Orlická přehrada má mít méně vody, obce se ale bojí sucha

5 minut
Události v regionech: Jihočeské obce nechtějí snížení hladiny Orlíku
Zdroj: ČT24

Obce nad Orlickou přehradou se bojí sucha, obce pod ní povodní. Povodí Vltavy chce změnit na Orlíku manipulační řád a snížit výšku hladiny, kterou bude udržovat. S jihočeskými obcemi se vodohospodáři dohodli na kompromisním snížení o 1,3 metru. Středočeské obce by ale chtěly, aby se retenční prostor nádrže zvětšil ještě výrazněji. Konečné slovo přitom nebude mít Povodí Vltavy, nýbrž Středočeský kraj.

Letošní sucho ukázalo, jak by život kolem Orlické přehrady v případě razantního snížení hladiny vypadal – k bahnitým břehům se nestahují ani turisté, což škodí místním podnikatelům, a předevšímhrozí vysychání studen, čeho se bojí obyvatelé. „Máme celou obec na studnách. Nemáme obecní vodovod,“ poukázala přitom starostka Olešné Miloslava Brožková. Ani po vydatných deštích na konci srpna a deštivém začátku října přitom ještě není hladina Vltavy na obvyklé úrovni.

Vodohospodáři již rok připravují změnu manipulačního řádu, po které by se již Orlík na původní úroveň nenaplnil. Důvodem je především lepší povodňová ochrana obcí pod přehradou. Vzniklo několik návrhů, po jednání s jihočeskými obcemi přistoupilo Povodí Vltavy na nejmírnější z nich, takže by se měla hladina snížit o 1,3 metru. „Kdybychom navrhovali cokoli jiného, došlo by k situaci, kdy by nebyly naplňovány platné účely Vltavské kaskády. To si nemůžeme dovolit,“ podotkl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Příslušný úřad, kterým je středočeský krajský úřad, vodohospodářům manipulační řád schválil. Vzápětí ale přišlo odvolání. Na ministerstvo zemědělství se obrátily středočeské obce,  které se více než sucha bojí povodní.

Jejich požadavek na výraznější pokles hladiny ale děsí jihočeské starosty. Ti předpokládají, že pokud ministerstvo rozhodnutí zruší, kraj tentokrát přistoupí na požadavky „svých“ obcí a jihočeské námitky nevezme v úvahu. „Přijde mě logické, abychom do toho měli mluvit všichni,“ poznamenala Miloslava Brožková. Pokud středočeské obce prosadí svou, zřejmě se tedy spor znovu vrátí na ministerstvo.

Povodí Vltavy přišlo s myšlenkou na zvětšení retenční kapacity Orlické přehrady již loni na podzim, tedy v době, kdy ještě nikdo neočekával, jak suchý bude rok 2015. Kapacita nádrže by se měla zvýšit o třetinu a ochránit města na dolní Vltavě až před dvacetiletou vodou namísto nynější desetileté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 12 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 13 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...