Pazderka o Ukrajině ze všech stran: Není snadné být objektivní

Praha - Ukrajince do ulic přivedl Janukovyčův režim srovnatelný s dobou normalizace v 80. letech v Československu, myslí si zpravodaj a přímý účastník kyjevských protestů Josef Pazderka, který odpovídal na chatu ČT. Otázkou je také to, zda protestující na Majdanu opravdu reprezentují názor ukrajinské společnosti, podle Pazderky je ale zbytečně přeceňován vliv radikálů na protesty, které spíše představují neochotu mladé generace smířit se s neúnosným fungováním státu. Co naopak podle Pazderky nelze podceňovat, je vliv Ruska, pro které je udržení vlivu na Ukrajině strategicky zásadní. Přesto Pazderka věří, že Ukrajina nakonec zůstane jednotná. Celý chat s Josefem Pazderkou si můžete přečíst zde.

Co přivedlo Ukrajince do ulic?

Podle Josefa Pazderky začal Janukovyčův režim v mnoha rysech připomínat československou normalizaci v osmdesátých letech. „Čím víc sahal k apelu na zákony a legitimní volby, tím víc bylo jasné, že skutečnou legitimitu už mezi lidmi dávno ztratil. Kvůli obří korupci, ovládnutí soudnictví, nerespektování základních demokratických pravidel a podobně. Opuletní Janykovyčova rezidence v Mežihyrje za miliardy z naprosto neznámých peněz, na nelegitimním pozemku a s absolutním utajením je toho nejlepším důkazem,“ vysvětlil Pazderka.

„Obyčejní občané Ukrajiny si podle mě především uvědomují, že nic v životě není zadarmo a že pro zlepšení své situace budou muset něco udělat. A že to bude třeba i bolet, aby jednou bylo líp. Podle svých aktuálních politických názorů se snaží situaci někam posunout. Kam to bude, zůstává otevřené.“

Nahrávám video

Ukrajinská politická krize šla podle Pazderky týdny vyřešit absolutně bez násilí. Záleželo přitom na rozhodnutí Viktora Janukovyče potrestat v listopadu nebo prosinci policisty odpovědné za brutální policejní zásah proti studentům. „On to neudělal a teď se strašně diví,“ řekl Pazderka s tím, že existuje čím dál větší skupina mladších a vzdělanějších Ukrajinců, kterým už současný politický model nevyhovuje a hledají k němu alternativu.

Jakou reálnou část ukrajinského veřejného mínění představuje Euromajdan?

Základem Majdanu jsou občanská hnutí, která chtějí hlavně změnu politického systému - méně korupce, více transparentnosti, více kontaktu s politiky a jejich odpovědnost za politické kroky. „Tento nárok mají na všechny politiky, nejen na bývalé příznivce Janukovyče,“ upozornil Pazderka s tím, že pokud jejich nároky nedokáže splnit opozice, budou lidé na Majdanu nadále protestovat.

Pazderka k budoucí roli Julie Tymošenkové:

„Velká část lidí na Majdanu pochopila, že je ženou minulosti. Její osvobození vítám a považuji za správné, přeji jí taky brzké uzdravení, pevně ale věřím, že kvůli budoucnosti Ukrajiny svůj vliv na politiku země postupně omezí. Byť tomu moc nevěřím.“

(Více čtěte zde)

A jaká je role extremistů?

Častým argumentem proti podpoře protestujících na Majdanu je i českém prostředí podezření, že protesty ovládají členové různých extremistických skupin, například neonacisté. „Divím se, že skáčete na špek ruské propagandě, která vám Majdan předestírá jako nácky, radikály a xenofoby. Náckové nikdy nehráli na Majdanu rozhodující roli,“ reaguje na to Pazderka a dokumentuje svá slova tím, že aktivit opozičního Majdanu se aktivně účastní židovská komunita v Kyjevě.

Zároveň ale připouští, že se kyjevských demonstrací účastnili extremisté, kteří konflikt záměrně eskalovali. „Je to velmi nepřehledné, část byli provokatéři, část lidi, kteří se prostě dali situací strhnout k násilí. V prosinci ještě nebyli, v lednu jich začalo přibývat. Pro mě ale základ Majdanu nikdy netvořili,“ řekl Pazderka.

