Vláda chce ze státních rezerv prodat v příštím roce kovy za 600 milionů korun a o rok později za 1,6 miliardy, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala z SPD a místopředseda stejného výboru Marian Jurečka z KDU-ČSL prodej kritizovali, protože není předem připravena nová koncepce státních rezerv a nové krizové plány. Nelíbí se jim ani to, že peníze by šly do státního rozpočtu, nikoliv zpět do Správy státních hmotných rezerv (SSHR) na nové investice.
Ministr Havlíček v pořadu zdůraznil, že nejde o vzácné kovy, ale o základní kovy, které jsou za zenitem, některé staré až 50 let. Navíc český průmysl, který by je potřeboval v krizových situacích, by chtěl především slitiny. Dodal také, že nyní je vhodný čas – z hlediska vysokých tržních cen – na prodej.
Výnosy z prodeje musí jít do rozpočtu, protože to odpovídá rozpočtovým pravidlům. SSHR obhospodařuje produkty za 30 miliard korun a jejich správa stojí 2,5 miliardy, dodal Havlíček.
Ministr také uvedl, že je potřeba připravit ve spolupráci s ministerstvy nové plány pro případ krizí typu záplav, válečných konfliktů, kyberhrozeb, zastavení dodávek klíčových surovin ze zahraničí. Tedy hrozeb 21. století, ne hrozeb bývalé studené války.
Tyto krizové plány by měly být hotovy do března příštího roku, podle nich by se pak měnila koncepce státních rezerv. Havlíček předpokládá, že bude potřeba proměnit například potravinové zásoby, zajistit jinou mobilizační techniku a také změnit strukturu léků.
Ministr doplnil, že pod jeho resort patří tři burzy, přes které by se kovy prodávaly v klasickém systému veřejných zakázek. Do rezerv by se mělo postupně nově dostat lithium, tantal a jaderné palivo.
Poslanec Radim Fiala (SPD) označil postup vlády za porušení bezpečnostních procesů. Podle něj měly být nejdříve hotovy krizové plány, pak teprve by měla vláda podle nich rozhodnout, co prodat. Změněné krizové plány by měly projít i Bezpečnostní radou státu, Poslaneckou sněmovnou a na základě nich by se měnila koncepce státních rezerv.
Nelíbí se mu, že hospodářský výbor dostal jen informaci, že se chystá obyčejný prodej kovů bez bližších informací. Teprve později zasedala k této věci Bezpečnostní rada státu (viz infobox).
Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že se nepostupovalo s péčí řádného hospodáře, který má zájem o bezpečnost lidí. Připomněl i vyjádření zástupce ministerstva obrany, který na výboru řekl, že s prodejem kovů nesouhlasí a armáda je potřebuje. Podobně se vyjádřil i ministr vnitra (Jan Hamáček z ČSSD - pozn. red.), řekl Jurečka. Dodal, že teprve po „humbuku“, který poslanci spustili, se sešla Bezpečnostní rada státu a zástupci ministerstev začali poskytovat více informací.
Havlíček reagoval, že mluvit na základě chystaného prodeje starých kovů, navíc různé kvality, o ohrožení České republiky, je „úplný nesmysl“.
Popřel také, že chystaný prodej má sloužit k „látání děr“ rozpočtu pro příští roky. Nevyloučil, že pokud to bude odpovídat krizovým plánům a nové koncepci rezerv, tak se nakoupí produkty za více než 2,2 miliardy korun, kolik by měl vynést chystaný prodej kovů.
Jurečka zdůraznil, že je třeba mít nejdříve koncepci a pak prodávat, co je třeba. Vyslovil obavy, že oněch 2,2 miliardy se do SSHR nevrátí. Stejný názor měl i Fiala.
Určeno pět strategických surovin
V další části Otázek Václava Moravce se hovořilo o postoji k nerostným surovinám státu. Ministr Havlíček řekl, že v chystané surovinové politice, která je v připomínkovém řízení, bude stanoveno pět strategických surovin – zlato, lithium, uran, rubidium a cesium – u nichž by měla Česká republika právo „první noci“.
U zmíněných zdrojů tedy nebude podle ministra platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. „U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ řekl ministr.
„Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,“ dodal Havlíček.
Neměla by se tak opakovat situace s lithiem, kdy stát složitě získával kontrolu nad situací od australské společnosti European Metals Holdings (EMH) a její těžařské firmy Geomet.
EMH se v listopadu podmínečně dohodla s českou energetickou firmou ČEZ Group na strategickém partnerství a výrazné investici do projektu těžby lithia na Cínovci. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geomet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.
Před dokončením dohody se musí ještě uskutečnit hloubková kontrola, tzv. due diligence, a věc musí schválit akcionáři.
ČEZ má do konce března 2020 možnost se vyjádřit, zda do projektu půjde, řekl ministr. Dodal, že v Česku by mohla být až čtyři procenta celosvětových zásob lithia.
