Pazderka o Ukrajině ze všech stran: Není snadné být objektivní

Praha - Ukrajince do ulic přivedl Janukovyčův režim srovnatelný s dobou normalizace v 80. letech v Československu, myslí si zpravodaj a přímý účastník kyjevských protestů Josef Pazderka, který odpovídal na chatu ČT. Otázkou je také to, zda protestující na Majdanu opravdu reprezentují názor ukrajinské společnosti, podle Pazderky je ale zbytečně přeceňován vliv radikálů na protesty, které spíše představují neochotu mladé generace smířit se s neúnosným fungováním státu. Co naopak podle Pazderky nelze podceňovat, je vliv Ruska, pro které je udržení vlivu na Ukrajině strategicky zásadní. Přesto Pazderka věří, že Ukrajina nakonec zůstane jednotná. Celý chat s Josefem Pazderkou si můžete přečíst zde.

Co přivedlo Ukrajince do ulic?

Podle Josefa Pazderky začal Janukovyčův režim v mnoha rysech připomínat československou normalizaci v osmdesátých letech. „Čím víc sahal k apelu na zákony a legitimní volby, tím víc bylo jasné, že skutečnou legitimitu už mezi lidmi dávno ztratil. Kvůli obří korupci, ovládnutí soudnictví, nerespektování základních demokratických pravidel a podobně. Opuletní Janykovyčova rezidence v Mežihyrje za miliardy z naprosto neznámých peněz, na nelegitimním pozemku a s absolutním utajením je toho nejlepším důkazem,“ vysvětlil Pazderka.

„Obyčejní občané Ukrajiny si podle mě především uvědomují, že nic v životě není zadarmo a že pro zlepšení své situace budou muset něco udělat. A že to bude třeba i bolet, aby jednou bylo líp. Podle svých aktuálních politických názorů se snaží situaci někam posunout. Kam to bude, zůstává otevřené.“

Nahrávám video

Ukrajinská politická krize šla podle Pazderky týdny vyřešit absolutně bez násilí. Záleželo přitom na rozhodnutí Viktora Janukovyče potrestat v listopadu nebo prosinci policisty odpovědné za brutální policejní zásah proti studentům. „On to neudělal a teď se strašně diví,“ řekl Pazderka s tím, že existuje čím dál větší skupina mladších a vzdělanějších Ukrajinců, kterým už současný politický model nevyhovuje a hledají k němu alternativu.

Jakou reálnou část ukrajinského veřejného mínění představuje Euromajdan?

Základem Majdanu jsou občanská hnutí, která chtějí hlavně změnu politického systému - méně korupce, více transparentnosti, více kontaktu s politiky a jejich odpovědnost za politické kroky. „Tento nárok mají na všechny politiky, nejen na bývalé příznivce Janukovyče,“ upozornil Pazderka s tím, že pokud jejich nároky nedokáže splnit opozice, budou lidé na Majdanu nadále protestovat.

Pazderka k budoucí roli Julie Tymošenkové:

„Velká část lidí na Majdanu pochopila, že je ženou minulosti. Její osvobození vítám a považuji za správné, přeji jí taky brzké uzdravení, pevně ale věřím, že kvůli budoucnosti Ukrajiny svůj vliv na politiku země postupně omezí. Byť tomu moc nevěřím.“

(Více čtěte zde)

A jaká je role extremistů?

Častým argumentem proti podpoře protestujících na Majdanu je i českém prostředí podezření, že protesty ovládají členové různých extremistických skupin, například neonacisté. „Divím se, že skáčete na špek ruské propagandě, která vám Majdan předestírá jako nácky, radikály a xenofoby. Náckové nikdy nehráli na Majdanu rozhodující roli,“ reaguje na to Pazderka a dokumentuje svá slova tím, že aktivit opozičního Majdanu se aktivně účastní židovská komunita v Kyjevě.

Zároveň ale připouští, že se kyjevských demonstrací účastnili extremisté, kteří konflikt záměrně eskalovali. „Je to velmi nepřehledné, část byli provokatéři, část lidi, kteří se prostě dali situací strhnout k násilí. V prosinci ještě nebyli, v lednu jich začalo přibývat. Pro mě ale základ Majdanu nikdy netvořili,“ řekl Pazderka.

Pazderka také připouští útoky na policisty Berkrutu, které ale považuje za důsledek předchozího vývoje. „Mrzí mě to, neschvaluji to, ale vnímám události v čase. Na počátku byl pokojný studentský protest a žádost o potrestání brutálního policejního zásahu proti němu. Když neslyšíte a nevnímáte realitu, začne se situace radikalizovat a jejím výsledkem je násilí všude. Přesto trvám na tom, že incidenty z opoziční strany jsou neúměrné násilí, které donedávna předváděly policejní jednotky a že základ opozičního Majdanu o násilí nestál a nestojí,“ řekl.

Jak vidí Pazderka budoucnost Ukrajiny?

