Moskva - Dvě členky Pussy Riot vyšly díky amnestii z vězení. Do konce dvouletého trestu za protiputinovskou píseň v moskevském chrámu zbývalo Naděždě Tolokonnikovové i Mariji Aljochinové čtvrt roku. Propuštění proto označily za propagandu. Ženy vyjádřily odhodlání pokračovat v boji proti politickým poměrům v Rusku. Okamžitě tak vyzvaly k bojkotu zimní olympiády, která se v únoru uskuteční v Soči na jihu Ruska.
Pětadvacetiletá Aljochinová si ve vězeňském táboře IK-2 v Nižném Novgorodu odpykávala dvouletý trest za předvolební výtržnost v pravoslavném chrámu. Po svém propuštění se setkala se svými obhájci a s ochránci lidských práv z humanitární organizace Výbor proti mučení. Čtyřiadvacetiletá Tolokonnikovová si dvouletý trest odpykávala v sibiřském Krasnojarsku. Po dlouhé protestní hladovce byla hospitalizována v krasnojarské vězeňské nemocnici pro tuberkulózní pacienty, její zdravotní stav je ale údajně už dobrý. Oběma by trest vypršel v březnu.
Aljochinová v prvním rozhovoru po propuštění televizní stanici Dožď řekla, že nynější prezidentská amnestie není ničím jiným než propagandistickým tahem Kremlu. Ona osobně by se prý nejraději osvobození zřekla. „Kdyby bylo možné amnestii odmítnout, udělala bych to. (…) Nepovažuju tuto amnestii za humanitární akt, je to propaganda.“ Svého demonstrativního činu v moskevském kostele nelituje. „Dozpívaly bychom to do konce, píseň je třeba vyslechnout celou, nejen jednu sloku,“ odpověděla na dotaz novinářů, zda by svůj skutek zopakovala.
Marija Aljochinová po propuštění:
„Chtěla jsem amnestii odmítnout, ale vězení dostalo příkaz; to je důvod, proč mě vzali sem. Teď se chci setkat s lidskoprávními aktivisty. Chtěla bych se zabývat vězeňskou problematikou a chci se angažovat v oblasti lidských práv.“
Naděžda Tolokonnikovová po propuštění:
„S odchodem z vězení pro mě teprve všechno začíná. Hranice mezi svobodou a nesvobodou je v Rusku úzká, žijeme v autoritářském státě. Po osvobození na mně leží odpovědnost za ty, kdo ve vězení zůstávají.“
Pussy Riot neskončily
Skupina Pussy Riot, jejíž dvě členky z kostela při „punkové modlitbě“ loni stačily utéct a trestu se vyhnuly, se podle Aljochinové znovu sejde a poradí se, co dál. „Kapela samozřejmě existuje dál,“ ujistila novináře Aljochinová. Pohublá, ale bojovně naladěná Tolokonnikovová při odchodu z krasnojarského vězení skandovala „Rusko bez Putina“.
Aljochinová a Tolokonnikovová ve svých prvních vyjádřeních potvrdily, že se chtějí sejít a společně založit organizaci na ochranu vězněných. Obě potvrdily, že mají pocit odpovědnosti a povinnosti vůči těm, kdo zůstali za branami vězení. „Vyzývám k bojkotu (olympiády). Vyzývám (Západ), aby neustupoval kvůli dodávkám ropy a plynu z Ruska,“ prohlásila Tolokonnikovová. Ve vězení 'jsem uviděla totalitní mašinerii' a pochopila, že je to vlastně 'model ruského státu', a tak 'vězeňský tábor a vězení jsou tváří země'."
Kampaň za bojkot olympiády vedou už některé skupiny ochránců lidských práv, pobouřených hlavně ruským zákonem zakazujícím „propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými“, v čemž vidí nástroj použitelný proti právům gayů a lesbiček.
Bohorodičko, vyžeň Putina
Pussy Riot se proslavily loni v únoru svou punkovou modlitbou „Bohorodičko, vyžeň Putina“ v hlavním moskevském chrámu Krista Spasitele, kterou chtěly upozornit na rostoucí vliv pravoslavné církve na politiku Kremlu. Tři dopadené členky kapely byly odsouzeny za výtržnost na dva roky, Jekatěrině Samucevičové však byl trest změněn na podmíněný.
Sám Putin před dvěma dny prohlásil, že amnestie pro členky Pussy Riot je spjata výlučně s humanitárními důvody a neznamená přehodnocení jejich činu. Aljochinová a Tolokonnikovová jsou matkami malých dětí. Ruská vězeňská správa připravuje propuštění stovek amnestovaných vězňů. Očekává se také ukončení trestního stíhání aktivistů Greenpeace, kteří protestovali proti těžbě ropy v Arktidě. S amnestií ale řada Rusů nesouhlasí.
