Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko zásobníky dostatečně naplněné, aby pokryly spotřebu do konce příští zimy. Bratislava dosud byla na dodávkách plynu i ropy z Ruska značně závislá.
Slovensko sníží závislost na ruském plynu o dvě třetiny
„Od 1. června bude realita taková, že jsme snížili závislost na ruském plynu o 65 procent. Ruský plyn budeme ovšem dál nakupovat, abychom co nejvíce naplnili zásobníky. Žádný plyn nenakupujeme dráž než ten z Ruska,“ řekl Sulík.
Státem ovládané slovenské plynárny SPP, které jsou největším dodavatelem plynu na Slovensku, podle Sulíka nakoupily norský plyn v objemu 32 procent roční spotřeby. Kromě toho SPP uzavřela dohody o nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG), který pokryje další třetinu spotřeby.
Slovenský ministr hospodářství také řekl, že Bratislava má zajištěno přečerpávání zkapalněného plynu na třech až čtyřech místech v Evropě. Slovensko leží na hlavní přepravní trase z Ruska přes Ukrajinu do Rakouska a Česka. Evropská komise po ruské invazi na Ukrajinu ohlásila plán snížit závislost evropského bloku na ruském plynu. Ještě v roce 2020 zajišťovala největší země světa téměř 40 procent spotřeby plynu v EU.
Nový plynovod bude brzy ve zkušebním provozu
Alternativní dodávky suroviny Bratislavě zajistí také nové plynovodní propojení mezi Slovenskem a Polskem. To už je naplněno plynem a podstoupí tlakové zkoušky. Zanedlouho pak bude ve zkušebním provozu, oznámil slovenský premiér Eduard Heger.
„Nový plynovod pro nás znamená bezpečnost v dodávkách plynu, přístup k plynu přepravovanému po moři, propojení na zdroje zemního plynu v Norsku. Jeho kapacita ve směru na Slovensko je 5,1 miliardy metrů krychlových, což je přibližně roční spotřeba plynu na Slovensku,“ přiblížil Heger.
Výstavba zhruba 164 kilometrů dlouhého plynovodu mezi Slovenskem a Polskem, kterou finančně podpořila Evropská unie, začala v roce 2018. Původní plán počítal s tím, že potrubí bude v komerčním provozu už na konci loňského roku.
Německo a USA prohloubí klimatickou a energetickou spolupráci
Německo se dohodlo se Spojenými státy na prohloubení spolupráce v ochraně klimatu a v přechodu na obnovitelné zdroje energie, společně chtějí také posilovat energetickou bezpečnost ostatních zemí. Příslušnou deklaraci na okraj končícího dvoudenního jednání ministrů energetiky a ochrany klimatu skupiny velkých ekonomik G7 podepsali německý ministr hospodářství Robert Habeck a zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn John Kerry.
„Spojené státy a Německo prokázaly, že pokud se země rozhodnou investovat do ochrany klimatu mezi prvními a spustí energetickou transformaci, tak z toho těží hospodářsky, sociálně a bezpečnostně,“ prohlásil po podpisu Kerry. Uvedl, že je potřeba navýšit kapacitu obnovitelných zdrojů energie a že USA s Německem podpoří ostatní země, aby se k energetické transformaci přidaly a urychlily ji.
Habeck upozornil na to, že na přechod na čisté zdroje energie nezbývá mnoho času, neboť je to úkolem současné politické generace. Poukázal také na to, jak ruská invaze na Ukrajinu demonstruje rizika energetické závislosti na fosilních palivech.
Podepsaná deklarace sleduje tři cíle, kterými jsou co nejrychleji zavádět opatření na ochranu klimatu, soustředit se na technologie pro zrychlení energetické transformace a podpora třetích zemí v ochraně klimatu a přechodu k čisté energii.
Německo chce do roku 2030 získávat až 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a do roku 2035 až sto procent, nyní tento podíl činí asi dvě pětiny. Nynější tempo výstavby čistých energetický zdrojů je ale v Německu pomalé, takže se zemi nedaří plnit emisní závazky. Habeck chce proto posílit zejména budování větrných parků, které vázne.
Německo loni vybudovalo 484 pevninských větrných elektráren s instalovaným výkonem 1925 megawattů, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst nově instalovaného výkonu o 35 procent. Na moři v loňském roce nevznikly žádné německé větrné elektrárny. Německo předpokládá, že každá spolková země uvolní pro zdroje energie z větru dvě procenta plochy.
Země G7 chtějí do roku 2035 energii převážně z bezuhlíkových zdrojů
Skupina sedmi rozvinutých průmyslových zemí G7 chce do roku 2035 vyrábět elektrickou energii převážně z uhlíkově neutrálních zdrojů, oznámil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že je to poprvé, co se státy této skupiny k takovému závazku přihlásily.
„V roce 2035 by ve všech státech G7, a to je novinka, ke které se hlásí každá země skupiny, měl být energetický sektor převážně bezuhlíkový. Odchod od uhlí je společným cílem G7,“ řekl Habeck. Poukázal také na to, že některé státy, jako Británie, postupují v energetické transformaci rychleji než ostatní. Členy G7 jsou vedle Německa a Británie také Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy.
„Německo se snaží být také rychlejší,“ řekl Habeck. Německá vládní koalice sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce do roku 2030 získávat až 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a do roku 2035 až sto procent. Nyní tento podíl činí asi 40 procent. Německá koaliční smlouva počítá také s tím, že v ideálním případě by mohlo Německo přestat spalovat uhlí pro výrobu energie do roku 2030. Dosavadní plány přitom počítaly s rokem 2038.