Janukovyč: „Moci na Ukrajině se chopily fašistické síly“

Rostov na Donu – Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je v Rusku. Z Rostova na Donu dnes žádal dodržení dohody, kterou v únoru podepsal s opozicí a zástupci Evropské unie. Ukrajincům se omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Nejdříve by podle něj měly být všechny násilné trestné činny, ke kterým v zemi došlo, vyšetřeny. Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny.

„Jsem odhodlán i nadále bojovat za budoucnost Ukrajiny, proti těm, kteří používají strach a teror a snaží se zmocnit Ukrajiny,“ prohlásil Janukovyč. Kyjev podle něj zaplavili neonacističtí a fašističtí ozbrojenci, kteří ničili veřejné budovy i chrámy a napadali obyčejné občany. „Je to nezákonnost, teror a absence moci. Doslova vytahovali poslance z parlamentu, táhli je na Majdan a tam je nutili, aby hlasovali pro (protiústavní zákony),“ dodal sesazený prezident.

Na tiskové konferenci volal po vyklizení ulic a obnovení pořádku v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Zároveň ale přislíbil, že o vojenskou pomoc z Ruska nepožádá. Do konce září by se podle Janukovyčových představ měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Volby, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá.

Janukovyč se omluvil, ale ne za mrtvé

„Rád bych se omluvil ukrajinskému lidu za to, že jsme nedokázali v zemi udržet stabilitu a dopustili, aby zavládlo bezpráví,“ prohlásil. Později pak pokračoval: „Želím obětí nepokojů, zašel bych do každé rodiny bez ohledu na to, na které straně barikády stála.“ Vinu za krveprolití, ke kterému došlo v Kyjevě, nicméně dává Západu a jeho „nezodpovědné“ politice.

Prezident, o jehož legitimitu se vedou spory, se vyjádřil také k současné situaci na Krymu. Ta je podle něj přirozeným důsledkem situace. Tamní obyvatelstvo totiž povstalo a odmítá „banditskou vládu nacionalistů a banderovců ustavenou v Kyjevě“. Vznikající oddíly domobrany na Krymu podle něj chtějí bránit životy svých rodin a svůj majetek před těmito radikály.

Strach o život

Janukovyč byl od víkendu nezvěstný. Podle svých slov musel uprchnout z Ukrajiny, protože se bál nejen o svůj život, ale i život svých nejbližších. Cestou z Kyjeva do Charkova, kam Janukovyč zamířil za svými povinnostmi, se na jeho kolonu údajně střílelo. „Vůz ochranky, který mě chránil, se dostal do křížové palby,“ uvedl Janukovyč. Stupňovat se měly také výhrůžky.

Podrobnosti o přechodu hranice neuvedl, řekl jen, že mu pomohli „vlastenečtí důstojníci“, kteří splnili svou přísahu. Do vlasti se ale chce vrátit jen tehdy, když mu bude i formou mezinárodních garancí zaručena bezpečnost.

Parlament chce Janukovyče postavit před soud

Ukrajina ve středu vydala na Janukovyče mezinárodní zatykač. Tamní prokuratura později oznámila, že požádá Moskvu o vydání sesazeného prezidenta, pokud se potvrdí, že se nachází v Rusku.

Podle ukrajinského parlamentu by se Janukovyč měl před soudem v Haagu zodpovídat ze „zločinů proti lidskosti“. Ukrajinci Janukovyče viní ze smrti téměř 90 lidí, které minulý týden zabili snajpři v centru Kyjeva. Jeden z opozičních poslanců dokonce tvrdí, že z tajných dokumentů vyplývá záměr Janukovyče potlačit demonstrace na Majdanu nekompromisní střelbou do davu. Pravost dokumentů ale nebyla ověřena.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra.

Legitimní, nebo svržený prezident?

Janukovyč se i nadále považuje za řádně zvolenou hlavu státu. Experti oslovení Českou televizí se ale staví spíše na stranu Majdanu a jeho odvolání považují za platné.

„Legitimita pochází od lidu. Parlament - zákonně zvolení zástupci lidu – zůstali v Kyjevě. Dali legitimitu vládě, odvolali prezidenta. Mám-li já volit mezi legitimitou prezidenta, který nese vinu za krvavé vyostření na Majdanu a který uprchl ze země, a legitimitou parlamentu, který zůstal a snaží se i přes složitou situaci plnit své povinnosti, pak jednoznačně stojím na straně parlamentu,“ míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

„Prezident Janukovyč byl odvolán v procesu, který neodpovídá ukrajinské ústavě. Na druhou stranu ale vidíme, že všechny kroky, které se odehrály na Ukrajině, mají jistou míru legitimity právě v tom, že je schválil parlament,“ podotkl právník Cardiff Law School Jiří Přibáň.

„Sesazenému“ prezidentovi hrozí doživotí

V případě odsouzení za zločiny proti lidskosti by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí. Exprezidentovi spolupracovníci se nicméně od soboty nalézají neznámo kde. Jak ale upozornil právník Cardiff Law School Jiří Přibáň, je otázkou, zda Janukovyče a jeho spolupracovníky vůbec lze soudit v Haagu. „Ukrajina neratifikovala římskou dohodu, podle které je zřízen mezinárodní soud. Tato dohoda tedy není účinná na území Ukrajiny,“ upozornil. Navíc k obvinění ze zločinů proti lidskosti je třeba skutečně závažné a systematické porušování lidských práv. Podle Přibáně však není v tuto chvíli jasné, zda se i přes padlé v kyjevských ulicích takového jednání Janukovyč skutečně dopustil.

Sesazeného prezidenta mají v hledáčku také švýcarské úřady. Prokuratura v Ženevě ho vyšetřuje kvůli podezření z praní špinavých peněz. Samotnému Janukovyčovi i jeho synu Oleksandrovi už obstavili jejich tamní majetek. K preventivnímu zmražení bankovních účtů Viktora a Olelsandra Janukovyče a dalších 16 lidí spojených s bývalou ukrajinskou vládou dnes přikročilo také Rakousko. (více zde)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 3 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 9 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 11 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 12 hhodinami

Evropský pohled