace se stáhlo přes hranice. Dává to další naději na to, že mírové iniciativy mají dobré vyhlídky,“ řekl Porošenko na dnešním jednání vlády. Mezitím ovšem podepsal zákon, který umožní uvalit sankce na ruské společnosti nebo představitele podporující separatisty. 

NATO dříve odhadovalo, že na Ukrajině po boku proruských separatistů působí více než tisícovka ruských vojáků, sami povstalci hovořili o třech až čtyřech tisícovkách „dobrovolníků“. Rusko vyslání ruských vojáků na Ukrajinu popírá, stejně jako vyzbrojování rebelů. Mezi Kyjevem a separatisty nyní platí křehké příměří.

Výměna zajatců se odkládá

Proruští povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky dnes oznámili, že odkládají na čtvrtek chystanou výměnu zajatců s ukrajinskou armádou, s níž rovněž počítá dohoda o příměří. Dnes mělo být na Ukrajině předáno po 36 zajatcích z obou stran, příčina odkladu není jasná. Rebelové dříve také slibovali, že do konce týdne propustí 863 zajatých ukrajinských vojáků. Na oplátku očekávají, že jim Kyjev předá 311 zajatců z řad ozbrojených separatistů. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes popřelo tvrzení separatistů, že drží v zajetí asi 2 000 ukrajinských vojáků, zřejmě z dříve obklíčených jednotek. Počty zajatců upřesněny nebyly.

Příměří na Ukrajině budou brzy monitorovat drony

Úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a švýcarský prezident Didier Burkhalter dnes v Praze oznámil, že pro monitorování situace na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem použije OBSE brzy bezpilotní letouny. Burkhalter dorazil do České republiky na zahájení 22. Ekonomického a enviromentálního fóra OBSE. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po jednání s ním řekl, že švýcarský prezident považuje český postoj v otázce protiruských sankcí za rozumný a přiměřený. „Sankce nejsou náhradou strategie,“ dodal Zaorálek.

Nahrávám video

Porošenko: Chceš-li mír, nesmí ti zvlhnout střelný prach

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Rusko už stáhlo z Ukrajiny asi 70 procent svých vojáků, což posiluje naděje na mírové urovnání. Také Kreml dnes vyjádřil uspokojení nad dosavadním průběhem příměří.

Přeskupování ukrajinských vládních jednotek na východě země podle ukrajinského prezidenta není přípravou na útok a ofenzívu, ale snahou o posílení obrany ukrajinského území. „Chceme mír. Ale chceš-li mír, nesmí ti střelný prach zvlhnout,“ citovala ukrajinského prezidenta ruská tisková agentura TASS. „Chceš-li mír, chystej válku,“ uvedl na zasedání ukrajinského kabinetu i ministr obrany Valerij Heletej. Zdůraznil, že ukrajinští vojáci nyní nesmějí opominout příležitost všestranně posílit svou obranyschopnost na východě země, protože nelze vyloučit, že příměří nevydrží. Jak uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas, stále jsou na východě Ukrajiny slyšet přestřelky, ve srovnání s předchozími dny však jsou jen sporadické.

Ukrajinské úřady dnes oznámily první oficiální údaj ohledně počtu padlých v „kotli“ u Ilovajska: podle generálního prokurátora v obklíčení zahynulo „nejméně 200 lidí“, vesměs z jednotek dobrovolníků. Přesné údaje však stále nejsou k dispozici. Porážku vládních sil u Ilovajska vyšetřuje parlamentní komise i vojenská prokuratura.

Porošenko navrhuje decentralizaci, trvá ale na unitárním státu

Připravovaná decentralizace ukrajinské státní správy, která počítá se zvláštní statusem pro proruská povstalecká území, nepředpokládá podle Porošenka žádné změny v otázce státní svrchovanosti a územní celistvosti. Příslušný návrh zákona je podle hlavy státu hotov a příští týden bude předložen parlamentu.

Decentralizace státní správy je úhelným kamenem minských dohod z minulého týdne; formulace pasáží o budoucím vnitropolitickém uspořádání jsou ale podle ukrajinských médií tak volné, že umožňují prakticky jakoukoli interpretaci. Kyjev trvá na tom, že nové uspořádání se nijak nedotkne centrálních pravomocí ukrajinské vlády a nepočítá ani se státní formou federace. „Zůstáváme jednotným, unitárním státem,“ potvrdil Porošenko.

Stejně rezolutní jsou ovšem i vůdci vzbouřenců. „Nejvyšší sovět“ samozvané Doněcké lidové republiky schválil usnesení, jímž zavázal povstalecké vyjednavače prosazovat pouze nezávislost na Kyjevu. Šéf luhanské „lidové republiky“ Igor Plotnickij řekl, že separatisté od myšlenky státní samostatnosti v žádném případě neustoupí. „Obyvatelé Donbasu se vyslovili pro nezávislost našich republik a návrat k dřívějšímu stavu už není možný,“ řekl Plotnickij. V řadách separatistů se také projevují rozpory, pokud jde o taktiku vyjednávání s Kyjevem. Militantní tvrdé jádro prý odmítá jakékoli kontakty s ukrajinskými úřady a dohodu z běloruského Minsku neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 9 mminutami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
před 1 hhodinou

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 1 hhodinou

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 3 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 7 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 10 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...