Pazderka také připouští útoky na policisty Berkrutu, které ale považuje za důsledek předchozího vývoje. „Mrzí mě to, neschvaluji to, ale vnímám události v čase. Na počátku byl pokojný studentský protest a žádost o potrestání brutálního policejního zásahu proti němu. Když neslyšíte a nevnímáte realitu, začne se situace radikalizovat a jejím výsledkem je násilí všude. Přesto trvám na tom, že incidenty z opoziční strany jsou neúměrné násilí, které donedávna předváděly policejní jednotky a že základ opozičního Majdanu o násilí nestál a nestojí,“ řekl.

Jak vidí Pazderka budoucnost Ukrajiny?

Přestože v blízké budoucnosti vidí Josef Pazderka na Ukrajině riziko vypuknutí ozbrojených konfliktů, do budoucna věří v mírové řešení, legitimní volby a snad i jednotnou Ukrajinu. „Zájem o celistvost Ukrajiny mají podle mého názoru lidé na západě i východě země, jen si ji možná představují jinak,“ uvedl. Ve snaze o jednotnou Ukrajinu sází Pazderka také na vliv ukrajinských oligarchů, pro něž je zachování celistvé Ukrajiny absolutní ekonomickou prioritou.

„Pevně věřím, že situaci se podaří stabilizovat a dojde postupně k předčasným prezidentským a parlamentním volbám, které potvrdí nový rozklad sil na Ukrajině,“ řekl Pazderka s tím, že hodně bude záležet také na lídrech, jejich prozíravém chování a taky na vlivu Ruska, která se bude snažit situaci maximálně destabilizovat.

Jaký je vliv Ruska?

Vladimír Putin podle Pazderky udělá vše pro to, aby získal Ukrajinu zpět do sféry svého vlivu. „Pro Vladimira Putina je dění na Ukrajině bezprostřední ohrožení jeho režimu, jeho stylu vlády,“ myslí si Pazderka.

Ruská hra o Ukrajinu

„Scénář bude naprosto totožný s nedávným rusko-gruzínským konfliktem. Rád bych připomněl, že Rusko nezná strategii win-win, i přes ujištění, že může své ekonomické zájmy na Ukrajině uchránit i při rostoucím vlivu proevropské ukrajinské společnosti, bude tedy usilovat o absolutní vliv. Všemi prostředky. A západní společenství bude klasicky váhat a lavírovat.“

Současná situace na Krymu je podle Pazderky předehrou a testem toho, co by mohlo pokračovat dál i jinde na východě Ukrajiny. Na Krymu podle něj jde o provokaci separatistů s výraznou podporou Ruska, a pokud ukrajinská vláda situaci nedokáže zvládnout, o část Krymu přijde. „Ruská menšina na Krymu je silná, ale v nastalé situaci je, myslím, spíše loutkou a záminkou v zahraničně politické hře o Ukrajinu,“ uvedl Pazderka. (Více čtěte zde)

Jakou roli sehraje Evropská unie?

Pro EU je Ukrajina podle Pazderky velkým testem. „A je velkým testem pro nás všechny. Zda naše pozornost téhle důležité zemi nespadne po pár týdnech. Moc bych si to přál,“ řekl Pazderka, podle něhož by EU měla být v případě Ukrajiny aktivní jak politicky, tak i ekonomicky. Zároveň ale upozornil na to, že unie je kompromisním hlasem členských států, takže je vždy ze své podstaty pomalejší a opatrnější. „Pevně ale doufám, že politikům v EU dojde aspoň vážnost situace na Ukrajině,“ řekl Pazderka. (Více čtěte zde)

Je těžké zůstat objektivní?

"Je těžké zůstat objektivní, ale i přesto se o to maximálně snažíme. Nabízeli jsme i názory z druhé strany, neustále se snažíme popisovat realitu v její úplnosti. Jsme limitováni časem, energií, možnostmi menší televize, ale je to naše priorita. V takto vypjatých a emocionálních momentech bude ale vždycky řadě lidí něco chybět, to je přirozené a věřte mi, že s tím zápasí všechna média."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 22 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.