Na světě žije přes 45 milionů moderních otroků. Trpí i v Česku

Nadace Walk Free Foundation (WFF) vydala novou zprávu o stavu moderního otroctví. Odhaduje, že se týká 45,8 milionů lidí po celém světě, což je skoro o třetinu více, než se doposud předpokládalo. Nejvíce otroků žije v Indii, podíl zotročeného obyvatelstva je nejvyšší v KLDR. V rámci Evropské unie patří k nejhorším zemím Česká republika.

„Musíme si přestat myslet, že otroctví je věcí minulosti,“ napsala WWF ve vyjádření k nové zprávě pro americkou stanici CNN. „Vlastní podstata moderního otroctví spočívá v tom, že je utajované a skryté, což ale neznamená, že neexistuje,“ upozorňuje nadace.

Otroctví WFF definuje jako „situaci zneužití, kterou osoba nemůže odmítnout či opustit z důvodu hrozby, násilí, donucení, zneužití moci nebo podvodu.“ Je zakázané téměř ve všech zemích světa, děje se však v každé. 

Častěji jsou zotročeny ženy a dívky, každá třetí zaznamenaná oběť je ještě dítě. Nezřídka se lidé stávají otroky již v pěti letech života. Většina otroků je zneužívána někým, koho dobře znají a komu důvěřují.

Sedmdesát procent moderních otroků je využíváno k nucené práci. Ta přispívá k produkci minimálně 136 různých komodit v 74 zemích světa. WFF odhaduje, že otroctví generuje 150 miliard dolarů ročně.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výsledky získala WFF na základě průzkumů a statistického modelování. Jen v Indii žije bezmála 20 milionů lidí v otroctví, v poměru na počet obyvatel jich je ale nejvíc v Severní Koreji. Podle nadace je ve východoasijském totalitárním státě zotročeno 4,37 procent obyvatelstva, tedy skoro každý dvacátý.

„Přestože je obtížné informace o Severní Koreji ověřit, existují všudypřítomné důkazy, že obyvatelé podléhají státem sankcionované nucené práci, jako političtí vězni i jako pracovníci na zahraničních kontraktech,“ tvrdí organizace. „Musíme dát najevo, že otroctví nebudeme tolerovat a když je součástí režimu, neměli bychom s ním obchodovat,“ soudí zakladatel nadace Andrew Forrest.

V Česku je skoro dvakrát víc otroků než na Slovensku

Asi 58 procent všech otroků žije v Indii, Číně, Pákistánu, Bangladéši a Uzbekistánu. Největší podíl zotročeného obyvatelstva mají po KLDR Uzbekistán, Kambodža, Indie a Katar. Režimy, které proti modernímu otroctví zakročují nejméně, jsou kromě Severní Koreji Írán, Eritrea, Rovníková Guinea a Hong Kong.

Naopak vlády v Nizozemsku, Spojených státech, Británii, Švédsku a Austrálii WFF za boj proti otrokářství pochválila. V Evropě je nejvíce otroků v Makedonii (0,64 procenta populace), následuje Turecko, Polsko, Bosna a Hercegovina, Rumunsko, Řecko a Česká republika (0,404 procenta). Pro srovnání – na Slovensku žije v moderním otroctví 0,228 procenta obyvatel. 

V Evropě coby regionu je otroctví rozšířeno nejméně, podle organizace je ale hlavním zdrojem a destinací nucené práce a sexuálního zneužívání. Forrest proto západní vůdce vyzývá k činu. „Nejedná se o AIDS nebo malárii. Otroctví jsme způsobili sami, a protože jde o podmínky lidí, můžeme je napravit,“ apeluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...