Německo schválilo zákon na pokutování sociálních sítí

Německý Spolkový sněm schválil návrh zákona, podle něhož sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude hrozit pokuta až 50 milionů eur (1,31 miliardy korun). Norma má řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.

„Svoboda vyjadřování má v naší živé demokracii obrovský význam. I urážlivá a odpudivá vyjádření a dokonce i lež mohou spadat pod svobodu slova. Svoboda vyjadřování ale končí tam, kde začíná trestní právo,“ řekl už dříve ke svému návrhu ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD), podle něhož tato svoboda nekryje podněcování k nenávisti nebo pomluvy.

Dosavadní snahy provozovatelů sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, nebyly podle Maase v tomto ohledu dostatečné. Facebook podle něj maže 39 procent protiprávního obsahu, který mu nahlásí uživatelé, Twitter dokonce pouhé jedno procento. Že to jde i jinak, dokazuje podle ministra spravedlnosti společnost Google, která na platformě YouTube maže 90 procent videí, která porušují německé zákony.

Schválený návrh počítá s tím, že sociální sítě budou muset dodržovat závazné standardy. Ty mají všem uživatelům umožnit jednoduše a kdykoli nahlásit obsah, který je v rozporu se zákonem.

Sociální sítě musí takové stížnosti okamžitě přezkoumat a zjevně protiprávní příspěvky do 24 hodin smazat. V nejasných případech mají na posouzení sedm dní, výjimečně i více. Sociální sítě mají také možnost nechat sporné případy posoudit speciální platformu, kterou mohou společně zřídit.

Firmám, které se pravidly nebudou řídit, hrozí dvojí trest. Jednak pokuta až pět milionů eur (131 milionů korun) pro osobu zodpovědnou za vyřizování stížností na protiprávní obsah, jednak pokuta až 50 milionů eur pro celou společnost. Každá sociální síť, ať už je její sídlo v jakékoli zemi, přitom bude muset mít v Německu zodpovědnou osobu, na níž se bude možné obrátit.

Kritici zákona, podle něhož se firmy musí řídit od 1. ledna příštího roku, se obávají, že povede k přehnanému mazání příspěvků na sociálních sítích, což by podle nich mohlo ohrozit svobodu slova. Není proto vyloučena stížnost k ústavnímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V islandském referendu zatím těsně vede obnovení přístupových jednání s EU

Po sečtení zhruba 87 tisíc hlasů v islandském referendu o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie je zatím 51,2 procenta hlasů pro a 48,8 procenta proti, uvedlo veřejnoprávní médium RÚV. Volební místnosti se uzavřely s úderem půlnoci SELČ (22:00 místního času).
před 1 hhodinou

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
před 1 hhodinou

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 5 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.