Soudkyně odklepla částečné vyklizení uprchlické kolonie Džungle v Calais

Francouzská soudkyně Valerie Quemenerová souhlasí se záměrem úřadů nechat částečně vyklidit nouzovou migrantskou kolonii zvanou Džungle u francouzského města Calais. Soudkyně rozhodla na základě výslechů obou stran sporu, jimiž jsou francouzské úřady na straně jedné a obyvatelé kolonie a aktivisté na straně druhé.

V Calais se už několik let hromadí lidé, kteří se chtějí ilegálně dostat do Británie. Loni se situace vyhrotila, úřady obehnaly tamní přístav a tunel pod Lamanšským průlivem ostnatým drátem a vyslaly tam stovky policistů.

Podle soudu nemohou úřady jižní část kolonie srovnat se zemí úplně. Zůstat musí společné prostory jako školy nebo modlitebny. Úřady původně nařídily vyklizení prostoru do úterního večera tento týden, ale bylo třeba počkat na soudní rozhodnutí. Soud vynesení verdiktu v citlivé záležitosti v úterý odložil.

V příštích dnech se nic zásadního měnit nebude. Místní prefektura se nechala slyšet, že vystěhování není otázkou nastávajících dní. Nehodlá ani proti uprchlíkům použít sílu. Bude se je snažit s pomocí nevládních organizací přesvědčovat tak, jak to dělala dosud.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT ve Francii

Životní podmínky v tamním táboře připomínají chudinské čtvrti velkoměst v rozvojovém světě a francouzské úřady to už dále nechtějí akceptovat. „V oblasti jsou vážné problémy v oblasti hygieny a také jsou tam potíže s násilím,“ říká mluvčí francouzského ministerstva vnitra Pierre-Henry Brandet.

Podle úřadů se plánované vyklizení týká 800 až 1000 lidí, ale humanitární organizace se domnívají, že je to ve skutečnosti mnohem víc a že pro tyto lidi nejsou zajištěny dostatečné ubytovací kapacity.

Je tam zima, ale i škola

V provizorních přístřeších je zima a mezi lidmi se šíří choroby. Přesto mnozí tvrdí, že má pro ně komunita svůj význam. Obchoduje se tu, místní muži o sebe pravidelně dbají a fungují tu školy a knihovna. Humanitární organizace mají nyní o osud lidí obavy. „Nedemolujte, co tu stojí, dokud nepřijdete s dobrým řešením. Riskujete, že se dostanou do táborů, kde budou žít v mnohem horších podmínkách,“ uvedla Ginny Howellsová z organizace Save the Children.

„Nabídneme ochranu všem, kteří žijí v jižní části kolonie v Calais, zejména nezletilým bez doprovodu,“ prohlásil francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Migranti by se měli přestěhovat do nového kontejnerového tábora nebo do přijímacích center v jiných regionech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 4 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.