Saúdové popravili šíitského duchovního – a vyvolali hněv Íránu

Saúdskoarabská televize zveřejnila s odkazem na tamní ministerstvo vnitra počet lidí popravených za teroristickou činnost. Bylo jich celkem 47, a to včetně šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra, který působil mezi šíity ve Východní provincii a netajil se kritikou Rijádu. Jeho rodinu zpráva šokovala, ale příbuzní varovali před násilnou reakcí. Velmi ostře reagoval Írán, který si předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires.

Šestapadesátiletý Nimr prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království. Rijád na něj vydal zatykač, v roce 2012 byl při přestřelce postřelen a zatčen. V roce 2014 byl odsouzen k trestu smrti za „neposlušnost vůči panovníkovi, za odpadlictví a držení zbraní“.

Není známo, že by šajch al-Nimr jakkoliv bojoval nebo připravoval teroristické akce. Ovšem byl tím hlasem, který podporoval šíitskou revoltu proti vládnoucí sunnitské monarchii v Saúdské Arábii.
Pavel Novotný
redaktor zahraniční redakce ČT

Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán. Jeho představitelé Nimrovu kauzu sledovali a pohrozili, že pokud ho Saúdská Arábie popraví, „draze za to zaplatí“. Írán už si dokonce kvůli popravě duchovního předvolal saúdskoarabského chargé d´affaires. 

Chameneí v reakci na popravu prohlásil, že muslimský svět by měl Saúdskou Arábii za Nimrovu popravu odsoudit. „Nepochybuji o tom, že jeho čistá krev potřísní dvůr Saúdů a smete je ze stránek historie. Poprava šajcha Nimra je zločin a součást kriminálního chování této zrádcovské rodiny. Očekává se, že islámský svět bude volat a že tento čin co nejhlasitěji odsoudí,“ řekl Chameneí.

Snad už žádné krveprolití, doufá bratr

Nimrův případ vyvolává vážné obavy o svobodu projevu a další základní občanská a politická práva, která je třeba respektovat v každém případě, a to i v boji s terorismem. Tato kauza může dál roznítit sektářské napětí a způsobit regionu další škody s vážnými následky.
Federica Mogheriniová
ministryně zahraničí Evropské unie

Irácký šíitský poslanec Muhammad Sajhúd se domnívá, že Saúdská Arábie chce popravou známého šíity zvýšit napětí v oblasti. „Má to znovu roznítit náboženské rozepře mezi sunnity a šíity,“ řekl. Nimrův bratr Muhammad uvedl, že si šajcha Nimra velmi vážila nejen jeho komunita a že je jisté, že jeho smrt vyvolá reakci. „Doufáme, že se to omezí na poklidný projev, krveprolévání bylo dost,“ řekl Muhammad Nimr agentuře Reuters.

V okrese Katíf ve Východní provincii se konal protest, jehož účastníci při pochodu Nimrovou rodnou vesnicí provolávali heslo „pryč se Saúdy“. K demonstraci se sešlo západně od Manámy také několik desítek bahrajnských šíitů a policie je rozehnala slzným plynem. Šíité jsou sice v Bahrajnu ve většině, ale vládne jim sunitská menšina.

Ke kritikům se připojili také zástupci libanonských šíitů, kteří Nimrovu popravu označili „za velkou chybu“. Šíitské kruhy v Jemenu Nimra považují za „bojovníka svaté války“ a odsoudily proces, který s ním byl veden v Saúdské Arábii.

Většina z popravených byla podle ministerstva zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Popravy proběhly ve 12 různých městech, kromě 45 Saúdských Arabů je mezi nimi jeden Egypťan a jeden Čaďan.

Na čtyřech místech odsouzené zastřelily popravčí čety, ve zbylých byli oběšeni. Jde o největší masovou popravu od roku 1980, kdy Saúdská Arábie popravila 63 lidí za přepad Velké mešity v Mekce.

Popravy výjimečné nejsou

Celkově byl v roce 2015 průměrně každý druhý den popraven jeden člověk. V předchozích letech přitom celkový počet poprav v Saúdské Arábii jen zřídka překonal devadesátku. Loni totiž Saúdská Arábie popravila 157 lidí, což bylo nejvíce od roku 1995, kdy tam tímto způsobem zemřelo přes 190 osob. Ve výkonu trestu smrti bylo království v roce 2014 na třetím místě za Čínou a Íránem.

Írán a Saúdská Arábie podporují soupeřící strany v konfliktech v Sýrii a Jemenu. Rijád trvale obviňuje Teherán z vyvolávání nepokojů mezi saúdskoarabskými šíity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 8 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 15 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 23 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
včera v 06:38

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.