Rozpočet skončil v březnu rekordním schodkem 166,2 miliardy korun

Nahrávám video
Události: Hospodaření státu
Zdroj: ČT24

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků, stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.

„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ řekl Stanjura. Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované.  

Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění. „Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZu a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ poznamenal ministr.

Hospodaření státu
Zdroj: MF ČR

Fiala: Vláda dodrží schválený schodek

Kabinet přes dosud nejhorší výsledek hospodaření státu v prvním čtvrtletí stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun, řekl premiér Petr Fiala (ODS) během společného zasedání české a slovenské vlády v Trenčíně. 

Fiala zmínil i navýšení výdajů do investic a předfinancování dalších výdajů v některých oblastech, což loni nebylo možné z důvodu rozpočtového provizoria. „Co už není tak pozitivní, je růst výdajů v sociální oblasti,“ konstatoval premiér s tím, že čísla jen potvrzují naprostou nutnost valorizace důchodů, jak ji vláda schválila, tedy nižší, než předpokládal zákon. Vzhledem k poklesu cen energií na trzích premiér předpokládá, že tyto náklady budou státu během roku klesat. 

„Je důležité, abychom nepřekročili těch 295 miliard korun schváleného deficitu, budeme se snažit, aby to takto bylo i na konci roku, a optimálně, aby ten deficit byl ještě nižší,“ dodal ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Já doufám, že i třeba s výhledem na snížení inflace se to bude vyvíjet výrazně lépe,“ reagoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Jen plané sliby, míní opozice

Sněmovní opozice vládě vytýká, že pro letošek zatím nepřišla s žádným úsporným plánem. „Nevidíme vůbec nic, žádný náznak konsolidace, kdyby tam bylo za pár miliard, není tam vůbec nic, zatím plané sliby a hospodaření státu se propadá naprosto katastrofálně,“ konstatovala bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.   

Ekonom Deloitte David Franče neočekává, že by se letos podařilo plánovaný schodek dodržet. Varoval, že pro ministerstvo financí může být problémem udržet celoroční deficit pod 400 miliardami korun. „Dnešní výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii a je potřeba situaci urychleně řešit. Okno pro konsolidaci veřejných rozpočtů se přitom rychle zavírá. Co vláda neprosadí tento rok, již nejspíš neprosadí,“ upozornil.

Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Deloitte David Marek říká, že i kdyby vláda schválila výrazně úsporné kroky, bude obtížné dostat deficit pod hranici 300 miliard korun. „Možná bude obtížné dostat se i pod hranici 350 miliard — nebo alespoň neatakovat hranici 400 miliard korun. A to se může stát, pokud se nepodaří přijmout žádné úsporné kroky do konce letošního roku,“ upozornil v pořadu 90' ČT24

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta víc. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta víc než loni. Daň z příjmu právnických osob rozpočtu vynesla 34,8 miliardy, o 21,6 procenta víc než před rokem. Na spotřební dani stát získal 33 miliard korun, meziročně o 3,7 procenta méně. Pokles podle ministerstva financí způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu.

Nahrávám video
90’ ČT24 – NKÚ: Dotace a důchody jsou časované rozpočtové bomby
Zdroj: ČT24

Opatření kvůli energetické krizi

Výdaje rostly hlavně kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, důchodů a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.

Kapitálové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 20 miliard na 36,1 miliardy korun. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 miliardy korun, na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám 4,1 miliardy korun.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 3 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 4 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 8 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

EU chce podpořit domácí produkci oceli, sníží dovoz a zvýší clo nad kvóty

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.
před 15 hhodinami

Konflikt na Blízkém východě zvedá ceny letenek, zdražit mohou i letní dovolené

Nejen do cen letenek, ale i letních dovolených se může promítnout dražší letecké palivo, za nímž stojí konflikt na Blízkém východě. Cestovní kanceláře zatím plošně nezdražují, růst cen zhruba o desetinu je ale do budoucna možný. Dálkové lety jsou už nyní dražší i o tisíce korun.
před 18 hhodinami
Načítání...