Důchodová komise se shodla, že zpracuje model reformy penzí

Důchodová komise se v pátek shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Jednomyslně souhlasila se začátkem prací na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné, potvrdila šéfka komise Danuše Nerudová.

 „Mohu oznámit, že shoda byla jednomyslná. Všichni přítomní členové komise odhlasovali, že koncept rozdělení prvního pilíře na nultý a první se bude dál rozpracovávat. Budeme na něm pracovat a budeme všechny parametrické změny projednávat na dalších jednáních komise,“ uvedla Nerudová. Podle ní komise diskutovala „v podstatě o zahájení nějaké reformy důchodového systému“.

Zástupci ministerstva práce zdůraznili, že výsledkem pátečního jednání komise není shoda na důchodové reformě a na její podobě. Jedná se zatím jen o to, že členové souhlasili s tím, že by se na modelu mělo pracovat.

Valnou většinu příjmu mají nyní penzisté a penzistky z veřejného průběžného systému. Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Podle expertů je nynější důchodová soustava beze změn do budoucna neudržitelná a propadla by se do vysokých schodků.

Model, který se začne rozpracovávat, počítá podle Nerudové s rozdělením nynějšího průběžného prvního pilíře na nultý solidární a první zásluhový. „Solidární složka by měla být hrazena ze státního rozpočtu, první pilíř jako zásluhová složka by měl být hrazen z průběžného systému placení pojistného,“ uvedla předsedkyně komise.

Podle ní by rozdělení na nultý a první pilíř umožnilo „zahájit diskusi o nastavení částky minimálního důchodu“ a zjednodušit výpočet penze. „Pokud bude mladá generace vědět, kolik ze zásluhového systému – plus solidární složka – bude součástí jejich důchodu, kolik bude činit jejich měsíční důchod, tak je to potom motivace spořit si,“ řekla Nerudová. Ve své prezentaci na jednání pro ilustraci uvedla solidární část například ve výši 6000 až 10 tisíc korun, podle této sumy se by pak počítala zásluhová složka.

Šéfka komise podotkla, že Česko z průběžného systému kryje 80 procent výdajů na důchody a zbývajících 20 procent dofinancovává případně stát. Dodala, že Česko je v EU zemí s nejvyšším podílem placení penzí z průběžného systému, unijní průměr je kolem 50 až 60 procent. „Hovoříme o systematickém zapojování příjmů ze státního rozpočtu do financování důchodových výdajů. Samozřejmě ten poměr je ten parametr, o němž budeme diskutovat,“ uvedla Nerudová. Zopakovala, že je nutné se zamyslet nad podobou daňové soustavy.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů si v programovém prohlášení
stanovila důchodovou reformu jako první ze šesti svých hlavním priorit. Uvedla, že podstatou reformy bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu.

Kabinet slíbil, že sestaví odborný tým, který dosavadní návrhy zhodnotí a navrhne řešení, „které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti“ a bude motivovat ke spoření. Změny mají být v takové podobě, která bude mít širokou podporu politiků a veřejnosti, stojí ve vládním programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled