Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, neupřesnilo ale, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.
Návrh dojednávaný v posledních dvou letech by od poloviny příští dekády zásadně prodražil jakékoli uhlíkové emise u nových osobních vozů a dodávek. Loni v říjnu se členské státy dohodly s Evropským parlamentem na finální verzi plánu, jehož cílem je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy, parlament jej pak definitivně schválil v polovině února.
Nyní už schází pouze finální souhlas členských zemí, který často bývá pouze formalitou. Podle webu Politico měli v pátek unijní velvyslanci „položit základy“ pro tento krok plánovaný na 7. března, mluvčí švédského předsednictví Daniel Holmberg však oznámil odklad na „pozdější jednání Rady“. „Coreper se k otázce vrátí v patřičném čase,“ dodal s odkazem na označení pro radu velvyslanců.
Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje německá vláda, podle zákulisních informací také Itálie, Polsko a Maďarsko. Německý ministr dopravy Volker Wissing tento víkend uvedl, že Berlín by plán nulových emisí u nových automobilů neměl podpořit, dokud Evropská komise nepředloží návrh ohledně výjimky pro vozidla, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva.
Česko návrh nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. „Pokud nebude jasná podmínka, na které se podílela Česká republika v rámci českého předsednictví, totiž umožnění spalování syntetických paliv ve spalovacích motorech,“ prohlásil v Berlíně po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Řekl, že v této věci bude Česko postupovat společně s Německem.
Alternativní řešení se stále hledá
Návrh mířící proti motorům na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí. Případné dotažení návrhu o nulových emisích v automobilové dopravě by ještě nemuselo znamenat definitivní konec prodeje aut na benzin a naftu, neboť instituce EU se dohodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách Unie tohoto cíle k roku 2035 dosáhnout, či zda jej například odložit.
Bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek v Interview ČT24 řekl, že pochybuje, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze –, pak budou levnější i auta,“ poznamenal.
„Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ řekl k možnému budoucímu rozmachu elektromobility Kulhánek.
Evropská unie chce dohlédnout na spalovací motory
Kromě diskutované novely ale státy připravují také emisní normu Euro 7, která by měla dál zpřísnit pravidla pro současné spalovací motory. Proti té se staví česká vláda i opozice.
„Euro 7 je ohromný problém a je to špatně,“ shrnul v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Obává se, že výsledkem bude dramatické zdražení nových aut – i těch se spalovacími motory, které budou muset automobilky vedle vývoje elektromobilů ještě přizpůsobit novým pravidlům. Kolovratník se domnívá, že se taková drahá auta přestanou kupovat a jen ještě více zestárne tuzemský vozový park. Očekává zdražení nových vozidel o sto až sto padesát tisíc korun.
Zdrženlivý je vůči Euro 7 jako celku i europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Nemyslí si však, že je to zbytečná norma, která jen zkomplikuje a zdraží výrobu technologií, které již mají i tak odzvoněno. Upozornil, že součástí nové emisní normy nejsou jen přísnější pravidla pro spalovací, zejména naftové motory, ale zabývá se také emisemi z drobných částic z brzdových destiček či pneumatik. Odkázal na analýzu Evropské komise, podle níž kvůli emisím z provozu automobilů umírá ročně v Evropě tři sta tisíc lidí.
Protože do roku 2035 zbývá ještě více než dekáda, je podle něj namístě pokusit se tyto počty snížit. „Jestliže v Evropě předčasně umírá na emise z automobilů tři sta tisíc lidí ročně, tak to za deset let jsou tři miliony. Takže myslím, že je potřeba se na to podívat, ale je potřeba podívat se na to realisticky,“ podotkl.
O Euro 7 jednali i Kupka s Wissingem. V Německu se k němu staví kriticky shodně spolková vláda, regionální samosprávy, automobilový průmysl i autokluby. „Shodli jsme se na jednoznačném odporu a kritice stávající předlohy normy Euro 7. Je nerealistická a není akceptovatelná, jak pro Českou republiku, tak ani pro Německo,“ řekl český ministr dopravy.
Emise oxidu uhličitého a dalších plynů, které se uvolňují při spalování fosilních paliv, škodí životnímu prostředí na několika úrovních. Pravděpodobně nejdiskutovanější je změna klimatu – jde o takzvané skleníkové plyny, kvůli kterým se planeta otepluje. Jejich úroveň v atmosféře přímo ovlivňuje, jak moc teplota poroste, a vědci upozorňují, že je třeba jejich produkci razantně snížit.
Z výfuků aut vychází také látky, které škodí přímo lidem a zvířatům. Sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý pronikají společně s prachovými částicemi hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví.
