Šťastný konec choltického zámku?

Pardubice – Zčásti barokní a zčásti renesanční stavba zámku Choltice dlouhá léta trpěla nezájmem. Rozpadající stavbu nechtěl nikdo opravit, protože její celková rekonstrukce by vyšla na čtvrt miliardy. Situace se však začíná postupně obracet a díky přílivu návštěvníků se blýská na lepší časy.

Na zámku rušno bylo, jenže trochu jinak, než by si historický objekt zasloužil. Jeho využití totiž blokovaly restituční spory s potomkem šlechtického rodu Bertholdem Thun Hohensteinem. Poté, co mu soudy panství nevydaly, o zámek dál pečují Choltice.

Dlouhá léta se stavba nacházela ve velmi špatném stavu. Barokní část objektu sice stále chátrá, zatéká do střech a část zdiva se odlupuje, zámek má ale před sebou světlé zítřky i navzdory žalostné minulosti. Choltická radnice začala pořádat zajímavé akce, které lákají turisty. Oproti předchozím rokům se jich na něj letos stihlo podívat už sedm tisíc a sezona ještě není u konce. Každý platící návštěvník zachraňuje Choltice platbou vstupného, navíc se o záchranu objektu začal zajímat i městys a kraj. Výjimkou nejsou ani jednotliví dobrovolníci.

Dosavadní úpravy investované v loňském roce stály přes deset milionů korun. Zásadní proměnou prošel někdejší dům purkrabího, kde vznikla pokladna, i nový společenský sál. Exponáty ve vitrínách dokládají někdejší život v Cholticích i život samotného šlechtického rodu.

Ne vše ale půjde zachránit. Zub času se na zámku podepsal a kromě vnějších škod trpí také interiéry. Některé vybavení už zachránit nepůjde – jedná se hlavně o dřevěné obklady, kazety či nábytek. Podle odhadů by mohla být narušená i statika objektu. Dále se musí revitalizovat zahrada, v níž se natáčelo několik filmů. Nejznámějších z nich byl Strakonický dudák či rok staří Obchodníci.

Mezi nejzajímavější části zámku patří kaple sv. Romedia, který se řadí mezi téměř zapomenuté tyrolské světce.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 3 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 19 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 20 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...