Konzervativci vyhráli britské volby, získali většinu křesel

Londýn – Konzervativní strana bude nadále vládnout Velké Británii, a to bez koaličního partnera. Získala většinu poslaneckých křesel. David Cameron tak bude dalších pět let ministerským předsedou. Významný úspěch ale slaví také Skotská národní strana (SNP), která zaznamenala historický triumf ve Skotsku a stala se třetí nejsilnější stranou celého Spojeného království – na úkor dosud vládních liberálních demokratů, pro které znamenají letošní volby fiasko. Přes vysoký zisk co do počtu hlasů dopadly volby špatně pro Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), která má pouze jednoho poslance a její předseda Nigel Farage se do parlamentu nedostal. Přečtěte si o povolebních krocích britských politických lídrů.

Zisk jednotlivých stran podle křesel

  • Konzervativní strana: 331
  • Strana práce: 232
  • Skotská národní strana: 56
  • Liberální demokraté: 8
  • Demokratická unionistická strana: 8
  • Sinn Féin: 4
  • Plaid Cymru: 3
  • Sociálně demokratická strana práce: 3
  • Ulsterská unionistická strana: 2
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 1
  • Strana zelených: 1
  • Konzervativní strana: 36,9
  • Strana práce: 30,4
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 12,6
  • Liberální demokraté: 7,9
  • Skotská národní strana: 4,7
  • Strana zelených: 3,8

Předvolební průzkumy hovořily o mimořádně těsném klání mezi konzervativci a labouristy, ale skutečné výsledky se výrazně liší. Zatímco Konzervativní strana získala většinu, pro Labouristickou stranu znamenaly výsledky nečekaný propad, a to především ve Skotsku, kde připadla téměř všechna poslanecká křesla Skotské národní straně. Konzervativci získali v 650členné dolní komoře po sečtení všech okrsků 331 křesel, fakticky ale měli jistotu absolutního vítězství již ve chvíli, kdy dosáhli čísla 324 vzhledem k tomu, že se severoirští poslanci za Sinn Féin – ta letos získala čtyři mandáty – tradičně neúčastní parlamentních zasedání. Naopak labouristé získali bezmála o sto hlasů méně (232). Předseda konzervativců David Cameron označil vítězství za své nejsladší. „Skutečným důvodem k oslavám, skutečným důvodem k hrdosti, skutečným důvodem k nadšení je, že dostaneme příležitost nadále sloužit své zemi.“

Skokanem voleb jsou skotští nacionalisté

Ačkoli labouristický předseda Ed Miliband uznal, že jeho strana získala méně hlasů, než očekával, i v Anglii a Walesu, hlavním územím, které labouristé ztratili, je Skotsko. „Ve Skotsku nás smetl vzestup nacionalismu,“ řekl. Labouristé totiž ve Skotsku ztratili téměř všechna křesla ve prospěch Skotské národní strany. Ačkoli její tažení za skotskou nezávislostí skončilo jejím odmítnutím v referendu, naprostá většina Skotů chce, aby je nacionalistická a současně výrazně levicová SNP zastupovala v Londýně. O poslanecká křesla připravili její kandidáti i skotského lídra labouristů Jima Murphyho a připadlo jim 56 z 59 křesel skotských poslanců. Zbylá tři křesla si rozdělili labouristé, konzervativci a liberální demokraté. Zatímco konzervativci získali i před pěti lety ve Skotsku jediné křeslo, liberálové jich letos ztratili deset a labouristé dokonce 40.

Vzhledem k jednoznačnému výsledku voleb ve Skotsku již krátce po volbách promluvili představitelé konzervativců o významu britské jednoty. „Chci, aby se má strana a vláda, kterou bych chtěl vést, zaměřila na obnovení toho, co nikdy nemělo zaniknout: myšlenky jedné země, jednoho Spojeného království,“ řekl David Cameron. Jeho dosavadní ministr financí George Osborne potom poznamenal: „Dovést Spojené království k jednotě bude jeden z našich velkých úkolů.“ Cameron ale také slíbil, že předá další pravomoci z celostátní úrovně do Skotska a do Walesu. List The Guardian přitom připomněl Cameronovu předvolební rétoriku, kdy naopak varoval před tím, kdy by byla britská vláda nucena prosazovat zájmy Skotů.