Přestože v blízké budoucnosti vidí Josef Pazderka na Ukrajině riziko vypuknutí ozbrojených konfliktů, do budoucna věří v mírové řešení, legitimní volby a snad i jednotnou Ukrajinu. „Zájem o celistvost Ukrajiny mají podle mého názoru lidé na západě i východě země, jen si ji možná představují jinak,“ uvedl. Ve snaze o jednotnou Ukrajinu sází Pazderka také na vliv ukrajinských oligarchů, pro něž je zachování celistvé Ukrajiny absolutní ekonomickou prioritou.

„Pevně věřím, že situaci se podaří stabilizovat a dojde postupně k předčasným prezidentským a parlamentním volbám, které potvrdí nový rozklad sil na Ukrajině,“ řekl Pazderka s tím, že hodně bude záležet také na lídrech, jejich prozíravém chování a taky na vlivu Ruska, která se bude snažit situaci maximálně destabilizovat.

Jaký je vliv Ruska?

Vladimír Putin podle Pazderky udělá vše pro to, aby získal Ukrajinu zpět do sféry svého vlivu. „Pro Vladimira Putina je dění na Ukrajině bezprostřední ohrožení jeho režimu, jeho stylu vlády,“ myslí si Pazderka.

Ruská hra o Ukrajinu

„Scénář bude naprosto totožný s nedávným rusko-gruzínským konfliktem. Rád bych připomněl, že Rusko nezná strategii win-win, i přes ujištění, že může své ekonomické zájmy na Ukrajině uchránit i při rostoucím vlivu proevropské ukrajinské společnosti, bude tedy usilovat o absolutní vliv. Všemi prostředky. A západní společenství bude klasicky váhat a lavírovat.“

Současná situace na Krymu je podle Pazderky předehrou a testem toho, co by mohlo pokračovat dál i jinde na východě Ukrajiny. Na Krymu podle něj jde o provokaci separatistů s výraznou podporou Ruska, a pokud ukrajinská vláda situaci nedokáže zvládnout, o část Krymu přijde. „Ruská menšina na Krymu je silná, ale v nastalé situaci je, myslím, spíše loutkou a záminkou v zahraničně politické hře o Ukrajinu,“ uvedl Pazderka. (Více čtěte zde)

Jakou roli sehraje Evropská unie?

Pro EU je Ukrajina podle Pazderky velkým testem. „A je velkým testem pro nás všechny. Zda naše pozornost téhle důležité zemi nespadne po pár týdnech. Moc bych si to přál,“ řekl Pazderka, podle něhož by EU měla být v případě Ukrajiny aktivní jak politicky, tak i ekonomicky. Zároveň ale upozornil na to, že unie je kompromisním hlasem členských států, takže je vždy ze své podstaty pomalejší a opatrnější. „Pevně ale doufám, že politikům v EU dojde aspoň vážnost situace na Ukrajině,“ řekl Pazderka. (Více čtěte zde)

Je těžké zůstat objektivní?

"Je těžké zůstat objektivní, ale i přesto se o to maximálně snažíme. Nabízeli jsme i názory z druhé strany, neustále se snažíme popisovat realitu v její úplnosti. Jsme limitováni časem, energií, možnostmi menší televize, ale je to naše priorita. V takto vypjatých a emocionálních momentech bude ale vždycky řadě lidí něco chybět, to je přirozené a věřte mi, že s tím zápasí všechna média."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán. SAE hlásí dva zasažené tankery

Armáda USA v pondělí pozdě večer SELČ oznámila, že podniká další vlnu úderů proti Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v pevninském přístavním městě Bandar Abbás a také na ostrově Kíš v Perském zálivu. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Mehr výbuchy otřásly i ostrovem Kešm v Hormuzském průlivu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí také Bahrajn a Irák.
00:31Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoK útokům na německé vlaky se přihlásili levicoví extremisté

Ke žhářským útokům na německé železnici se přihlásilo radikálně levicové Komando Angry Birds. Vlaky mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem nejezdily od pátečního dopoledne do sobotního večera. Úřady událost vyšetřují jako možnou sabotáž. Zajistit stoprocentní ochranu je podle odborníků nemožné.
před 4 hhodinami

Devět evropských zemí založilo s Ukrajinou koalici antibalistické obrany

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy USA podaly žalobu kvůli fúzi mediálních firem Warner a Paramount

Skupina dvanácti států USA v čele s Kalifornií podala žalobu s cílem zablokovat převzetí americké mediální firmy Warner Bros. Discovery domácím konkurentem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Tvrdí, že spojení podniků omezí konkurenci v distribuci filmů a v kabelové televizi. Informují o tom agentury.
před 5 hhodinami

Maďarští poslanci schválili ústavní dodatek umožňující odvolání prezidenta

Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta. Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Magyar už po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidenta vyzval, aby odstoupil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Agent ICE zastřelil v Maine muže za volantem, píše AP

Agent amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zastřelil ve městě Biddeford v americkém státě Maine muže za volantem, píše agentura AP. O střelbě předtím informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau. Podle skupiny na ochranu práv přistěhovalců byl zastřelen 26letý Kolumbijec.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský opoziční politik Naděždin tvrdí, že ho zatkla policie

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb. Později ale podle agentury Reuters uvedl, že byl propuštěn a 17. července se má dostavit k soudu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.