Brusel - Řecká vláda ustoupila od svého záměru vybudovat podél hranice s Tureckem velkou zeď. Řekové tak vyhověli výtkám Evropské komise, která protimigrační plány silně kritizovala. Místo toho úřady počítají s mnohem kratší variantou v nejrizikovější oblasti. Hraniční zeď měla podle Atén zastavit příliv ilegálních imigrantů do Evropy. Přes tuto hranici přichází do unie 90 procent ilegálních běženců. V listopadu Brusel vyslyšel zoufalé volání Atén o pomoc. Hranici teď střeží zvláštní evropský sbor Frontex. Jeho působení je však plánováno pouze do března.
"Minulost ukázala, že ploty a zdi jsou krátkodobá řešení, která nepomáhají řešit problémy migrace systematicky,“ prohlásil včera mluvčí evropské komise Michele Cercone. Proti plánu vlády se postavili i řečtí komunisté nebo mezinárodní organizace Human Rights Watch.
Řecké úřady ve stínu kritiky nakonec od svého nápadu vystavět 206 kilometrů dlouhý plot, jež měl má zabránit přílivu imigrantů, ustoupily. Ovšem nově ministerstvo na ochranu obyvatel oznámilo, že místo toho počítá s 12,5 kilometru dlouhým a tři metry vysokým plotem v nejrizikovějším úseku při hraniční řece Evros u řeckého městečka Orestiada.
Řecko je pro tisíce ilegálních přistěhovalců z Afriky a z Afghánistánu vstupní branou do dalších zemí EU. V roce 2009 jich podle oficiálních statistik do Řecka směřovalo na 146 000, což je meziroční nárůst o 369 procent. Mnoho uprchlíků povzbuzuje politika Turecka, které odmítá přebírat zpátky dopadené běžence.
Komise EU považuje současný stav za alarmující. Více než 80 procent ilegálních přistěhovalců do EU cestuje totiž právě přes Řecko. Na zlepšení podmínek v zanedbaných táborech dá proto unie Řecku v prvním pololetí skoro 10 milionů eur. Atény ale zato musí zefektivnit systém zpracování žádostí o azyl, a služby související s příchody a deportací uprchlíků.
