Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.
Zisk ČEZu se v pololetí propadl o 89 procent. Skupina plánuje dřívejší konec těžby v Severočeských dolech
Se zvýšením klimatických cílů Evropské unie doporučila česká Uhelná komise ukončit spalování uhlí do roku 2038. „Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí,“ sdělil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZu o 31 procent na 11,3 miliardy.
„Kromě data dřívějšího očekávaného konce těžby uhlí je nejvýznamnější faktor, který vedl k opravné položce, fakt, že ve střednědobém horizontu se obchoduje cena elektřiny téměř na úrovni ceny emisní povolenky. To znamená, že účetní obraz k dnešnímu dni indikuje, že bude daleko menší objem uhlí odebírán pánevními zdroji i během následujících deseti let,“ řekl v úterý šéf controllingu skupiny ČEZ Jan Klaus. Novák uvedl, že hodnota majetku Severočeských dolů před opravnou položkou byla zhruba 13 až 14 miliard korun. „Dojde tak k relativně velkému poklesu jejich hodnoty,“ dodal.
Novák nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve než v roce 2038. Těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se podle něj nevyplatí. „Je to extrémně nepravděpodobné, protože hnědé uhlí se ekonomicky nedá transportovat na dlouhé vzdálenosti. Není to komodita světově obchodovaná, není to černé uhlí. Takže ideální způsob, jak využít hnědé uhlí, je ho spálit v místě těžby, to znamená v pánevních elektrárnách,“ řekl Novák. „To, že bychom neměli žádné uhelné elektrárny a dál těžili, je prakticky nemožné,“ dodal.
Odboráři chtějí jednat o kompenzacích pro horníky
Odboráři Severočeských dolů chtějí kvůli zkrácení termínu ukončení těžby hnědého uhlí jednat o kompenzacích pro horníky. Řadě z nich je nad 50 let, řekl předseda odborové organizace lom Doly Bílina Vladimír Bergerhof.
„Není to pro nás příjemné. V nedávné době se prolomily limity do roku 2050 a najednou je tu před námi rok 2038. Zkrácení termínu vnímáme negativně. Je tu řada lidí, kteří počítali s tím, že na šachtě zůstanou do důchodu,“ řekl Bergerhof. „Jsou to lidé, kteří budou těžko hledat uplatnění v 55 letech. Čekáme na rozhodnutí vlády o odchodech do důchodu. Protože ti chlapi dělají v riziku a práce na nich zanechává následky, což hraje roli také v hledání nového zaměstnání,“ uvedl Bergerhof.
V Severočeských dolech pracovalo na začátku letošního roku zhruba 2580 lidí. „Nemyslíme si, že posun termínu ukončení těžby uhlí bude mít aktuálně vliv na zaměstnanost,“ řekl mluvčí Severočeských dolů (SD) Lukáš Kopecký. Odboráři nyní chtějí uspořádat průzkum mezi zaměstnanci. Připravené mají dotazníky k dané situaci a na podzim se plánuje schůzka všech odborářů SD s vedením společnosti na téma budoucnosti zaměstnanců.
Energie vyrobená ČEZem z uhlí už klesla pod 30 procent
EU chce podle posledních klimatických návrhů, představených v červenci, v boji proti oteplování planety mimo jiné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Výroba energií z bezemisních obnovitelných zdrojů skupiny ČEZ vzrostla v prvním pololetí meziročně o devět procent a výroba z jaderných zdrojů o čtyři procenta. Naopak výroba z uhelných zdrojů klesla podle ČEZu o 23 procent, hlavně kvůli prodeji elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I. Celkově je podíl uhelné výroby ČEZu už pod 30 procenty.
„Pokračujeme v naplňování naší akcelerované strategie Čistá Energie Zítřka zaměřené na růst podílu bezemisních zdrojů a na Českou republiku a střední Evropu. Emisní intenzita CO2 Skupiny ČEZ při výrobě elektřiny poklesla v prvním pololetí meziročně o 19 procent a dokončili jsme prodej bulharských aktiv za 8,6 miliardy korun,“ komentoval výsledky skupiny generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Prodej bulharských aktiv podle ČEZu ovlivnil hospodářské výsledky v prvním pololetí a bude mít vliv i na celoroční výsledek. „Celkově z Bulharska Skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře ČEZu,“ uvedl člen představenstva ČEZu a ředitel divize finance Martin Novák.
V prvním pololetí podle ČEZu výrazně vzrostl prodej energií koncovým zákazníkům v České republice, u elektřiny o 11 procent a u plynu o 20 procent. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně stoupla o devět procent. U velkých podniků rostla o osm procent a u domácností o dvě procenta. Spotřeba tak dosáhla vyšší úrovně než v roce 2019, tedy před začátkem pandemie nemoci covid-19.
Skupina ČEZ proto zvyšuje odhady letošních celoročních hospodářských výsledků. „Navyšujeme celoroční výhled EBITDA na úroveň 58 až 60 miliard korun a čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 18 až 20 miliard korun v důsledku pozitivního vývoje napříč všemi segmenty. Čistý dluh Skupiny ČEZ klesl za první pololetí o 43 miliard korun,“ sdělil Novák. Výroba elektřiny ale podle údajů na webu ČEZu v prvním pololetí poklesla meziročně o sedm procent na 27,7 terawatthodin (TWh). Oproti loňsku se také snížil počet zaměstnanců skupiny, a to rovněž o sedm procent na zhruba 30 300 ke konci prvního pololetí.
