Zeman: Do rady ČNB nejmenuji nikoho, kdo podporuje intervence

Hradec Králové – Prezident Miloš Zeman nepočítá s tím, že by do bankovní rady České národní banky jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi se zastupiteli královéhradeckého kraje také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura. Prezident Zeman ČNB za devalvaci koruny dlouhodobě kritizuje.

Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ nechala se slyšet hlava státu.

Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?

  • červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
  • únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal

Prezidentovo sdělení může mít podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška několik vedlejších důsledků. „Za prvé, výrok vytváří riziko, že se zpolitizuje ukončení intervenčního režimu ČNB. Za druhé, vymezení profilu budoucího centrálního bankéře s 1,5ročním předstihem patrně způsobí, že se někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB začnou předhánět v komentářích, jaké škody ekonomice ČNB svou intervenční politikou napáchala. Za třetí, výrok prezidenta přišel v době, kdy kurzu koruny chyběl jen malý impulz k uvedení do pohybu a tento impulz jí dodal,“ vysvětlil Sobíšek.

Koruna v reakci na Zemanova slova posílila na nejsilnější úroveň od loňského července. Podle serveru Patria Online se po 16:00 obchodovala za 27,44 CZK/EUR. „Koruna netěží z lepších ekonomických dat, ale z výroku prezidenta Miloše Zemana. Jde jen o dočasné posílení a během dalších dní očekávám návrat české měny do pásma 27,50 až 28 CZK/EUR,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Prezident v Hradci rovněž zopakoval svůj názor, že ČNB provedla devalvaci proto, aby oddálila vstup země do eurozóny. Domnívá se, že centrální banka nechce přijít o část svých kompetencí, což by po přijetí eura následovalo. S tímto Zemanovým názorem však nesouhlasí přední čeští ekonomové; samotná ČNB ho nekomentovala (čtěte víc).

Miloš Zeman na návštěvě Královéhradeckého kraje
Zdroj: David Taneček/ČTK

Jako prvního jmenoval Miloš Zeman do bankovní rady ČNB loni v únoru Jiřího Rusnoka, který nahradil Evu Zamrazilovou. Právě o Rusnokovi se často spekuluje jako o možném kandidátovi na příštího guvernéra. Není přitom bez zajímavosti, že Rusnok ještě jako Zemanem jmenovaný premiér devalvaci koruny podpořil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ prohlásil po zahájení intervencí (čtěte víc).

Vedle Rusnoka přečkají celé Zemanovo funkční období v bankovní radě také viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012 (funkční období člena bankovní rady trvá šest let).

Prezident Miloš Zeman jmenuje Jiřího Rusnoka členem Bankovní rady ČNB.
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Devalvaci považuje Zeman za ekonomicky neefektivní. „Jestliže ČNB tvrdí, že díky devalvaci koruny ekonomika roste, tak si zřejmě nevšimla, že došlo k poklesu cen pohonných hmot, ať už nafty, nebo plynu, zhruba o 50 procent. A to je skutečný impuls pro rozvoj ekonomiky. Snížení nákladů na energii,“ řekl prezident.

S měnovými intervencemi začala ČNB v listopadu 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 CZK/EUR. Chtěla tak zabránit propadu českého hospodářství do deflace a podpořit vývoz. Názory ekonomů i politiků na devalvaci koruny a její prospěšnost pro ekonomiku se ovšem rozcházejí. Kromě Miloše Zemana kritizoval intervence třeba i jeho předchůdce Václav Klaus.

Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že režim devizových intervencí neukončí dříve než ve druhém pololetí příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 4 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.