V Libereckém kraji rezonuje především téma dopravy, zdravotnictví a obavy z těžby v polském dole Turów

Do krajského zastupitelstva se dostalo sedm stran, což bylo nejvíc v historii Libereckého kraje. Po celé čtyřleté období se podařilo Libereckému kraji hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, a dokonce snížit zadlužení o 450 milionů korun. Kraj ale nemá dostatečnou finanční rezervu. Činí pouhé jedno procento, tedy asi dvacet milionů korun, což by podle opozice v případě krizového stavu nemuselo stačit.

Vznik krajského dopravce zkomplikoval antimonopolní úřad

Vznik vlastní autobusové dopravy opozice přivítala, nelíbí se jí ale, že ve finále jezdí dráž než soukromý dopravce, tedy společnost BusLine. Vyplývá to z analýzy Institutu pro udržitelný rozvoj. Vedení Libereckého kraje s výsledky analýzy nesouhlasí. Trvá na tom, že založení vlastní společnosti bylo správné rozhodnutí a nejrychlejší a nejlevnější řešení, jak zajistit dopravní obslužnost v části regionu, a zároveň mít stoprocentní kontrolu nad penězi, kterými dopravu dotuje.

Vznikem vlastní dopravní společnosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V roce 2017 rozhodl, že kraj nesmí akcie dopravců kupovat napřímo, tedy bez vyhlášení veřejné zakázky. Liberecký kraj se bránil žalobou, se kterou letos u Krajského soudu v Brně uspěl. Spory mezi Libereckým krajem a ÚOHS vyústily v požadavek na odvolání předsedy ÚOHS Petra Rafaje.

Kvůli zajištění autobusové dopravy v Libereckém kraji zasahovali v roce 2018 v sídle kraje detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Předmětem jejich šetření byla desetiletá zakázka, na kterou Liberecký kraj ročně dává 300 milionů korun. Mezi obviněnými jsou i dva bývalí krajští radní.

Prioritou ve zdravotnictví je Centrum urgentní medicíny

Po osmi letech příprav se konečně podařilo zahájit projekt modernizace Krajské nemocnice Liberec. Projekt za 3,3 miliardy korun je zatím ve fázi územního rozhodnutí. Samotná stavba nového Centra urgentní medicíny začne až v dalším volebním období, tedy na podzim roku 2021. Počítá s operačními sály, JIP, ARO, traumacentrem, laboratoří, ambulancemi i lůžkovou částí.

Záchranáři v Libereckém kraji v tomto volebním období získali nové sanitky za 73 milionů korun, vznikla úplně nová základna záchranné služby v Rokytnici nad Jizerou a dokončit se podařilo výstavbu heliportu pro noční provoz letecké zdravotnické záchranné služby, včetně modernizace výjezdové základny na letišti.

Došlo také k navýšení peněz pro pracovníky ve zdravotnictví, sociální sféře a ve školství. Opozice ale kritizuje, že za poslední dvě volební období vzniklo v krajských sociálních zařízeních pouze jedno jediné lůžko pro seniory.

Velkým tématem zůstává důl za polskými hranicemi

Ztráta vody, hluk, prach, sesuvy půdy. Takové obavy vzbuzuje u lidí v okolí Hrádku nad Nisou polský hnědouhelný důl Turów. Libereckému kraji se sice podařilo přesvědčit Ministerstvo životního prostředí ČR o vydání nesouhlasného stanoviska k záměru rozšíření těžby, ta ale za polskými hranicemi pokračuje dál.

Stávající povolení proto kraj považuje za neplatné. Poláci totiž nepřihlédli k námitkám českých sousedů. Na popud Libereckého kraje česká vláda podala na Polsko stížnost, kterou se zabývá Evropská komise. Veškeré snahy o vyjednání kompenzací za škody způsobené těžbou ztroskotaly.

Nesplněné sliby

Stále se nepovedlo prosadit železniční koridor Liberec–Praha. Cesta vlakem z Liberce do hlavního města trvá bezmála tři hodiny. Autem nebo autobusem zabere pouhou hodinu. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) přitom sliboval, že chce přímé spojení Liberec–Praha zavést v roce 2018.

Nepodařilo se také získat od státu peníze na opravu skokanského areálu v Harrachově. A Liberecký kraj stále nemá ani vlastní krajský soud. Je pouhou pobočkou Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zřízení vlastního soudu je tématem předvolebních slibů mnoho let.