Putin pro TF1: Ruské síly na východě Ukrajiny? Dokažte to!

Paříž – K předložení důkazů o ruském vojenském vměšování na východní Ukrajině vyzval Spojené státy ruský prezident Vladimir Putin. „Tvrdit něco, to je jedna věc. Mít důkazy, to je něco jiného. Opakuji vám: na jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam,“ řekl Putin v rozhovoru se zástupci francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a televizní stanice TF1. Popřel zároveň, že se snaží prosadit ruský nacionalismus a oživit „ruskou říši“.

Nahrávám video

„Důkazy! Ať je ukážou!“ říká Putin na obvinění Washingtonu a nejvyspělejších zemí světa ve skupině G7, že Rusko posílá na východ Ukrajiny bojovníky a zbraně. „Viděli jsme, všichni jsme viděli, jak (někdejší) americký ministr zahraničí (Colin Powell) podával důkazy o přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku,“ dodala hlava ruského státu s odkazem na nepodložená americká obvinění z roku 2003, která měla ospravedlnit vojenský zásah proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Celý rozhovor Vladimira Putina pro Europe 1 a TF1 si v původním znění můžete pustit ZDE.

Na dotaz ohledně vztahu k americkému prezidentovi Baracku Obamovi, s jehož zemí má Rusko nejnapjatější vztahy od dob studené války, se Putin vyjádřil s ohledem na oslavy 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii smířlivě. „Doufám, že nevstupujeme do nové fáze studené války,“ řekl s tím, že nemá „důvod se domnívat, že prezident Obama nechce mluvit s ruským prezidentem“. „Jsem připraven k dialogu,“ konstatoval.

Vladimir Putin při rozhovoru pro TF1 a Europe 1
Zdroj: ČT24

Putin nicméně zkritizoval americkou zahraniční politiku. „Není žádným tajemstvím, že nejagresivnější, nejtvrdší politika je ta americká. Nemáme téměř žádné vojenské síly v zahraničí a podívejte se: všude po světě jsou americké vojenské základny a američtí vojáci vzdálení tisíce kilometrů od svých hranic, kteří zasahují do vnitřních záležitostí kteréhokoli státu,“ zdůraznil. Podle něj je tedy těžké obviňovat Rusko z narušování něčích hranic. Putin zároveň připustil, že posílení vojsk NATO v Evropě Rusku dělá starosti. „Pokud se například Ukrajina připojí k NATO, budeme s aliancí sousedit. To nám nemůže být jedno,“ řekl.

Putin se také vyjádřil k nově zvolenému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Nevyloučil, že se s ním sejde na oslavách v Normandii, kterých se oba v pátek zúčastní po boku řady dalších státníků. „Nehodlám se nikomu vyhýbat,“ zdůraznil. Uvedl také, že ukrajinská vláda musí zahájit dialog se svým lidem. Nemá se to podle něj provádět tanky a letadly, ale jednáním. „Myslím si, že Porošenko má jedinečnou příležitost: nemá krev na rukou a může zastavit trestnou operaci a zahájit přímý dialog s občany na východě a jihu země,“ dodal.

Putin se vyjádřil také k bývalé americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, která má podle průzkumů veřejného mínění velké naděje zvítězit v prezidentských volbách v roce 2016, pokud bude kandidovat. Clintonová v březnu, kdy Rusko obsadilo Krym, Putina obvinila z toho, že chce překreslit mapu východní Evropy tak, jak to v 30. letech minulého století dělal nacistický vůdce Adolf Hitler.

„Je lepší se nepřít se ženami. Ale Clintonová nebyla nikdy příliš elegantní ve svých prohlášeních. Nicméně vždycky, když jsme se setkávali, jsme vedli srdečná jednání o různých mezinárodních událostech,“ řekl Putin. „Když lidé překračují meze, není to proto, že jsou příliš silní, ale proto, že jsou příliš slabí. Možná že slabost není nejhorší vlastností žen,“ dodal ruský prezident s úsměvem. „Když slyším takováto prohlášení, myslím si hlavně, že ti, kteří je pronášejí, nemají žádné argumenty. Pokud jde o americkou politiku, je jasné, že Spojené státy vedou nejagresivnější a nejtvrdší politiku, aby hájily své vlastní zájmy,“ prohlásil Putin.

