V Libereckém kraji rezonuje především téma dopravy, zdravotnictví a obavy z těžby v polském dole Turów

V uplynulých čtyřech letech Libereckému kraji vládla koalice vítězných Starostů pro Liberecký kraj s hnutím ANO, sociálními demokraty a ODS. I přes obvinění z korupce křeslo hejtmana obhájil Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který se v roce 2016 stal suverénním vítězem voleb. Soud ho letos v květnu nepravomocně obžaloby zprostil.

Do krajského zastupitelstva se dostalo sedm stran, což bylo nejvíc v historii Libereckého kraje. Po celé čtyřleté období se podařilo Libereckému kraji hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, a dokonce snížit zadlužení o 450 milionů korun. Kraj ale nemá dostatečnou finanční rezervu. Činí pouhé jedno procento, tedy asi dvacet milionů korun, což by podle opozice v případě krizového stavu nemuselo stačit.

Vznik krajského dopravce zkomplikoval antimonopolní úřad

Vznik vlastní autobusové dopravy opozice přivítala, nelíbí se jí ale, že ve finále jezdí dráž než soukromý dopravce, tedy společnost BusLine. Vyplývá to z analýzy Institutu pro udržitelný rozvoj. Vedení Libereckého kraje s výsledky analýzy nesouhlasí. Trvá na tom, že založení vlastní společnosti bylo správné rozhodnutí a nejrychlejší a nejlevnější řešení, jak zajistit dopravní obslužnost v části regionu, a zároveň mít stoprocentní kontrolu nad penězi, kterými dopravu dotuje.

Vznikem vlastní dopravní společnosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V roce 2017 rozhodl, že kraj nesmí akcie dopravců kupovat napřímo, tedy bez vyhlášení veřejné zakázky. Liberecký kraj se bránil žalobou, se kterou letos u Krajského soudu v Brně uspěl. Spory mezi Libereckým krajem a ÚOHS vyústily v požadavek na odvolání předsedy ÚOHS Petra Rafaje.

Kvůli zajištění autobusové dopravy v Libereckém kraji zasahovali v roce 2018 v sídle kraje detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Předmětem jejich šetření byla desetiletá zakázka, na kterou Liberecký kraj ročně dává 300 milionů korun. Mezi obviněnými jsou i dva bývalí krajští radní.

Prioritou ve zdravotnictví je Centrum urgentní medicíny

Po osmi letech příprav se konečně podařilo zahájit projekt modernizace Krajské nemocnice Liberec. Projekt za 3,3 miliardy korun je zatím ve fázi územního rozhodnutí. Samotná stavba nového Centra urgentní medicíny začne až v dalším volebním období, tedy na podzim roku 2021. Počítá s operačními sály, JIP, ARO, traumacentrem, laboratoří, ambulancemi i lůžkovou částí.

Záchranáři v Libereckém kraji v tomto volebním období získali nové sanitky za 73 milionů korun, vznikla úplně nová základna záchranné služby v Rokytnici nad Jizerou a dokončit se podařilo výstavbu heliportu pro noční provoz letecké zdravotnické záchranné služby, včetně modernizace výjezdové základny na letišti.

Došlo také k navýšení peněz pro pracovníky ve zdravotnictví, sociální sféře a ve školství. Opozice ale kritizuje, že za poslední dvě volební období vzniklo v krajských sociálních zařízeních pouze jedno jediné lůžko pro seniory.

Velkým tématem zůstává důl za polskými hranicemi

Ztráta vody, hluk, prach, sesuvy půdy. Takové obavy vzbuzuje u lidí v okolí Hrádku nad Nisou polský hnědouhelný důl Turów. Libereckému kraji se sice podařilo přesvědčit Ministerstvo životního prostředí ČR o vydání nesouhlasného stanoviska k záměru rozšíření těžby, ta ale za polskými hranicemi pokračuje dál.

Stávající povolení proto kraj považuje za neplatné. Poláci totiž nepřihlédli k námitkám českých sousedů. Na popud Libereckého kraje česká vláda podala na Polsko stížnost, kterou se zabývá Evropská komise. Veškeré snahy o vyjednání kompenzací za škody způsobené těžbou ztroskotaly.

Nesplněné sliby

Stále se nepovedlo prosadit železniční koridor Liberec–Praha. Cesta vlakem z Liberce do hlavního města trvá bezmála tři hodiny. Autem nebo autobusem zabere pouhou hodinu. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) přitom sliboval, že chce přímé spojení Liberec–Praha zavést v roce 2018.

Nepodařilo se také získat od státu peníze na opravu skokanského areálu v Harrachově. A Liberecký kraj stále nemá ani vlastní krajský soud. Je pouhou pobočkou Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zřízení vlastního soudu je tématem předvolebních slibů mnoho let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Liberecký kraj

S přípravou na krizové události záchranářům pomáhají předchozí zkušenosti i speciální technika

Zhruba dvě stě záchranářů z Evropy a Izraele debatovalo v Praze o tom, jak zvládnout krizové události, jako jsou teroristické útoky, střelba v budovách či dopady extrémního počasí. Připravenost na mimořádné události vyhodnocovali po zkušenostech z uplynulých let. Při práci jim výrazně pomáhají i unikátní velkokapacitní vozy, se kterými zasahovali třeba u požáru v Hřensku, po tornádu na Moravě nebo u střelby na filozofické fakultě v Praze.
před 18 mminutami

Na Semilsku shořel průmyslový areál. Předběžné škody činí tři sta milionů

U obce Horka u Staré Paky na Semilsku shořel průmyslový areál s kovovýrobou. Předběžnou škodu po rozsáhlém požáru odhadli hasiči na tři sta milionů korun. Událost se obešla bez zranění. Ve 20:00 vyhlásil velitel zásahu lokalizaci, oheň dostali hasiči pod kontrolu a dál se nešíří. Zásah ale potrvá ještě dlouho.
19:14Aktualizovánopřed 27 mminutami

VideoTuristu v Krkonoších zranil uvolněný kámen. Správa parku opatření nechystá

Správa Krkonošského národního parku nechystá žádná opatření v souvislosti s neobvyklou nehodou, při které v sobotu zranil turistu na horské cestě uvolněný kámen. Kus skály se uvolnil v prudkém svahu a kutálel se asi dvě stě metrů. Skupinka turistů ho sice zaregistrovala, avšak kámen na poslední chvíli změnil dráhu a jednu z osob zasáhl. Společníci zraněného volali nouzovou linku a ihned se rozběhla záchranná akce. Na místo vyletěl vrtulník, který ovšem kvůli terénu nemohl přistát a ke zraněnému se museli lékař se záchranářem spustit. Zaměstnanci parku mají v popisu práce sledovat u cest třeba stromy náchylné k pádům či právě kameny. Pokud jsou nebezpečné, zařídí se náprava. Této události se ale podle správy parku nedalo zabránit.
7. 4. 2026

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Soud nepravomocně potrestal dozorce z Rýnovic podmínkou

Okresní soud v Jablonci nad Nisou ve čtvrtek uložil podmíněný trest bývalému dozorci věznice Rýnovice. Obžalovaný byl kvůli několika konfliktům s vězněm, který nerespektoval pravidla. Soud jednačtyřicetiletého Jana Klímu potrestal tříletým trestem se zkušební dobou rovněž tři roky. Verdikt není pravomocný, Klíma se z líčení omluvil a jeho obhájce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. V případu byli spolu s Klímou obžalovaní ještě tři další bývalí dozorci, pro ně už z dřívějška platí osvobozující verdikt.
26. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...