Vliv systému emisních povolenek
Ceny elektřiny jsou nejvyšší za posledních třináct let. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy se ceny do levných úrovní nevrátí. Alespoň tedy ne stabilně. S tím souhlasí také ředitel společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer. „Sledujeme obrovské zdražení. Na rok 2022 se dnes obchoduje elektřina zhruba o padesát procent dráž, než se obchodovala v první polovině roku 2020 na rok 2021,“ řekl v Událostech, komentářích. Do jisté míry podle něj cena klesne, na původní úroveň se však nedostane.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) si dokáže představit, že by do rostoucích cen elektřiny mohl zasáhnout stát, ovšem jen limitovaně. „Energii stát ovlivnit nemůže. Nyní elektřina zdražuje kvůli enormnímu nárůstu cen emisních povolenek, což je věc Evropské unie. Dokud nedojde k revizi celého systému obchodování s nimi, tak na to Česká republika nemá tak zásadní vliv,“ podotkl. Stát podle něj naopak může zasáhnout v jiných oblastech. Za první krok ale považuje právě revizi systému emisních povolenek.
S tím souhlasí i člen podvýboru pro energetiku Petr Třešňák (Piráti). „Opakovaně upozorňujeme na to, že státu chybí aktualizovaná státní energetická koncepce. V tuto chvíli je už značně zastaralá a nepočítá s novými trendy,“ zdůraznil. Trh s emisními povolenkami by přitom podle něj mohl být nejefektivnějším nástrojem regulace. „Místo toho se v odvětví vyskytuje mnoho dalších kompenzací a dotací. To jej značně deformuje,“ dodal.
Události, komentáře: Distributoři elektřiny ohlásili zdražování (zdroj: ČT24)
Investice za půl bilionu půjdou do Dukovan či solárů
Novák uvedl, že skupina plánuje investovat 500 až 550 miliard korun do roku 2030. Zhruba polovinu mají podle něj tvořit takzvané udržovací investice na současných zdrojích a majetku ČEZ, druhá polovina pak výdaje na růst firmy. Podle Nováka nejde o nereálné plány, protože v současné době firma investuje 40 miliard korun ročně, což za deset let dělá zhruba 400 miliard korun.
Kromě výdajů do distribučních sítí nebo do dalšího rozvoje moderních energetických služeb (ESCO) jsou v plánované kumulativní částce započtené také například výdaje ČEZ spojené s přípravou nového jaderného bloku v Dukovanech, akvizice firem či výdaje na stavbu nových obnovitelných zdrojů. ČEZ na jaře oznámil, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu šest gigawattů, a to převážně fotovoltaické elektrárny v Česku. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Jen do solárů chce skupina investovat až 90 miliard korun, řekl v květnu Seznam Zprávám místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Stavbou nových obnovitelných zdrojů a akvizičním růstem v ESCO službách chce ČEZ podle Nováka dosáhnout zvýšení provozního zisku. Významnou roli podle něj hrají také rostoucí velkoobchodní ceny elektřiny, které by mohly způsobit, že EBITDA by proti dlouhodobým plánům mohla být ještě vyšší. „Na ceny ale nelze spoléhat,“ poznamenal finanční ředitel ČEZ.
„Vedení ČEZ žije na růstu cen elektřiny, nemá na tom ale žádnou zásluhu. Naopak většinou svých aktivit tento výsledek jen zhoršuje, přesto finanční čísla zůstanou mimořádně dobrá,“ napsal v úterý na Twitter ekonom Michal Šnobr, minoritní akcionář ČEZ, kritik současného vedení firmy a poradce investiční skupiny J&T.
Opravná položka u Severočeských dolů nebude mít dopad na výplatu dividend, upozornili ekonomové
Pololetní výsledky energetické společnosti ČEZ hodnotí analytici smíšeně. Upozornili, že firma mírně vylepšila celoroční výhled čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy a provozního zisku EBITDA, pololetní čísla ale ovlivnila opravná položka u Severočeských dolů.
Podle analytika Fio Banky Jana Raška konkrétně výsledky za druhé čtvrtletí mírně zaostaly za tržním konsenzem. „ČEZ neočekávaně zaúčtoval výraznou opravnou položku v dceřiné společnosti Severočeské doly ve výši 8,7 miliardy korun. Tato opravná položka je však nehotovostního charakteru, tudíž neovlivní samotnou hotovostní pozici společnosti, respektive nemá dopad do budoucí výplaty dividendy,“ uvedl.
„Důvodem pro zvýšení spodní hranice cíle jsou lepší výsledky segmentu prodej, který se po loňských restrikcích zotavuje rychleji. Připomínám, že upravený čistý zisk slouží jako základna pro výpočet dividend,“ řekl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Analytik České spořitelny Petr Bártek míní, že výsledky naopak potvrdily výrazné oživení spotřeby po loňských lockdownech. „Distribuční objemy i prodeje koncovým zákazníkům v Česku rostly ve druhém čtvrtletí dvojciferným tempem. Výsledky ve výrobě ale byly poznamenány nižší marží z výroby ve fosilních zdrojích i z jádra a EBITDA v tomto segmentu tak klesla meziročně o 19 procent a byla pod naším očekáváním,“ dodal.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.