Bojíme se, že ze Sýrie „vyroste“ další Afghánistán, uvedl Putin

Řeč padla i na válku v Sýrii. „Víte, tam se zvěrstev dopouští všechny strany. A ne v poslední řadě, možná v první, právě extremistické organizace, které se ve velkém počtu rozrostly v Sýrii. Víte, čeho se nejvíc obáváme? Hlavně organizací spojených s al-Káidou. Je jich tam hodně. Teď už to nikdo ani nepopírá. Je to veřejně známá věc. Ale my se nejvíc obáváme, že se Sýrie může stát, jestli nebudeme jednat důsledně, jakýmsi Afghánistánem. Úplně neřízenou líhní teroristické hrozby. A hrozby mimochodem i pro evropské země. Protože všichni ti extremisté, co tam jsou, se dřív nebo později přemístí do jiných zemí včetně Evropy,“ dodal Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Saúdská Arábie zprovoznila ropovod Východ-Západ

Saúdská Arábie obnovila provoz klíčového ropovodu Východ-Západ (East-West). Vývoz z terminálu Janbú u Rudého moře se čeká ještě během úterý, uvedly zdroje agentury Reuters. Strategický ropovod musel být minulý pátek dočasně odstaven po útocích drony a raketami. Potrubí pomáhá Rijádu vyvážet ropu bez nutnosti využívat Íránem blokovaný Hormuzský průliv.
12:48Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajinci představili nový stíhací dron „Zorelit v5“

Ukrajinská obranná a technologická společnost „Vluchnik“ dokončila interní testy stíhacího dronu „Zorelit v5“. Je určen k sestřelování vysokorychlostních vzdušných cílů.
před 1 hhodinou

Británie podpoří Saúdy v boji proti hútíům

Velká Británie poskytne Saúdské Arábii omezenou vojenskou podporu v konfliktu s proíránskými džihádistickými povstalci hútíi, oznámil premiér Andy Burnham. Pomoc by se měla podle médií soustředit na poskytnutí možnosti tankovat za letu saúdská bojová letadla na obranných misích. Boje v Jemenu si za dva dny vyžádaly 154 mrtvých, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Tajfun si v Japonsku vyžádal oběti a způsobil dopravní chaos

Nejméně čtyři oběti si vyžádal tajfun Dujuan, který v pondělí zasáhl oblast kolem japonského hlavního města Tokia. Pohřešováno je dalších šest osob a bez elektřiny zůstává více než 45 tisíc domácností, informovala agentura AFP. Tajfun provázený silným větrem a prudkým deštěm způsobil sesuvy půdy a dopravní chaos.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Video„Nechali nás na holičkách.“ Situace v Ceutě zůstává napjatá

Madrid spolupracuje s Marokem, aby se 23. září neopakoval červencový příliv migrantů do španělské exklávy Ceuta. Africká země kvůli tomu opevňuje hranice. V Ceutě zůstává na osm až deset tisíc migrantů. Ubytovacích zařízení pro tak velké množství lidí je ale málo. Asi čtyři tisíce z nich tak žijí na ulicích. Proti situaci, kterou označují za neudržitelnou, v neděli protestovaly stovky obyvatel Ceuty. Radikální demonstranti dokonce napadli vůz poslankyně za tuto autonomní oblast. Domnívali se, že v autě jsou levicoví aktivisté, kteří do exklávy vyrazili s humanitární pomocí pro migranty. Pravicová vláda v Ceutě násilí odsoudila. Dodala ale, že chápe, proč jsou demonstranti situací unavení. Dalších několik stovek jich tři kilometry od marockých hranic protestovalo poklidně. „Toto se dalo vyřešit hned od první minuty, ale oni nás nechali na holičkách. Toto je španělská a evropská hranice a oni nás nechali na holičkách,“ míní obyvatelka exklávy jménem Lucía.
před 7 hhodinami

USA plánují otevřít v Grónsku dvě vojenské základny, píše Reuters

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.
před 10 hhodinami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.