Žalobu odsouzených členek Pussy Riot na ruský stát dnes přijal k posouzení Evropský soud pro lidská práva. Advokáti rockerek v již dříve podané žalobě žádají, aby soud Rusko uznal vinným z potlačování svobody projevu, z omezování osobní svobody, z mučení a omezování práva na spravedlivý soud. Štrasburský soud žalobu přijal a zároveň sestavil sedm otázek, které má ruská justice zodpovědět.
Ruská církev nabízí punkerkám dialog
Ruská pravoslavná církev dnes nabídla členkám Pussy Riot dialog. Jejich čin v moskevském chrámu Krista spasitele byl sice přímo namířen proti rostoucímu politickému vlivu pravoslavných popů, církev nicméně chová naději, že názory dívek „prošly vývojem“. Podle mluvčího moskevského patriarchátu jsou duchovní připraveni s Aljochinovou a Tolokonnikovovou o jejich postojích diskutovat. „Jsme připraveni k dialogu. Nikomu ho ale vnucovat nebudeme,“ řekl dnes ruským novinářům mluvčí patriarchátu Vsevolod Čaplin. K určitému kontaktu podle něj došlo už během věznění obou dívek - několik vzkazů si prý vyměnili přes advokáty, Aljochinová se na vedení církve obrátila i dopisem. „K radikální změně jejich názorů ale dialog zatím nevedl,“ připustil Čaplin.
- 21. února 2012 - Pět členek punkové skupiny Pussy Riot (založena v říjnu 2011, bojuje za rovnoprávnost pohlaví, kritizuje Kreml a vládu a hájí například práva homosexuálů) proniklo do moskevského chrámu Krista Spasitele. Tam zazpívaly punkovou modlitbu „Bohorodičko, vyžeň Putina“, aby tak protestovaly proti výzvám hlavy pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, hlasovat pro favorita prezidentských voleb Vladimira Putina. Představení ukončila chrámová ochranka.
- 3. března 2012 - Policie zatkla dvě členky skupiny, jež vystoupily v chrámu - Naděždu Tolokonnikovovou a Mariju Aljochinovou. Vyšetřovatelé je obvinili z výtržnictví spáchaného organizovanou skupinou z důvodů náboženské nenávisti. Třetí účinkující Jekatěrina Samucevičová byla zatčena 16. března. Mladým ženám hrozilo až sedm let vězení. Jejich akce vyvolala pobouření věřících, ale i solidaritu liberálních Rusů a mnoho akcí v zahraničí.
- 30. července 2012 - U moskevského obvodního soudu začal proces, v jehož úvodu se obžalované omluvily věřícím.
- 8. srpna 2012 - Závěrečná vystoupení obžalovaných vyzněla jako obžaloba Putinova režimu a také špiček církve. Žalobce navrhl trest tři roky vězení.
- 17. srpna 2012 - Soud udělil ženám dvouletý trest vězení. Rozsudek vyvolal pobouření u části Rusů i v zahraničí.
- 7. října 2012 - Prezident Putin řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.
- 10. října 2012 - Odvolací soud zmírnil Samucevičové trest na podmíněný, Tolokonnikovové a Aljochinové dva roky „natvrdo“ potvrdil.
- 18. října 2012 - Moskevský soud nevyhověl žádosti obhájců, aby dvěma odsouzeným, jež mají malé děti, odložil nástup k výkonu trestu, než jejich děti dosáhnou čtrnácti let věku. Obě skončily v trestaneckých koloniích - v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 km východně od Moskvy.
- Březen-květen 2013 – Soud zamítl Aljochinové i Tolokonnikovové žádosti o podmínečné propuštění; v květnu odvolací soud zamítl žádost obhájců vězněných mladých žen na zrušení rozsudku.
- 22. května - Aljochinová zahájila na protest proti poměrům ve věznici hladovku, kterou ukončila po 11 dnech.
- 23. září 2013 - Tolokonnikovová zahájila hladovku proti podmínkám ve věznici a údajným výhrůžkám smrtí.
- 1. října 2013 - Putinova komise pro lidská práva potvrdila oprávněnost stížnosti Tolokonnikovové na podmínky ve věznici. Ta přerušila hladovku po slibu, že bude přemístěna. V listopadu byla převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.
- 10. prosince 2013 - Ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský městský soud musí případ Pussy Riot znovu otevřít. Soudci prý mimo jiné nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy činu a nezabývali se možností odkladu trestu.
- 18. prosince 2013 - Státní duma potvrdila prezidentskou amnestii k 20. výročí ruské ústavy.
- 23. prosince 2013 - Tolokonnikovová a Aljochinová byly propuštěny; původně měly vyjít na svobodu v březnu 2014.
