Teď je jí dost, otázka je jak dlouho. Biomasou už topí devadesát obcí

Nahrávám video

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Například teplárna v Třebíči pálí místo uhlí nebo plynu pouze slámu a dřevní štěpku. Vyrábí  teplo pro 11 tisíc bytů, ale také pro zdejší nemocnici, školy nebo továrny. „Využíváme hlavně těžební zbytky, to znamená větve a vršky ze stromů. Co zbyde na pasece po těžbě,“ vysvětluje ředitel TTS energo Richard Horký.

A nejen na Vysočině je materiálu spousty – aktuálně se totiž dřevo těží ve velkém. Teplárna si už ale začíná dělat zásoby kůrovcového dříví na dobu, až kalamita skončí a štěpky bude zase málo.

„Budujeme si velké sklady na řádově sedm až deset let, kdy potom budeme hmotu postupně štěpkovat a přidávat ji k tomu, co se tady ještě bude těžit,“ říká ředitel TTS energo Richard Horký.

Biomasa s bioplynem už teď vedou mezi obnovitelnými zdroji. Podíl například slunečních elektráren je oproti nim zanedbatelný. A stát počítá s tím, že teplárny by mohly pálit biomasy ještě víc. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) jsou to ale nadsazené odhady. „Přirovnal bych to k tomu, jako bychom stavěli vodní elektrárny na úroveň nějakých povodňových hladin,“ míní místopředseda Komory OZE Jan Habart.

Biomasa
Zdroj: ČT24

Komora kritizuje také plánovanou podporu pro velké teplárny a elektrárny, které pálí biomasu s uhlím – podle ní to jde už bez dotací.

Ovšem podle ministerstva průmyslu vláda určí, kolik se takového tepla vyrobí. Energetický regulační úřad potom posoudí, jestli je podpora nutná. „Nemůže dojít k tomu – k obavám, které jsou – že veškerá biomasa by se spálila ve velkých zdrojích a naopak že by tam ještě docházelo k nějakému velkému zvýhodňování,“ zdůrazňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Z biomasy nyní vyrábí teplo 90 obcí. A novou výtopnu spustily například Dukovany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
Právě teď

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 23 hhodinami

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.