Ruský plyn už dnes nehraje žádnou roli, zní od experta

Nahrávám video
90’ ČT24 – Půlrok bez ruského plynu v ČR
Zdroj: ČT24

Česko během prvního letošního pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska, přesto jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) tuzemské zásobníky naplněné víc než v předchozích letech. Konkrétně z 88 procent. Podle Síkely se daří udržovat rekordně vysoké zásoby hlavně proto, že spotřeba plynu v tuzemsku výrazně klesla. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík v pořadu 90' ČT24 sdělil, že plné zásobníky jsou jeden z důvodů k optimismu, důležité je ale rovnoměrné a plynulé rozložení dodávek.

„Není pravda, že zásobníky jsou klíčové. Naprosto klíčová je dodávka plynu v rovnoměrném rozložení během celého roku v objemu, který odpovídá spotřebě České republiky,“ sdělil Ludvík. V létě je více plynu v potrubí, než se spotřebuje, plyn se tak stlačí do zásobníků, odkud se čerpá od podzimu do jara. Spotřeba podle Ludvíka klesla i díky teplé zimě.

Zásobníky podle odborníka pokryjí 45 procent roční spotřeby Česka, která je přibližně sedm a půl miliardy kubíků. Množství na zimu je tak podle Ludvíka dostačující.

Velkoobchodní ceny plynu v červenci sestoupily pod 28 eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu zhruba na 670 korun. Co se týče cen, je Ludvík optimista. Budou podle něj stále klesat, ačkoliv předpovídá, že dojde k malému cenovému výkyvu směrem vzhůru v lednu či únoru v případě prudkého poklesu teplot.

Rusko má stále odběratele

Celkové zásoby v zásobnících jsou podobné i v sousedních zemích. Německo je má naplněné z více než 84 procent, ještě lépe je na tom Rakousko a Slovensko se zhruba 86 procenty. Polsko pak eviduje naplněnost lehce pod jednaosmdesáti procenty. Největší zásoby má ze zemí Evropské unie Španělsko, jeho zásobníky jsou plné z více než 98 procent.

Ruskou surovinu nahradilo Česko norským plynem a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a v Belgii. Aktuálně odebírá Česká republika veškerý plyn přes Německo. Z Ruska podle Ludvíka odebírá Slovensko, Rakousko a Maďarsko, množství se však snižuje. Ludvík také sdělil, že jsou informace, že ruský plyn v podobě LNG se posílá do Španělska a Portugalska, které jsou plně závislé na dodávkách kapalného plynu.

„Dá se říct, že dnes už ruský plyn nehraje absolutně žádnou roli,“ míní expert s tím, že Rusko se snaží exportovat, příliš se to ale nedaří například do Číny, která se tváří jako jeho odběratel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 20 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...