Reportéři ČT: Zkoumání DNA pomůže zjistit, jestli otcem TGM nebyl císař Franz Josef
Tomáš Masaryk se narodil sedmého března 1850. Není stoprocentně zjištěné, zda v moravském Hodoníně, nebo v dnešních slovenských Kopčanech. Na matriku byl ale zapsán v Hodoníně.
Masarykova matka Terezie Kropáčková byla panskou kuchařkou. Historici se domnívají, že pracovala na habsburském zámečku v Hodoníně vzdáleném 90 kilometrů od Vídně.
„Jeho matka byla z výrazně vyššího sociálního prostředí než otec. Když se brali, ona už byla těhotná. Byla o deset let starší,“ přiblížil historik Petr Zídek. Takový sňatek sice není podle něj úplně obvyklý, ale nemožný také není.
V knize Císařův prezident se publicista a spisovatel David Glockner snaží dokázat, že otcem TGM mohl být císař František Josef I. Zídek ale upozorňuje, že tato kniha není vědeckou prací a její tvrzení se nedají ověřit.
Na začátku léta 1849, kdy byl Tomáš počatý, se podle Glocknera zdržoval devatenáctiletý císař v Hodoníně. Důkaz neexistuje. Pravdou ale je, že se tou dobou na jihu Moravy formovalo císařské vojsko do bitvy s povstaleckými Uhry.
„Vzhledem k tomu, že jeho rádcům bylo jasné, že v tomhle věku potřebuje ventilovat svou sexuální energii, hledali ženu čistotnou, která by ho nenakazila nějakou strašlivou nemocí,“ zmiňuje Glockner.
Císařova přítomnost je podle historika Masarykova muzea v Hodoníně Marka Vařeky jistá v prosinci 1849, kdy panstvím projel. Je podle něj otázka, zda tu byl předtím neoficiálně. „Mohl sem přijet jako soukromá osoba,“ dodal.
Z počátku prosince 1849 přitom pochází údajný zápis z císařova deníku, který lze přeložit jako „Kropáčková vyřízeno“. Podle stoupenců teorie o císařově otcovství zmíněná poznámka znamená, že problém s těhotenstvím se vyřídil sňatkem s čeledínem na habsburském statku Josefem Masarykem.
„To je právě ta kuloárová informace, která mě donutila, abych se tématu věnoval,“ dodal Glockner s tím, že nechce říct, od koho informaci o zápisu v deníku má.
Rodina a protekce
O rodinných kořenech mohou něco naznačovat i další členové rodiny. „Roli hrají určité věci jako srovnání Tomáše Masaryka s jeho mladšími bratry. Můžeme konstatovat, že si nebyli fyzicky příliš podobní a že dva mladší bratři, přestože k nim měl dobrý vztah, byli výrazně jednodušší,“ zmínil Zídek. Bratr Martin zemřel na vojně a Bratr Ludvík byl vinárníkem.
Příznivci teorie o záhadném původu Masaryka se také pozastavují nad tím, že člověk bez protekce mohl během mládí vyučovat syny z nejvlivnějších a nejbohatších rakouských rodin. „Který člověk má štěstí, aby během deseti let narazil na tři mecenáše, a to gigantické,“ uvedl Glockner.
Ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková nicméně upozorňuje, že předtím dával kondice třeba v rodině pekaře za chleba, než ho někdo doporučil.
Mezi zvláštní náhody patří události kolem vyloučení Masaryka z brněnského německého gymnázia v roce 1869. V době studia se Masaryk poprvé vážně zamiloval a dostal se kvůli tomu do problémů.
Byl vyloučený ze všech rakouských středních škol. Nicméně se v krátké době ocitl v nejprestižnější škole v říši, a to na akademickém gymnáziu ve Vídni, kde se jeho spolužáky stávají Max Wladimir von Beck, budoucí rakouský ministerský předseda, nebo Franz Klein, budoucí ministr spravedlnosti.
