Ženeva/Kyjev – Prokuratura v Ženevě začala vyšetřovat svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho syna Oleksandra pro podezření z praní špinavých peněz. Oběma mužům také obstavila jejich tamní majetek. Spolu s policií navíc už ve čtvrtek ráno prohledala prokuratura ženevskou kancelář firmy Oleksandra Janukovyče a zajistila některé dokumenty. Zablokování majetku se ve Švýcarsku týká celkem dvacítky ukrajinských činitelů, které úřady označily jako „Janukovyčův klan“. Osmnácti Ukrajincům byly obstaveny účty také v Rakousku.
Švýcarsko zmrazilo Janukovyčovy účty, podezírá ho z praní peněz
Vedle dvou Janukovyčů na švýcarském seznamu figurují například bývalý předseda vlády Mykola Azarov, ministři jeho kabinetu a poslanci jeho strany, včetně šéfa poslanecké frakce Strany regionů Oleksandra Jefremova, gubernátor charkovské oblasti, starosta Charkova a řada dalších.
O zmrazení účtů v rakouských bankách požádala nová ukrajinská vláda, majitele peněz totiž podezřívá z porušování lidských práv při demonstracích v Kyjevě a z korupce. Vídeň tento krok konzultovala s úřadem unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové; jména ani zablokované částky ovšem nezveřejnila. Ví se pouze to, že mezi nimi jsou otec a syn Janukovyčové, stejně jako ve Švýcarsku. „Toto opatření má podobu prozatímního zajištění, dokud nevstoupí v platnost opatření EU,“ uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí.
EU se již dohodla na sankcích pro představitele režimu svrženého prezidenta Janukovyče. V rámci těchto sankcí měl být činitelům odpovědným za násilné represe zablokován majetek. Rovněž jim mělo být odepřeno udělení víz, která by umožňovala vstup na území osmadvacítky. Na sestavení konkrétního seznamu osob, kterých se postihy budou týkat, a jejich aplikaci do praxe se však stále čeká (čtěte víc).
Viktor Janukovyč
Exprezident Janukovyč nyní pobývá na území Ruské federace. Ukrajina již avizovala, že požádá Moskvu o jeho vydání. Bývalý prezident má být ve své vlasti stíhán za násilné represe při protivládních protestech, které si vyžádaly desítky mrtvých. Kreml nicméně Janukovyčovi přislíbil na území Ruska ochranu.
Janukovyč v pátek vystoupil na tiskové konferenci v ruském Rostově na Donu. Bylo to poprvé, co se objevil na veřejnosti od svého zmizení minulý týden. Mimo jiné popřel, že by měl v zahraničí nějaké bankovní účty (více si o Janukovyčově vystoupení přečtěte zde).
Šéf centrální banky: Na splácení dluhů máme peněz dost
Zatímco západní banky blokují peníze někdejším vysoce postaveným ukrajinským funkcionářům, domácí úřady obtížně hledají peníze na správu země. V minulých dnech se dokonce spekulovalo o možnosti bankrotu Ukrajiny. Guvernér centrální banky Stepan Kubiv ale v Kyjevě ujistil, že stát má dostatek rezerv na to, aby byl schopen splatit své závazky. Neupřesnil však, na jak dlouhou dobu Ukrajině tyto rezervy vystačí.
Nový premiér Arsenij Jaceňuk dodal, že doufá v brzkou pomoc od Mezinárodního měnového fondu. Jeho mise by měla na Ukrajinu dorazit už příští týden. Podle Jaceňuka je Ukrajina odhodlána splnit podmínky MMF potřebné k zajištění pomoci. Kyjev v posledních dnech odhadl své potřeby v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun).
Arsenij Jaceňuk
Kubiv zároveň oznámil, že centrální banka zavedla limit na výběr hotovosti z bankovních účtů v cizích měnách. Maximální denní částka činí 15 000 hřiven (30 000 korun). V minulých dnech Ukrajinci v obavách z oslabování domácí měny hromadně vybírali z bank peníze.
Ukrajinská centrální banka kvůli ubývajícím rezervám opustila ve středu řízený kurz měny a nahradila jej kurzem plovoucím. Udržování řízeného kurzu ve stanoveném denním rozpětí totiž musela podporovat nákladnými intervencemi. Kubiv prozradil, že devizové rezervy Ukrajiny se snížily na 15 miliard USD – na počátku měsíce to přitom bylo 17,8 miliardy USD.
Hřivna posiluje
Díky snaze nové vlády vyjednat mezinárodní finanční pomoc se ukrajinská měna ráno odrazila od svého rekordního minima a stoupla o pět procent na 10,50 hřivny za dolar. Od počátku roku hřivna oslabila vůči dolaru o téměř 30 procent.
Tři měsíce trvající nepokoje a politická nestabilita zasadily ukrajinskému hospodářství bolestivou ránu. Umocňují totiž mimo jiné obrovské dluhy, které před sebou Ukrajina dlouhodobě tlačí. Na konci roku 2012 překročily závazky země vůči zahraničním subjektům 76 % HDP. Na situaci už zareagovaly i nejvýznamnější ratingové agentury Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch, když snížily rating Ukrajiny hluboko do neinvestičního pásma.
Bývalé vedení země v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem si loni v prosinci vyjednalo finanční pomoc ve výši 15 miliard dolarů od Ruska (čtěte víc). Moskva ale poslala jen tři miliardy, poté čerpání úvěru přerušila kvůli eskalaci nepokojů a politické nestabilitě. Ukrajina proto nyní hledá podporu na Západě.