Nejrychlejší varianta odstávky uhlí je možná jen s jasnou náhradou, říká Brabec

Nahrávám video

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Takzvaná uhelná komise má připravit scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, avizoval ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

„Na nejrychlejší variantu bych kývnul, pouze pokud bychom měli náhradu a nedostali se do energetického deficitu. Musí být jasná náhrada, nesmíme být závislí na dovozu,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něj je to záležitost bezpečnosti a zároveň energetického mixu, protože v roce 2030 ještě nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku, s jehož výstavbou se do budoucna počítá v dukovanské elektrárně.

Podle Mirka Topolánka je vždycky, když dojde k odstavení nějakého zdroje energie, nutné vědět, čím bude nahrazen, kdy a kolik to bude stát. Vyjádřil názor, že když vlády, včetně té, které předsedal on sám, neumějí hnout s nějakým problémem, nebo chtějí mlžit, vytvoří komisi.

Třetinu uhelných elektráren lze zavřít zítra

„Nejsme schopni definovat budoucí spotřebu. Měli bychom si vyjednat co nejpružnější prostor od EU, protože doba uhelná začíná končit, všichni jsou na to připraveni, někteří už neplánují obnovu zdroje z uhlí, konvertují do plynu, biomasy, odpadu a podobně. To znamená, myslím si, že určení scénáře bude jen umělý krok, jako všechny scénáře, které tady byly doposud schvalovány,“ poznamenal ke snahám uhelné komise Topolánek.

Podle Jana Rovenského, který je členem komise, je nejambicióznější varianta vývoje realistická. Řekl, že můžeme některé uhelné elektrárny zavřít hned, protože Česká republika je sedmý největší vývozce elektřiny na světě.

„V posledních deseti letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Kdybychom zítra třetinu uhelných elektráren zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit,“ poznamenal Rovenský.

Zbývající dvě třetiny lze podle něj s odvoláním na závěry dřívější Pačesovy komise do roku 2030 nahradit obnovitelnými zdroji. Podle Mirka Topolánka taková představa sice matematicky vychází, ale technicky je absolutně nemožná. Sám je příznivcem jaderné energetiky, u Dukovan vnímá jako překážku otálení se začátkem výstavby nového bloku. Uvědomuje si ale, že to bude velmi nákladné.

Sázka na jádro

Podle Komory obnovitelných zdrojů by do roku 2030 bylo možné nahradit čtyři pětiny energie z uhlí obnovitelnými zdroji. Ministr Brabec je ale přesvědčen, že to možné není. „Jde o teoretické scénáře. Vždycky mě pobaví, když nás někdo srovnává s Dánskem nebo Německem a pozapomíná, že nemáme moře a nemůžeme dělat offshorové vrtule, nebo windparky, které tam jsou,“ uvedl Brabec.

Sám si uvědomuje, že postavit nové jaderné bloky včas je ambiciózní scénář. Není ale podle něj nerealistický. „Kopne se do země, obrazně řečeno, nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by mělo být hotovo,“ předeslal ministr.

Jak ale dodal, je potřeba mít na paměti, že stávající čtyři bloky Dukovan bude nutné obnovit, aby byly v provozu i po roce 2035. „Děláme maximum kroků, aby se už nic nezdržovalo,“ dodal ministr.

Podle Brabce se dnes státy v Evropě uchylují k nepredikovatelným krokům. Může se v budoucnu stát, že cena elektřiny bude astronomická a nebude ji odkud dovézt. „Tomu se chceme vyhnout, to je zodpovědnost vlády,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 9 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 14 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.