Brusel/Moskva – Když budu chtít, zaberu Kyjev za čtrnáct dnů. Tato slova pronesl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s dosluhujícím šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem. O obsahu pátečního telefonátu mezi oběma politiky informoval italský list La Repubblica, účastníky mimořádného summitu EU s ním prý seznámil sám Barroso. To potvrdilo i několik bruselských diplomatů.
Putin: Když se mi zachce, zaberu Kyjev za dva týdny
Barroso v předvečer summitu v rozhovoru s Putinem odsoudil vpád ruských sil na Ukrajinu a jejich tamní operace a vyzval Putina ke změně nynějšího kurzu. „Ve velmi otevřené výměně názorů předseda komise vyjádřil své hluboké znepokojení ze současných událostí a ze situace na Ukrajině,“ uvedla komise. Podle ní EU již dala najevo, že další destabilizace Ukrajiny a regionu bude pro Rusko znamenat velké náklady.
Podle deníku La Repubblica chtěl Putin svou výhružnou reakcí naznačit Západu, aby jej přestal provokovat novými sankcemi. Moskva z eskalace na východě Ukrajiny nadále obviňuje výhradně Kyjev a tvrdí, že zde žádné ruské jednotky nejsou.
Po Barrosově informaci o telefonátu s ruským prezidentem prý například britský premiér David Cameron varoval, aby Západ ve vztahu k Rusku nezopakoval stejnou chybu jako s politikou appeasementu vůči nacistickému Německu v roce 1938. Zlostně na Barrosova slova o Putinově výroku prý reagovala i německá kancléřka Angela Merkelová. Varovala, že v tomto konfliktu nelze Putinovi důvěřovat, a upozornila, že by se cílem ruské vojenské expanze mohlo stát i Lotyšsko a Estonsko.
Gauck: Západ se ruské agresi rozhodně postaví
Západ se s rozhodností postaví ruské agresi, neboť – jak učí historie – s územními ústupky roste chuť útočníků. Na vzpomínkové akci k 75. výročí začátku druhé světové války to v severopolském Gdaňsku prohlásil německý prezident Joachim Gauck. Rusko podle něj v podstatě vypovědělo partnerství, které mezi Moskvou, EU i NATO nastoupilo po pádu komunistických režimů ve východní Evropě. Dodal, že základem dobrého sousedství je návrat Ruska k „dodržování principů mezinárodního práva“.
Evropa se podle Gaucka v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi roky mýlila. „Věřili jsme a chtěli jsme věřit, že také Rusko, země Tolstého a Dostojevského, může být součástí společné Evropy. Věřili jsme a chtěli věřit, že politické a ekonomické reformy našeho souseda na východě přiblíží k Evropské unii a povedou k převzetí univerzálních hodnot ve společných institucích,“ řekl Gauck. Nikdo prý tenkrát ani nepomyslel na to, jak tenký politický led to byl. Podle Gaucka je „šokující“, že se na okraji Evropy opět válčí „o nové hranice a nový řád“.
Joachim Gauck na návštěvě Polska
Západ se „postaví proti každému, kdo mezinárodní právo porušuje, anektuje cizí území a vojensky podporuje separatismus v cizích zemích,“ řekl Gauck v projevu na gdaňském poloostrově Westerplatte, který se stal symbolem polského vzdoru proti nacistické invazi. „Územní ústupky jen zvyšují chuť agresorů,“ prohlásil s tím, že toto nás učí historie.
Gauck společně s polským prezidentem Bronislawem Komorowským dnes uctili památku vojáků, kteří před 75 lety padli při útoku na Westerplatte. Poloostrov sedm dní proti značné nacistické přesile bránila malá polská posádka. Komorowski již o víkendu v německém rozhlase varoval před tím, aby Západ přistoupil vůči ruskému „impériu“ na novou politiku usmiřování. Polsko a pobaltské republiky opakovaně žádají tvrdý postoj EU proti Rusku a posílení východních hranic NATO.
