Zeman: Do čela ČNB jmenuji guvernéra, který Singerovy kroky napraví

Holýšov (Plzeňsko) – Za rok jmenuji na pozici guvernéra České národní banky takového kandidáta, který napraví kroky současné rady, prohlásil dnes Miloš Zeman při své návštěvě Plzeňského kraje. Zeman už dřív kritizoval, že banka v čele s guvernérem Miroslavem Singerem znehodnotila korunu.

Zemanovu opětovnou kritiku ČNB vyvolala otázka jednoho ze zaměstnanců firmy Evobus v Holýšově. Ten se totiž prezidenta zeptal, kdy odvolá bankovní radu, která se podepsala na znehodnocení koruny. Muž zároveň vyslovil obavu z nízkých důchodů po přijetí eura.

„Prezident v podstatě nemůže odvolat bankovní radu, ale po vypršení jejího mandátu může jmenovat nové členy. No, a to bude za rok. Takže ještě rok musíme vydržet. Za rok jmenuji nového guvernéra ČNB místo pana Singera, kterému končí mandát. A jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady,“ prohlásil Zeman

Europoslanec a bývalý viceguvernér Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) v reakci na prezidentova slova vyslovil obavu, kdy hlava státu plánuje dosadit do čela centrální banky takové odborníky, kteří udělají to, co on uzná za vhodné. „Prezident bude pochopitelně volit ekonomy, kteří mají třeba podobný pohled na některé otázky jako on. Ale v okamžiku, kdy by ten člověk přišel do centrální banky, tak by měl zapomenout na minulost a soustředit se na analýzy, které ČNB zpracovává. A na základě těch analýz provádět co nejlepší rozhodnutí. A já doufám, že bez ohledu na to, co dnes pan prezident naznačil, to tak bude i do budoucnosti,“ prohlásil.

Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?

  • červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
  • únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal

„Toto vyjadřování z úst prezidenta republiky nepovažuji vůbec za vhodné. Myslím si, že to nepatří do civilizované země a může to být i velmi škodlivé. Musíme si uvědomit to, že přece jenom váha slova prezidenta je poměrně velká,“ reagoval na dnešní Zemanova slova Petr Dvořák, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. 

Už při své únorové návštěvě Královéhradeckého kraje Zeman prohlásil, že nepočítá s tím, že by do bankovní rady ČNB jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi s tamními zastupiteli také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura. (čtěte více)

Miroslav Singer
Zdroj: ČT24/ČNB

Bankovní rada ČNB pečuje o stabilitu měny a zajišťuje dozor nad finančním sektorem. Jmenování členů bankovní rady včetně guvernéra v současnosti spadá výhradně do kompetence prezidenta. Diskutuje se však o možnosti změnit ústavu tak, aby kandidáty do bankovní rady musel prezidentovi schválit Senát (to by ale platilo až od příštího prezidentského funkčního období).

Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ prohlásil prezident v Hradci Králové.

Zeman by v ČNB nejraději viděl Rusnoka

Agentura Bloomberg v únoru přinesla informaci, že v čele ČNB by prezident Zeman rád viděl Jiřího Runoka. „Má výjimečnou kvalifikaci, protože se pohyboval nejen v ekonomické, ale i v politické oblasti,“ řekl Zeman na adresu Rusnoka v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

ČTĚTE: Rusnok je „excelentním“ kandidátem na guvernéra ČNB, řekl Zeman

Členem bankovní rady jmenoval prezident Jiřího Rusnoka před rokem. Byl to jeho vůbec první nominant do této funkce. Rusnok tehdy prohlásil, že to považuje za „vrchol odborné kariéry“ (více zde). Oba muži k sobě mají dlouhodobě blízko – Rusnok byl v letech 2001 až 2002 ministrem financí v Zemanově vládě a v červnu 2013 jej Zeman jmenoval předsedou vlády poté, co se kvůli aféře Nagyová rozpadl kabinet Petra Nečase.

V rozhovoru pro Bloomberg Zeman zopakoval, že Česko by se mělo snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny. A to přesto, že současná koaliční vláda nechce stanovit pevné datum přijetí eura. „Velmi se stydím za to, že pobaltské státy přijaly euro dřív než my. Myslím si, že je to ostuda pro Českou republiku. Stejně tak je ostuda, že do eurozóny dřív vstoupilo Slovensko,“ citovala agentura českého prezidenta.

Singer se se Zemanem neshodne ani na euru

Guvernér ČNB Miroslav Singer tento týden na svém blogu napsal, že přijetí eura nemusí české ekonomice přinést očekávaný stimul. Argumentoval tím, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Přestože kabinet Bohuslava Sobotky počítá se vstupem Česka do eurozóny po roce 2018, přesný termín přiblíží až příští vláda. (čtěte více)

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. (čtěte více)

Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet. (čtěte více)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 10 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 18 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 19 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled