Janukovyč: „Moci na Ukrajině se chopily fašistické síly“

Rostov na Donu – Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je v Rusku. Z Rostova na Donu dnes žádal dodržení dohody, kterou v únoru podepsal s opozicí a zástupci Evropské unie. Ukrajincům se omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Nejdříve by podle něj měly být všechny násilné trestné činny, ke kterým v zemi došlo, vyšetřeny. Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny.

„Jsem odhodlán i nadále bojovat za budoucnost Ukrajiny, proti těm, kteří používají strach a teror a snaží se zmocnit Ukrajiny,“ prohlásil Janukovyč. Kyjev podle něj zaplavili neonacističtí a fašističtí ozbrojenci, kteří ničili veřejné budovy i chrámy a napadali obyčejné občany. „Je to nezákonnost, teror a absence moci. Doslova vytahovali poslance z parlamentu, táhli je na Majdan a tam je nutili, aby hlasovali pro (protiústavní zákony),“ dodal sesazený prezident.

Na tiskové konferenci volal po vyklizení ulic a obnovení pořádku v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Zároveň ale přislíbil, že o vojenskou pomoc z Ruska nepožádá. Do konce září by se podle Janukovyčových představ měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Volby, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá.

Janukovyč se omluvil, ale ne za mrtvé

„Rád bych se omluvil ukrajinskému lidu za to, že jsme nedokázali v zemi udržet stabilitu a dopustili, aby zavládlo bezpráví,“ prohlásil. Později pak pokračoval: „Želím obětí nepokojů, zašel bych do každé rodiny bez ohledu na to, na které straně barikády stála.“ Vinu za krveprolití, ke kterému došlo v Kyjevě, nicméně dává Západu a jeho „nezodpovědné“ politice.

Prezident, o jehož legitimitu se vedou spory, se vyjádřil také k současné situaci na Krymu. Ta je podle něj přirozeným důsledkem situace. Tamní obyvatelstvo totiž povstalo a odmítá „banditskou vládu nacionalistů a banderovců ustavenou v Kyjevě“. Vznikající oddíly domobrany na Krymu podle něj chtějí bránit životy svých rodin a svůj majetek před těmito radikály.

Strach o život

Janukovyč byl od víkendu nezvěstný. Podle svých slov musel uprchnout z Ukrajiny, protože se bál nejen o svůj život, ale i život svých nejbližších. Cestou z Kyjeva do Charkova, kam Janukovyč zamířil za svými povinnostmi, se na jeho kolonu údajně střílelo. „Vůz ochranky, který mě chránil, se dostal do křížové palby,“ uvedl Janukovyč. Stupňovat se měly také výhrůžky.

Podrobnosti o přechodu hranice neuvedl, řekl jen, že mu pomohli „vlastenečtí důstojníci“, kteří splnili svou přísahu. Do vlasti se ale chce vrátit jen tehdy, když mu bude i formou mezinárodních garancí zaručena bezpečnost.

Parlament chce Janukovyče postavit před soud

Ukrajina ve středu vydala na Janukovyče mezinárodní zatykač. Tamní prokuratura později oznámila, že požádá Moskvu o vydání sesazeného prezidenta, pokud se potvrdí, že se nachází v Rusku.

Podle ukrajinského parlamentu by se Janukovyč měl před soudem v Haagu zodpovídat ze „zločinů proti lidskosti“. Ukrajinci Janukovyče viní ze smrti téměř 90 lidí, které minulý týden zabili snajpři v centru Kyjeva. Jeden z opozičních poslanců dokonce tvrdí, že z tajných dokumentů vyplývá záměr Janukovyče potlačit demonstrace na Majdanu nekompromisní střelbou do davu. Pravost dokumentů ale nebyla ověřena.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra.

Legitimní, nebo svržený prezident?

Janukovyč se i nadále považuje za řádně zvolenou hlavu státu. Experti oslovení Českou televizí se ale staví spíše na stranu Majdanu a jeho odvolání považují za platné.

„Legitimita pochází od lidu. Parlament - zákonně zvolení zástupci lidu – zůstali v Kyjevě. Dali legitimitu vládě, odvolali prezidenta. Mám-li já volit mezi legitimitou prezidenta, který nese vinu za krvavé vyostření na Majdanu a který uprchl ze země, a legitimitou parlamentu, který zůstal a snaží se i přes složitou situaci plnit své povinnosti, pak jednoznačně stojím na straně parlamentu,“ míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

„Prezident Janukovyč byl odvolán v procesu, který neodpovídá ukrajinské ústavě. Na druhou stranu ale vidíme, že všechny kroky, které se odehrály na Ukrajině, mají jistou míru legitimity právě v tom, že je schválil parlament,“ podotkl právník Cardiff Law School Jiří Přibáň.

„Sesazenému“ prezidentovi hrozí doživotí

V případě odsouzení za zločiny proti lidskosti by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí. Exprezidentovi spolupracovníci se nicméně od soboty nalézají neznámo kde. Jak ale upozornil právník Cardiff Law School Jiří Přibáň, je otázkou, zda Janukovyče a jeho spolupracovníky vůbec lze soudit v Haagu. „Ukrajina neratifikovala římskou dohodu, podle které je zřízen mezinárodní soud. Tato dohoda tedy není účinná na území Ukrajiny,“ upozornil. Navíc k obvinění ze zločinů proti lidskosti je třeba skutečně závažné a systematické porušování lidských práv. Podle Přibáně však není v tuto chvíli jasné, zda se i přes padlé v kyjevských ulicích takového jednání Janukovyč skutečně dopustil.

Sesazeného prezidenta mají v hledáčku také švýcarské úřady. Prokuratura v Ženevě ho vyšetřuje kvůli podezření z praní špinavých peněz. Samotnému Janukovyčovi i jeho synu Oleksandrovi už obstavili jejich tamní majetek. K preventivnímu zmražení bankovních účtů Viktora a Olelsandra Janukovyče a dalších 16 lidí spojených s bývalou ukrajinskou vládou dnes přikročilo také Rakousko. (více zde)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.