Kdo zvítězil v jednotlivých částech Spojeného království

  • Anglie: Konzervativní strana
  • Skotsko: Skotská národní strana
  • Wales: Strana práce
  • Severní Irsko: Demokratická unionistická strana

Bývalý předseda SNP Alex Salmond, který ovšem ve volbách sám nekandidoval, hovořil o „volební tsunami“. Současně uvedl, že konzervativní vláda podle něj nebude mít ve Skotsku žádnou legitimitu vzhledem k tomu, že Konzervativní strana získala ve Skotsku jediný mandát. Konzervativci však jsou ve Skotsku dlouhodobě marginální stranou – od 80. let, kdy vláda Margareth Thatcherové uzavřela tamní těžký průmysl. Současná předsedkyně SNP a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová proto míní, že úspěch SNP a propad labouristů nesouvisí pouze se skotským nacionalismem, ale také s ekonomickými představami Skotů. Sturgeonová ostatně po odmítnutí nezávislosti Skotska v referendu před letošními volbami i po nich kladla důraz na to, že se tentokrát nehlasuje o nezávislosti, ale o větším vlivu Skotů na to, co se děje ve Velké Británii i ve Skotsku samotném.

Předsedkyně SNP Sturgeonová

„Toryové nemohou přehlížet, co se dnes ve Skotsku stalo. Skotsko jasně volilo pro ukončení úspor a pro více investic do veřejných služeb a silnější ekonomiku. S tímto poselstvím nyní půjdeme do Westminsteru,… Tyto volby byly zkrátka o tom, aby byl hlas Skotů více slyšet. A skotský lid dal jasně najevo, že chce být slyšet.“

Předsedkyně SNP Nicola Sturgeonová
Zdroj: ČTK/AP/Scott Heppell

Liberální demokraté dostali méně hlasů než UKIP, poslanců ale mají více

Výsledek SNP znamená, že se stala třetí největší stranou Spojeného království. Oproti ziskům dvou hlavních stran bude její poslanecký klub sice trpasličí, výrazně ale předčí skupinku liberálních demokratů. Po jejich účasti v koaliční vládě, kde však zůstali ve stínu konzervativců a voliči jim přičetli především to špatné – zvyšování daní či školného na univerzitách – získali pouze osm křesel. Obhajovali jich přitom 57 resp. 55. I někteří jejich ministři nakonec prohráli v boji o poslanecká křesla, neuspěl ani bývalý předák strany Charles Kennedy, který v parlamentu zasedal 32 let.

Hořkosladké jsou volby pro Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP). Z hlediska počtu hlasů jde o třetí nejpopulárnější stranu ve Velké Británii, průběžně získala téměř třináct procent a přibylo jí nejvíce voličů ze všech stran. Vzhledem k většinovému volebnímu systému jí ale hlasy vynesly zatím pouze jednoho poslance. Ve volbách neuspěl ani její předseda Nigel Farage, jeho okrsek Thanet South připadl konzervativcům. Farage sice po vyhlášení výsledků dal najevo spokojenost. „Velice se mi ulehčilo. Nikdy jsem nebyl šťastnější,“ řekl, ale posléze byl prvním, který oznámil rezignaci.  

Farage míní, že relativní neúspěch strany (která i tak má prvního poslance) je důsledkem obav pravicových voličů z koalice labouristů se SNP, lidé tak upřednostnili konzervativce. Současně vyzval k radikální reformě. Nelíbí se mu systém, ve které UKIP proměnila tři miliony hlasů v jediné křeslo, v desítkách okrsků přitom skončila na druhém místě, zatímco SNP, která ve Skotsku získala zhruba polovinu všech hlasů, má bezmála sto procent křesel.

Nigel Farage
Zdroj: ČTK/AP/Matt Dunham

I bez UKIP ale vyvolává výsledek britských voleb otázku, zda Velká Británie zůstane v Evropské unii. David Cameron slíbil svým voličům, že v roce 2017 uspořádá referendum o setrvání země v EU a po volbách zopakoval, že s hlasováním nadále počítá. To by ovšem nezůstalo bez odezvy z Edinburghu. SNP dala již dříve najevo, že pokud by Velká Británie z EU vystoupila, bude chtít uspořádat nové referendum o budoucnosti Skotska, které by vystoupilo z unie s Anglií a dalšími zeměmi Spojeného království a naopak znovu vstoupilo do Unie evropské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chybovost ve výdajích EU vzrostla na 3,8 procenta, varuje účetní dvůr

Odhadovaná míra chyb ve výdajích z rozpočtu Evropské unie (EU) je i nadále příliš vysoká, vyplývá z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Míra chybovosti byla 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta. Člen dvora za Česko Jan Gregor přiblížil, že dvůr při auditu za loňský rok odhalil sedmnáct případů podezření z podvodu. Jeden z nich se podle zdrojů ČTK týkal Česka.
před 50 mminutami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.