„Skutečně, když je potřeba, aby mu bylo pomoci shůry, tak je mu pomoženo. On sám se považoval za vyvolence prozřetelnosti. Je otázka, jestli prozřetelnost neměla na Zemi nějakého hmotného nebo lidského spojence,“ říká Zídek. „Postrádám doklad, že ho někdo zezadu postrkoval,“ namítá historik Jiří Rak.
Skrývaly něco habsburské archivy?
Profesor filozofie na Západočeské univerzitě v Plzni Otakar A. Funda měl počátkem devadesátých let možnost studovat habsburské archivy. V roce 1994 píše ve zdrojovaném článku Střední Evropa, že v době studií ve Vídni bydlí Masaryk v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera, samotného důvěrníka císaře. Ten v roce 1869 povyšuje Le Monniera do šlechtického stavu.
Funda na bližší dotaz o kontaktech Masarykova dobrodince Le Monniera a císaře odpověděl, že veškeré kontakty uvedl do klidu. Nebylo tomu tak však před šesti lety, kdy zaslal třem důvěryhodným osobnostem, jímž říká strážce sdělení, dopis s objevnými informacemi z habsburských archivů o Masarykově původu.
Jedním z nich byl historik Petr Čornej, který ale tvrdí, že nemůže jeho obsah sdělit. „Jedná se o státní zájmy a záležitost, která může být různým způsobem politicky využita, aniž možná tušíme jak,“ dodal.
„Před třemi lety bych řekl, ať se to zveřejní. Teď vidím, jaká situace panuje. Lidé jsou znejistěni úplně ve všem. Jsou plní strachu, obav, emocí. Možná by v tuto chvíli nebylo úplně šťastné dále jitřit atmosféru informacemi tohoto typu,“ komentuje historik Jaroslav Šebek.
Genovou informaci nezapřeš
Odpověď ale může přinést i moderní věda a zkoumání DNA. Do experimentu, který by měl dohadům učinit přítrž, se zapojil renomovaný genetik Daniel Vaněk.
Základem je šatstvo po Masarykovi, které získalo Masarykovo muzeum v Hodoníně. „Jednoho dne se ozval v telefonu mužský hlas, který nabízel kufr plný Masarykova šatstva. Na dotaz, jak k tomu přišel, sdělil, že jeho maminka se přátelila s Ludmilou Lípovou, což byla Masarykova neteř po bratru Ludvíkovi,“ přiblížila ředitelka muzea Chovančíková.
„Oblečení jsme nikdy neprali. Kufr přišel poštou. Oblečení v něm bylo viditelně uloženo dlouho, takže jsme ho svěřili do rukou naší paní konzervátorky. Byla zastánkyní přístupu co nejšetrnějšího ošetření věcí, takže obleky v podstatě jenom odprášila,“ dodala. Podle Vaňka pak stáří materiálu není problém.
Aby se prokázalo, že vzorky patří prvnímu československému prezidentovi, musí se srovnat s genetickými stopami jeho syna Jana. Ředitelka Národního archivu Eva Drašarová dala podmíněný souhlas, že poskytne osobní věci Jana Masaryka k analýze.
„Kdybych měla stanovisko z kriminalistického ústavu a státního zastupitelství, že už není třeba na ně nazírat jako na biologické stopy a předmět doličný, tak by to bylo možné,“ prohlásila.
Pokud budou genetické stopy prezidenta a jeho syna shodné, bude jistota genetické stopy Tomáše Garrigua Masaryka. Pak se srovná s někým, kdo bezpečně patří do linie Masarykova rodu jako jeho otec Josef Masaryk.
V tento moment vstupuje do hry Tomáš Masaryk ze slovenského Lučence, který je vzdáleným příbuzným prvního československého prezidenta. Zástupce deváté generace masarykovců Tomáš Masaryk pochází z rodu Michala Masaryka.
Pokud se nebudou stopy DNA prezidenta a Tomáše Masaryka z Lučence shodovat, není kočí Josef Masaryk prezidentův otec. Pak přijde na řadu porovnání s Habsburky a zkoumání vzorku DNA císařského dědice trůnu Ferdinanda d'Este zastřeleného v Sarajevu. Výsledky prvního zkoumání budou známy za tři měsíce a Reportéři ČT se tématu budou opět věnovat.