Americké a čínské společnosti podepsaly během návštěvy prezidenta Donalda Trumpa v Číně dohody v hodnotě více než 250 miliard dolarů (5,5 bilionu korun). Oznámil to čínský ministr obchodu Čung Šan, podle kterého je to „skutečný zázrak“. Zpravodajské agentury však upozornily, že ne všechny dohody jsou závazné, a podle serveru BBC mohly být některé z nich uzavřeny už dříve a zvěřejněny až u příležitosti Trumpovy návštěvy.
Některé z podepsaných dohod jsou pouze rámcovými dohodami nebo předběžným prohlášením záměru. Jsou mezi nimi dohody o prodeji čipů, motorů pro letadla či automobilových součástek z USA, ale také o spolupráci při těžbě plynu. Jejich cílem je potlačit stížnosti ze zahraničí na čínskou obchodní politiku.
„Trapný“ americký deficit
Komentáře Donalda Trumpa k obchodu s Čínou přitom byly vesměs velmi kritické. „Obchodní deficit Spojených států s Čínou je trapný a příšerný,“ nechal se slyšet. Trump čínské obchodní praktiky ostře kritizoval ještě jako republikánský kandidát a hrozil, že s nástupem do úřadu tvrdě zakročí.
V předvolební kampani opakovaně označoval Čínu za měnového manipulátora a kritizoval Peking, že devalvací své měny snižuje šance amerických firem konkurovat čínským výrobkům. Hrozil také, že zavede na čínské zboží clo ve výši až 45 procent, pokud Číňané nezmění své praktiky.
Nyní se v Číně znovu pozastavil nad „nespravedlivými obchodními praktikami Pekingu“, překvapivě ale dodal, že za to Čínu neodsuzuje a že hlavní vinu nesou předchozí americké vlády. „Neodsuzuji Čínu, koneckonců, kdo může odsuzovat nějakou zemi za to, že se snaží využít druhé země, když je to ve prospěch jejích občanů,“ prohlásil Trump.
Čínská státní televize uvedla, že americký výrobce Boeing podepsal v Číně komerční dohody za 37 miliard amerických dolarů. Firmy v čipovém průmyslu pak uzavřely dohody v hodnotě čtyři miliardy a americký průmyslový konglomerát General Electric podepsal tři komerční dohody v celkové hodnotě 3,5 miliardy dolarů.
Čínská státní ropná firma Sinopec, Bank of China, čínský státní fond China Investment, Alaska Gasline Development (AGDC) a stát Aljaška se pak dohodly na spolupráci při rozvoji sektoru zkapalněného zemního plynu. Dohoda zahrnuje investici ve výši až 43 miliard dolarů, vytvoření až 12 000 pracovních míst v USA, snížení obchodního deficitu mezi USA a Asií o deset miliard dolarů ročně a poskytne Číně čistou energii, uvedla agentura AP.
Problém s KLDR může vyřešit právě Peking, věří Trump
Trump, který je na návštěvě Pekingu druhým dnem, opakovaně zahrnul čínského prezidenta Si Ťin-pchinga chválou a označil ho za „mimořádného člověka“.
Všechny strany se musejí podle něj spojit, aby zastavily vyzbrojování a financování severokorejského režimu. Spojené státy a Čína se přitom shodly, že při řešení krize na Korejském poloostrově se vyhnou krokům, které v minulosti neuspěly.
„Čína dokáže tento problém rychle a snadno vyřešit,“ podotkl Trump k severokorejské otázce, přičemž současně Pekingu poděkoval za dosavadní úsilí. K pomoci při řešení krize vyzval také Rusko.
Si Ťin-pching zopakoval, že Čína bude nadále usilovat o denuklearizaci Korejského poloostrova: „Jsme odhodláni dosáhnout řešení této otázky prostřednictvím dialogu.“
Čína je hlavním obchodním partnerem KLDR, na jejím zahraničním obchodu se podílí zhruba 90 procenty. USA a jejich spojenci požadují, aby Peking v souladu se sankcemi Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR omezil vývoz ropy do Severní Koreje a dovoz severokorejského uhlí. Čína by měla rovněž omezit severokorejské finanční transakce vedené přes čínské banky a nezaměstnávat severokorejské dělníky.
Trump Peking ujistil, že bude ctít politiku jedné Číny
Trump na návštěvě v Pekingu také ujistil Si Ťin-pchinga, že USA budou respektovat politiku jedné Číny. Po schůzce obou představitelů o tom informovala agentura Nová Čína. Loni v prosinci Trump vyvolal v Číně pobouření, když přijal telefonát tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen, která mu gratulovala ke zvolení. Šlo o první takový kontakt od konce 70. let.
Jak uvedla agentura Reuters, Trump podle očekávání v dnešním jednání se svým čínským protějškem příliš nezdůrazňoval ožehavá témata, jako je otázka Tchaj-wanu či územní spory v Jihočínském moři. S prezidentem Si Ťin-pchingem hovořil zejména o severokorejských zbrojních programech a o bilaterálním obchodu.
