Část českobudějovické opozice chce otevřít debatu o čestných občanech města. Vadí jí, že jsou mezi nimi Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin. Na zastupitelstvu proto chtějí jednat o tom, zda jim občanství neukončit. Poslední čestnou občankou města se stala v roce 1979 kosmonautka Valentina Těreškovová.
České Budějovice mají na seznamu čestných občanů celkem 118 osobností. Patří mezi ně i Klement Gottwald, který zde v roce 1915 sloužil u 24. dělostřeleckého pluku v kasárnách Arcivévody Viléma. Kontroverze vzbuzuje i Stalin, jehož jméno nesl po válce kulturní dům.
Opoziční zastupitel Ivo Moravec (HOPB) považuje za nepřijatelné, aby jméno Stalina nebo Gottwalda bylo na seznamu například vedle Masaryka. Nelíbí se to ani studentům českobudějovického gymnázia. „Neudělali nic pěkného, nezasloužili si to ani tenkrát,“ myslí si jedna ze studentek.
„Klement Gottwald podepsal asi 230 rozsudků smrti. Nejznámější a do světa volající byla poprava doktorky Milady Horákové,“ připomněl ředitel Gymnázia České Budějovice Antonín Sekyrka.
Historik: Jde pouze o obraz poválečné doby
Primátor Jiří Svoboda (ANO) ale s historií hýbat nechce: „V naší historii máme celou řadu dalších okamžiků, na které asi nejsme úplně pyšní. Nicméně jakýmkoliv usnesením je z našich dějin nevygumujeme.“
Podle historika z Jihočeského muzea Jiřího Petráše jde navíc pouze o obraz poválečné doby. Stalin se stal čestným občanem města 9. června 1945 a Gottwald o rok později. „Je naprosto zjevné, proč to dostal třeba Stalin. Teď mu to odnímat jsou politické hrátky,“ domnívá se.
V Hradci Králové Stalina vyškrtli
V jiných městech se ale čestná jména po roce 1989 škrtala. Stalina s Gottwaldem vymazali například v Hradci Králové, kde se už potřetí bude rozhodovat o čestném občanství pro výtvarníka Vladimíra Preclíka. Sochař, který před devíti lety zemřel, byl na čestné občanství svého města navržený už dvakrát. Kvůli neurovnaným osobním vztahům z minulosti na to ale nikdy nedošlo. Hlasovat se bude na konci března.
Čestná občanství se většinou udělují těm, kteří se nějakým způsobem zasadili o rozvoj obce, města či městské části. V Praze 3 se tak například v minulosti stala čestnou občankou železná lady a někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová nebo fiktivní osobnost Jára Cimrman.
Čestný občan Liberce Konrad Henlein
V Horním Benešově se zase v roce 2004 rozhodli zapsat tehdejšího kandidáta na amerického prezidenta Johna Kerryho, který zde má kořeny. Kontroverzní osobou, která má čestné občanství Liberce, je pak zakladatel Sudetoněmecké strany a spolupracovník Adolfa Hitlera Konrad Henlein.
