Ukrajinská krize citelně škodí vyhlídkám rozvíjejících se ekonomik

Varšava - Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) varuje před nepříznivými dopady ukrajinské krize na světovou ekonomiku. Zároveň přikročila k výraznému zhoršení celkových vyhlídek u 34 rozvíjejících se zemí, ve kterých působí. A to včetně Ruska a Ukrajiny, jejíž hospodářství se má propadnout o více než sedm procent.

Ekonomika sledované třicítky zemí má letos stoupnout pouze o 1,4 procenta. Ještě v lednové prognóze EBRD počítala s růstem HDP o 2,7 procenta. Ovšem na Ukrajině banka očekává propad ekonomiky o 7,5 procenta, zatímco v lednu předpovídala 1,5procentní nárůst.

Recese hrozí i Rusku 

Ruská ekonomika pak má v letošním roce přinejlepším stagnovat, přičemž předchozí prognóza EBRD počítala s nárůstem o 2,5 procenta. Evropská banka navíc upozornila, že v případě jejího pesimističtějšího scénáře by ruská ekonomika vstoupila do recese.

Sankce na vybrané ruské představitele i podniky ze strany západních mocností totiž vystrašily investory a způsobily výrazný odliv kapitálu z Ruska. Podle nedávné zprávy Mezinárodního měnového fondu se již ruská ekonomika v recesi ocitla.

Centrum ruského byznysu - Moscow International Business Center
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/PennaPazza

Co se týče rozvojových ekonomik střední Evropy a Pobaltí, ponechala EBRD odhad letošního růstu beze změny na 2,2 procenta. Na Slovensku počítá EBRD v letošním roce stále s dvouprocentním hospodářským růstem.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

  • Největší finanční investor v regionu
  • Nejnověji přijatými státy jsou Jordánsko, Maroko a Tunisko
  • Česká republika byla první zemí, která z EBRD postoupila mezi vyspělé země
  • Působí ve 38 kancelářích 34 zemí, do nichž investuje

Jejími členy jsou Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Egypt, Estonsko, Makedonie, Gruzie, Maďarsko, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo, Kyrgyzstán, Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Mongolsko, Černá Hora, Maroko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovenská republika, Slovinsko, Tádžikistán, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 4 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 9 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.