Brusel - Ministři zahraničí EU dnes schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu. Tresty se budou týkat zmrazení majetku a omezení cest do EU. Další opatření EU mají následovat. Uvalení sankcí, které dopadnou na ruské a ukrajinské politiky včetně Viktora Janukovyče, oznámil i Washington. Bílý dům zároveň nevyloučil, že by se v budoucnu mohl stát terčem sankcí i Vladimir Putin.
Krize na Krymu - hlavní události dne:
- Krymský parlament vyhlásil nezávislý stát Krymská republika a požádal o připojení k Rusku.
- Moskva v rámci řešení ukrajinské krize navrhla vytvořit z Ukrajiny bez Krymu politicky neutrální federaci, jejíž hranice by garantovaly Rusko, EU a USA. Kyjev to označil za nepřijatelné podmínky.
- Ministři zahraničí EU schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu; týkat se budou zmrazení majetku a omezení cest do EU. Zavedení sankcí oznámily i Spojené státy.
- Vladimir Putin podepsal dekret uznávající nezávislost Krymu.
Na seznamu unijních sankcí je 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka se sankce dotýkají vojáků, politiků i představitelů krymské místní administrativy.
Jde prý o ty, kdo konkrétními činy a aktivitami přispěli k narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny. „Seznam je otevřený. V případě, že se situace nezačne zlepšovat, budeme s ním pracovat dál,“ zdůraznil Lajčák s tím, že pak by se na seznam dostali i výše postavení činitelé.
Seznam osob, vůči nimž vyhlásila EU sankce:
- RUSKO:
Zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu, Rady federace Jevgenij Bušmin;
první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace Vladimir Džabarov;
velitel ruské „speciální operaci“ na Krymu Alexandr Galkin;
předseda ústavněprávního výboru Rady federace Andrej Klišas;
člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu Sergej Mironov;
předseda branného výboru Rady federace Viktor Ozerov;
první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace Oleg Pantělejev;
člen výboru pro regionální politiku Rady federace Nikolaj Ryžkov;
člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace Alexandr Totoonov;
velitel jihozápadního vojenského okruhu Anatolij Sidorov;
zástupce předsedy dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij;
velitel Černomořské flotily Alexandr Vitko;
místopředseda Státní dumy Sergej Železňak.
- UKRAJINA:
Krymský předák a de facto „premiér“ Sergej Aksjonov;
velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj;
místopředseda krymského parlamentu Serhij Cekov;
ruský podnikatel Alexej Čalyj, zvolený v únoru lidmi na demonstraci starostou Sevastopolu;
předseda krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov;
místopředseda krymské vlády Rustam Temirgalijev;
šéf Bezpečnostní služby Krymu Petro Zima;
poradce předsedy krymského parlamentu Jurij Žerebcov.
Obama k Rusku: Stáhněte se z Krymu, nebo přijdou další sankce
Sankce proti jedenácti ruským a ukrajinským politikům oznámil i americký prezident Barack Obama. Tresty mimo jiné dopadnou na svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, krymského předáka Sergeje Aksjonova a ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina. Washington těmto osobám zmrazí jejich aktiva v USA a zakáže jim cestovat do Spojených států.
Podle Obamy je těchto jedenáct politiků odpovědných za ruskou intervenci na Krymu. Zároveň americký prezident Moskvě pohrozil, že bude čelit i dalším odvetným opatřením, pokud nestáhne své jednotky z Krymu. Ukrajinskou krizi lze podle něj stále vyřešit diplomaticky. Obama zároveň zdůraznil, že NATO je připraveno společně hájit všechny své členy.
Na koho dopadnou americké sankce:
Za zhoršování situace na Ukrajině:
- Vicepremiér Ruska Dmitrij Rogozin
- poradci prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov a Sergej Glazjev
- zástupci předsedy ruské Dumy Leonid Sluckij a Jelena Mizulinová
Za „ohrožení míru, bezpečnosti, stability nebo územní integrity Ukrajiny“:
- předseda krymské vlády Sergej Aksjonov
- předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov
- sesazený prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč
- bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Viktor Medvedčuk
Evropské sankce by měly začít platit už dnes poté, co jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie.
„Je třeba vyslat jasné poselství jak směrem k Rusku, tak směrem k evropským partnerům. prohlásil po mimořádném jednání prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. “V těchto státech panuje obava, že by se to, co se děje na Ukrajině, mohlo stát i u nich," dodal ministr s odkazem na státy Pobaltí a visegrádské skupiny. S ministry zahraničí Česka, Polska, Slovenska a Maďarska se Steinmeier setkal minulý čtvrtek.
Putina ani Lavrova se sankce netýkají
O podobě černé listiny se do poslední chvíle diskutovalo. Podle jednoho z diplomatů je ve věci „velká míra konsenzu“, jiný uvedl, že by se mělo jednat o „malý, ale politicky významný“ seznam, který by měl dát jasný signál nejen na Krym, ale také do Ruska jako takového.
Právě otázka, kolika a jak vysoce postavených občanů Ruské federace se nakonec sankce dotknou, zřejmě byla tou nejsložitější. Někteří diplomaté mluvili o možnosti, že významné Rusy na seznam případně doplní až summit EU plánovaný na čtvrtek a pátek.
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal: Státy EU jsou rozdělené
„Jižní křídlo, jako třeba Španělsko, Kypr nebo Řecko jsou ochotné jednat o tom, že by mohl vzniknout seznam sankcí, ale zatím nechtějí žádná konkrétní jména. Druhé křídlo, kam spadají severské státy, střední Evropa nebo Velká Británie, by už rádo připravilo konkrétní seznam osob.“
Sankce, které lidem na seznamu znemožní cestovat do EU a znamenají zmrazení jejich osobního majetku i majetku jimi ovládaných firem, jsou druhým stupněm třístupňové unijní reakce na krymskou krizi.
V první fázi už mimořádný summit EU na začátku měsíce přerušil jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. EU žádá, aby Moskva a Kyjev začaly přímo jednat, třeba s mezinárodním zprostředkováním. Třetí fáze není jasně formulovaná, závěry mimořádného summitu hovoří o širokém vějíři hospodářských opatření v případě, že situace se bude dál zhoršovat.
Francie hrozí Moskvě zrušením kontraktu na lodě Mistral
Francie dnes také pohrozila, že by mohla zrušit prodej vrtulníkových a výsadkových lodí třídy Mistral Rusku, pokud bude Vladimir Putin dál vyhrocovat situaci na Ukrajině. „Pokud Putin bude pokračovat v tom, co dělá (na Ukrajině), můžeme zvážit, že zrušíme tyto prodeje, ale žádáme ostatní, aby postupovali obdobně,“ řekl šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius. Upřesnil však, že zrušení prodeje vojenských lodí by bylo součástí až „třetí úrovně“ sankcí proti Rusku.
Až donedávna se Francie vyhýbala diskusím o tom, zda by mohla pozastavit kontrakt s Ruskem z roku 2011 na dodávku dvou vrtulníkových lodí Mistral s opcí na další dvě v hodnotě 1,2 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Dlouho diskutovaný nákup byl prvním velkým nákupem ruské armády v zahraničí od rozpadu Sovětského svazu.
