EU varuje před nákupem neschváleného Sputniku V, Babišovi by stačil souhlas českých úřadů

Nahrávám video

Ruská vakcína Sputnik V budí vášnivé diskuse v členských státech Evropské unie. Očkovací látka nemá v rámci sedmadvacítky registraci a Rusko o ni ani nepožádalo. Přesto už Maďarsko a Slovensko vakcínu nakoupily. O dodávku látky požádal Moskvu i český prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby české úřady látku uznaly. Ministerstvo zdravotnictví ale zatím o výjimce nejedná.

Název Sputnik V jasně odkazuje k vesmírnému souboji Východu se Západem z dob studené války. Podle Evropské unie tak jde jen o pokračování minulých politických zápasů.

Dodávky ruské vakcíny už kromě Maďarska míří nově také na Slovensko, kde její nákup vyvolal rozkol ve vládní koalici. Ministr zahraničí Ivan Korčok z menší koaliční strany mluví o politizaci a o tom, že se vakcína stala nástrojem hybridní války.

„Ta samotná vakcína ne, ale způsob jejího nabízení a distribuce je nástrojem propagandy,“ komentoval Korčokovo vyjádření v Horizontu ČT24 exnáměstek ministerstva zahraničí Jiří Schneider.

„A pokud propaganda je součástí toho, čemu se říká hybridní válka, tak s tím lze souhlasit. Vidíme, že ten humbuk, ten politický cirkus kolem věci, která by měla být věcí odborného posouzení, ten z toho dělá záležitost propagandy. Pan ministr Korčok má pravdu,“ dodal Schneider.

Výrobce Sputniku V o registraci v EU dosud nepožádal

Také EU před nákupem Sputniku V varuje. Každá členská země sice může na svém území na svou odpovědnost schválit jakoukoli vakcínu, Unie ale země vyzývá, aby používaly jen bezpečné látky, tedy ty, které schválí Evropská léková agentura (EMA). Výrobce Sputniku V přitom takovou žádost v EU ještě ani nepodal.

„Stále se divíme, proč Rusko teoreticky nabízí miliony a miliony dávek, aniž by dostatečně pokročilo v očkování svých vlastních lidí,“ naráží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na skutečnost, za kterou analytici vidí snahu Moskvy využít potlačení pandemie k rozšíření ruské sféry vlivu. 

S ruskou vakcínou by mohla být spojena i další komplikace. Evropská komise chystá celoevropský očkovací certifikát, tedy jakýsi speciální pas, který umožní již naočkovaným volně cestovat. Tuto možnost by ale pas poskytl jen lidem očkovaným vakcínami, které schválila EMA. Ti, kteří by dostali Sputnik V, budou bráni, jako by očkováni nebyli vůbec.

Nahrávám video

Babiš chce Sputnik V i bez certifikace EMA

V Česku jsou zatím registrované jsou tři vakcíny, a to od výrobců Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Premiér Andrej Babiš chce apelovat na české úřady, aby Sputnik V uznaly i bez evropské certifikace.

Vakcíny proti covidu-19 použitelné pro občany Unie je podle platné legislativy možné registrovat jen centralizovaně. Výjimku jakékoliv z nich ale může udělit ministerstvo zdravotnictví. „Lze pouze případně povolit distribuci, výdej a používání v Česku neregistrovaného léčivého přípravku,“ dodala mluvčí úřadu Barbora Peterová. 

Resort zdravotnictví ale o výjimce nejedná. Šéf resortu Jan Blatný (za ANO) dlouhodobě podmiňuje použití Sputniku V schválením Evropskou lékovou agenturou EMA. Prezident Miloš Zeman už přitom uvedl, že o ruskou vakcínu Moskvu požádal.

Část opozice: Bez schválení EMA by se vakcína neměla používat

Podle části sněmovní opozice ale nemá stát látku bez certifikace používat. „Oni (ruští výrobci) o to (registraci v EU) dokonce ani nepožádali, asi vědí dobře proč. Tak není možné, abychom látku nasadili do tak rizikové situace, jako je boj s covidem jako takovým,“ podotýká místopředseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS). 

„Vláda není schopna do konce června splnit vakcinační plán. Pokud neodebereme další vakcíny od jiných států a dodavatelů, které tady budeme registrovat, tak nejsme schopni splnit ani zářijový termín,“ míní předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta po své společné schůzce před týdnem vyzdvihli evropský schvalovací proces. Vědecky ověřené informace o bezpečnosti a účinnosti vakcín mají podle nich zvýšit důvěru a také proočkovanost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
Právě teď

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami
Načítání...